Čekání na zázrak

Z přehršle mozaikových filmů ve stylu Magnolie je Powder Blue rozhodně jeden z těch povedenějších. Čím se vymaňuje? Příběh ani scénář nejsou nijak geniální, ale emoce jsou opravdové a herci potí krev a slzy, aby vás o tom přesvědčili. Klobouk dolů, protože se jim to povedlo - to mě sice u Whitakera ani Redmaynea nijak nepřekvapuje, ale kdo mě nečekaně fakt totálně rozmetal na prášek je Jessica Biel, která byla naprosto dokonalá. Asi nejvíc mě dojala scénka ve vaně, kdy ho ona upozorňuje, že to s ní není žádná výhra, protože je matka s děckem v kómatu, která se živí tancem u tyče, načež jí on opáčí, že je zadluženej pohřebák s astmatem, kterej se zhoršuje, když je mezi lidmi, a jehož jediným koníčkem jsou loutková představení pro děti. Tohle jsou naše postavy: oběti dnešního izolovanýho způsobu života, který potěší i to, když je obejme úplnej cizinec, protože není nikdo jinej, kdo by je pohladil po zádech a řekl: "Neboj, to bude dobrý." No, možná nebude, ale někdy je fajn to slyšet... (08.12.2010)

Dobře se mi dívalo na nedobré osudy losangeleských občanů nižší kategorie, kteří musí každodenně nést mimo své hlavní břímě ještě vedlejší produkty života neúspěšných, zlomených, osamělých či odlišujících se lidí, přičemž vyhlídky k splnění jejich tužeb jsou dosti mizivé - přesto žádný z nich nepřestává bojovat, i když to na první dojem nemusí být zjevné. Divák je nenásilně vtažen do tíživých situací, jejichž naléhavost graduje skvělým hudebním podkresem, každou postavu si svým způsobem oblíbí (dokonce i Raye Liottu, který, doufejme, přezrál natolik, že nikoho nenapadne obsazovat ho do rolí osudových svůdníků, to by byla dost osudová chyba) a závěr mu přichystá úlevné vydechnutí, skoro jako odměnu za sdílení strázní čtyř lidí najednou. A myslím, že Scarlettino strip číslo bylo tím nejlepším filmovým, které jsem viděla. (30.01.2012)

Film, ktorý sa preslávil striptízom Bielovej, aj to dosť neslávnym. Avšak v skladačke osudov je dosť predvídateľný. Keď Liotta ostrkáva polonahú Jessicu pri tanci, od začiatku viete, že je buď jej foter alebo buzerant. A presne to sa za chvíľu aj potvrdí. Takže žiadne prekvapko. Žiadneho zázraku sme sa nedočkali. (19.12.2021)

Temné, ale slušně napsané a zahrané drama o osudech několika ztracených existencí, kteří se možná náhodou, možná záměrně, společně potkávají a mění svůj budoucí život. Nekoná se nová "Magnolie" a film není tak precizně propracovaný jako příběhy od Iñárritua, ale přesto se jedná o velice poutavé drama, které udrží divákovu pozornost až do poněkud kýčovitého konce. (21.07.2013)

Timothy Linh Bui ve svém Powder Blue rozehrál melancholickou a velmi smutnou hru několika životů, které se vzájemně prolínají. Všichni jsou svým způsobem zoufalci a všichni po něčem touží a snaží se něčeho dosáhnout. Lihn Bui snímek ohákl do líbivého melancholického hávu, který ještě přiživuje dokonalým soundtrackem. Potěšilo mě herecké obsazení (Whitaker,Redmayne a Biel) dokonce i Liotta dokázal, že umí hrát a je možná lepší než ve svých klasických akčních béčkách. Také Lisa Kudrow se u mě zbavila potrhlé Phoebe z mnou ne příliš oblíbených Přátel. Zároveň se mi podařilo vidět Patricka Swayzeho v jeho poslední roli - RIP. (24.11.2010)