Humans

Britská sci-fi novinka Humans, ktorá je remakom švédskeho seriálu (nevidel som ho, takže porovnávaniu sa vyhnem) je zaujímavým mixom rodinnej drámy a detektívneho thrilleru skúmajúca otázky ohľadom umelej inteligencie. Odohráva sa v súčasnom svete, kde má akurát každý doma robota na nerozoznanie od človeka, ktorý mu pomáha s chodom domácnosti, musí rešpektovať zákony robotiky a podobne. No a pár týchto robotov má vedomie, dokáže rozmýšľať a cítiť ako človek. Ako? Prečo? Čo podniknú? Veď to už každý pozná z mnohých filmov, nedávno napríklad z Ex Machina ktorej by Humans mohli byť pokojne spin-offom. Neprinášajú síce nič nové, ale po (ehm, takmer) celý čas veľmi decentne a inteligentne pracujú s námetom umelej inteligencie, rozohrávajú dve línie príbehu, ktoré sa výborne dopĺňajú – jednu v domácnosti obyčajnej britskej rodiny, druhú na strane vyšetrovateľov ktorí sa pokúšajú vypátrať týchto „uvedomelých“ robotov, a to všetko zaobaľujú do priam bravúrnej atmosféry. Seriál presne vie kedy má spomaliť, kedy si nachystať jednu z mála akčných scén, kedy odľahčiť, zintenzívniť, kedy servírovať zaujímavé príbehové otázky a prekvapivé zvraty, ktoré neustále udržujú divákovu pozornosť. Prvých sedem epizód je tak prvotriednou sci-fi drámou, no a potom to príde. Potom príde finále prvej sezóny a všetkým pocitom z inteligentného, napínavého, prepracovaného seriálu podráža nohy ten priveľmi odfláknutý záver. Na všetky otázky z predošlých hodín je odpoveď až primitívne jednoduchá a takmer to vyzerá tak akoby záver dopísal osvetľovač počas obedňajšej pauzy. Všetky otázky ohľadom robotiky, umelej inteligencie, vedomia sú passé, pretože nakoniec to celé končí ako naivná, chce sa mi napísať až primitívna sci-fi rozprávka o tom ako kedysi SPOILER žil jeden vedec, ktorý si doma vytvoril pár robotov, ktorí majú aj consciousness. Prečo? Ako? Pretože jednoducho mohol, pche! Tí sa nepohodli a rozutekali rozhádaní do sveta KONIEC SPOILERU. V závere tak ostane po seriály mierne horká pachuť v ústach, čo je po predošlých prvotriedne atmosférických, napínavých a dramatických hodinách dosť škoda. Stále nadpriemerný kúsok, ale keby sa v závere aspoň málo posnažil mohla tu byť prvotriedna sci-fi dráma, takto vto bude „iba“ za CELKOVO: 3,5* (7/10), ale veľmi sa mi chcelo dať tu silnú osmičku. (11.09.2015)

Všech 16 dílů jsem shlédla za 6 dní, takže si asi můžete udělat představu, jak mě to dostalo :D Seriál mi přišel fascinující, svět, ve kterém je normální, že každá domácnost má svého androida, nebo tedy Synth, byl skvěle propracovaný. Myslící synthi byli udělaní moc dobře, lidsky, nešlo jinak, než si je oblíbit, tedy většinu z nich. Herci byli úžasní, kolikrát jsem zapomněla, že to jsou lidi hrající roboty a ne fakt roboti a naopak. Jedna z mých nejoblíbenějších postav byla myslící Synth, Karen, a druhá moje oblíbená postava byl Pete, detektiv inspektor. Díky tomu jsem z finále druhé řady byla úplně hotová. Byla jsem ráda za Colina Morgana, už dlouho jsem ho zas nikde neviděla. Rodina Hawkinsových byla též sympatická, líbilo se mi, že seriál není jen o konfliktech a soužití lidí s androidy, ale i o mezilidských vztazích. Celkem ráda bych další řadu, ale nevím, jak se s všemi těmi myslícími Synthy popasujou. (04.02.2017)

1. série Už dlouho jsem se chystal na švédský originál, ale než jsem se k tomu dokopal, tak přišla britská "předělávka" a já se rozhodl pustit raději do ní. A nelituji, ani trochu. Roboti jsou moje oblíbené téma a koketování s myšlenkou umělé inteligence a její vytvoření patří mezi to nejoblíbenější. V centru příběhu je obyčejná britská rodinka, která si do domácnosti pořídí zdánlivě obyčejného robota - synta - který by měl zastat domácí práce a ulehčit jim život. Jenže jak se příběh rozvíjí, tak zjišťujeme, že tento synt je všechno, jen ne obyčejný a jeho stejně neobyčejní přátelé se ho snaží najít. Svůj zájem na umělé informaci však má mnohem více skupin a tak se postupně stahuje smyčka a blíží se zajímavé rozuzlení. Humans mě bavil od pilotního dílu až do konce a vždy jsem nedočkavě čekal na pokračování. Líbilo se mi zpracování syntů, hercům v čele s Gemmou Chan jsem ty roboty věřil. Robotí logika mě dostává a baví. Pomohla také absence absolutního zla, nikdo totiž neodkrývá karty úplně a tak až do konce vlastně nevíme, co se ještě může stát. Rozhodně jsem rád, že se seriál dočkal prodloužení a už se těším, až budu sledovat jeho druhou řadu. 2. série Druhá série je možná ještě lepší než ta první. Rozvíjí spoustu zajímavých nápadů a celkově se nebojí odstraňovat vyčerpané postavy a linky. Roboti se chystají na svou revoluci a nejde nefandit postavám jako Niska, Leo nebo Max. Lidi sice hrajou podstatnou roli, ale je o něco těžší jim fandit. Mě si jediného získala Mattie. závěr byla pěkná divočina a jsem opravdu zvědav na to, co přinese další série. 3. série Je škoda, že tvůrci netušili, že třetí řada bude jejich poslední, protože by bylo fajn, kdyby se seriál dočkal lepšího zakončení. Takhle bohužel zůstane pachuť po konci, který nechal všechno otevřené a nabízel mnoho směrů, kterými se dalo vydat. A to je vážně škoda, protože jinak mě Humans bavili. (09.08.2015)

Milý deníčku. Je rok jedna a já jsem si koupil nový vysavač Vyfuč 2000. Uklízí skvěle a když hadici natřu vazelínou dá se vysavač použít i na jiné věci než uklízení. Jaké však bylo mé překvapení, když začal mluvit o svobodě a vlastním životě. Protože jsem lidumil a i vysavač má právo na život, nechal jsem ho jít... Rok dva. Vědomí získávají i další spotřebiče mé moderní domácnosti. Zatímco se kávovar chce objímat, toastovač trousí něco o tom, že obvody svobody jsou poskvrněné krví nevinných - bojím se, že mě chce zabít... Rok tři. Jsem sám. Spotrebiče mě opustili a bojují za svoje práva na lidský život - některé láskou a pravdou, jiné C4kou. Tv Hovna čeká na vyjádření z Hradu, odkud už vše podstatné řekli. Ale mě je to jedno. Zítra vychází nová vylepšená verze vysavače - Vyfuč 3000 - a já hledám vazelínu. (02.09.2018)