When the Woman Butts In
Réžia:
Zdeněk Podskalský st.Kamera:
Jiří ŠafářHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Miroslav Horníček, Jana Hlaváčová, Jiří Sovák, Vlastimil Brodský, Rudolf Hrušínský, Jarmila Smejkalová, František Miška, Bohumil Bezouška, Nina Popelíková (viac)Obsahy(1)
Vo Faustovom dome, súčasnom sídle nemocnice, má pracovňu doktor František Průcha (Miroslav Horníček), ktorého jeho priatelia prezývajú aj Faust. Práve dokončuje svoju vedeckú prácu a je fyzicky i psychicky natoľko vyčerpaný, že si ani neuvedomuje záujem, ktorý o neho ženy v jeho okolí prejavujú. Jedna z nich sa objaví na jeho prednáške víťazstve vedy nad stredovekou vierou v diabla. V červených šatách vyzerá ako Mefistofeles v sukniach a Faust si ju v duchu pomenuje Mefistofela (Jana Hlaváčová). Po návrate domov ju za záhadných okolností nájde vo svojej izbe a myslí si, že trpí halucináciami. So svojimi obavami sa zverí aj psychiatrovi Vágnerovi (Rudolf Hrušínský), ktorý ho prišiel navštíviť. Vágner mu dá lieky a odporučí oddychový pobyt na vidieku. Po jeho odchode mladá žena opustí svoj úkryt a znovu sa Faustovi zjaví. Faust je rozjarený po požití liekov a bez námietok s ňou odíde na vidiek. Tam pre neho kráska usporiada súkromnú nočnú prehliadku hradu. Faust pred ňou ujde a rád by sa vrátil domov, ale nemá peniaze na cestu. Preto hľadá pomoc v kancelárii JZD, ale jeho svojrázne správanie budí obavy. Zamestnanci ho zatvoria do pivnice a predseda družstvo Pepa Hátl (Jiří Sovák) doktora Vágnera. Po jeho príjazde nájdu však pivnicu prázdnu, iba na stene je nápis Fausta vzal čert. Faust s Mefistofelou mieria do Prahy. Záhada sa čoskoro objasní – Mefistofela je dcérou kastelána hradu Františka Borovičku (Vlastimil Brodský) a sprievodkyňou Čedoku a chcela originálnym spôsobom Faustovi dokázať, že život nie je iba veda. A za to všetko nechce nič, iba ísť s ňou na radnicu a tam sa upísať... (TV JOJ)
(viac)Recenzie (125)
Zajímavá československá komedie, která vlivem svého stáří už není moc známá a je to rozhodně škoda. Vynikající Miroslav Horníček v hlavní roli a debutující Jana Hlaváčová jsou prvním důvodem, proč se tento film vyplatí vidět. I když Jana Hlaváčová je zde na můj vkus ještě strašně mladá a jakožto žena se mi líbí až ve svých pozdějších filmech. Vedle nich si menší role zahráli neméně dobří Jiří Sovák s Vlastimilem Brodským. Ale to hlavní je přeci jen faustovské téma, které tak často nevidíme. Obzvláště v komedii! Humor do faustovského tématu zde krásně zapadl. Atmosféru duchařského příběhu navozuje hrad Pernštejn a civilní pojetí stará česká dědina, kde se na návsi ještě tou dobou povalovali staré žebřiňáky. Už jen to vyobrazení staré dědiny, starých aut a traktorů má v sobě jistý punc nostalgity a v pastelovém vyobrazení působí doslova pohádkově. [3176. hodnocení, 103. komentář, 74%] ()
Roztomilá veselohra s panem Horníčkem a paní Janou Hlaváčovou v hlavních rolích. Je to prima námět, kde se mohli v zápletkách "vyřádit" i ostatní herci jako pan Hrušínský, Sovák a Brodský. Nejlepší je scéna o půlnoci v hospodě, kdy se pánové Sovák a Brodský hádají, jestli se na hradě svítí anebo zda tam hoří. Je to nestárnoucí komedie a na pana HORNÍČKA báječná vzpomínka. Režisér Zdeněk Podskalský UMĚL udělat veselohru, klobouk dolů. ()
Moja fascinacia ceskoslovenskou kinematografiou nadalej pokracuje, a Zdenek Podskalsky zacina byt pre mna zarukou kvality. Vyborna komedia, ktora ma reziu na urovni, dobre komicke prvky. No a par zaujimavych hercov /Hornicek, Sovak a Brodsky/ k tomu. Pre mylovnika ceskoslovenkej kinematografie mila povinnost. 90 % ()
Velice chytrý několikavrstvý scénář, navíc slušné herecké výkony a krásné exteriéry, práce s kamerou, ale hlavně světlem a barvami. Jak Mefistku neustále nasvěcuje nějaký zdroj červeného světla, to je dokonalé. Myslím, že zde měl Podskalský, který sám věděl, že má maximálně na televizní estrády, velmi poctivý podklad ve formě scénáře (ostatně Daniel je dodnes scenáristická ikona a M. V. Kratochvíl nejspíše dodal i historické souvislosti), takže vše funguje zcela v pohodě a ten rozpor vědeckého myšlení a selského rozumu je zde pojat snad nejoriginálněji, co mohu posoudit. ()
Galéria (12)
Zaujímavosti (14)
- Na jedenom z miestnych statkov premaľovali filmári fasádu na zeleno, pričom takto viditeľná je tam dodnes. (Raccoon.city)
- Když na Fausta (Miroslav Horníček) padá brnění, tak stojí zády k němu, ale v příštím záběru leží na zádech pod ním. Správně by měl ležet na břiše. (sator)
- Za Miroslava Horníčka (Faust) jazdil na traktore miestny komparzista a bývalý mlynár Josef Svoboda. (Raccoon.city)
Provokace tehdejších socialistických pohlavárů, nebo jen naivní dílko své doby, symbolizující novou vlnu odlehčených komedií s prvky mystična? V každém případě se od obou možností skýtá určitá porce. Už obsazením Horníčka, herce, který svým intelektuálním vzezřením rozhodně nepředstavoval typického muže z lidu, se nejednomu socialistickému cenzorovi udělala před očima tma. Debutující Jana Hlaváčová si teprve svůj hvězdný chodníček slávy poměrně směle vyšlapovala, když ve své roli "pekelnice" do puntíku splnila požadavky scénáře. Zvláštní rozkol mezi ní a Horníčkem je na filmu tím nejdůležitějším aspektem. Hlaváčová postupně sráží Horníčkův nežádoucí antisocialistický postoj. Závěrečná scéna útěku ze sklepa, kdy Hlaváčová stojí Horníčkovi na ramenou a ten je po krk ponořený do vody, je přímým symbolem vítězství vládnoucí strany nad všemi, kteří by se jí chtěli postavit. A to Horníček ještě dopadl dobře. Představte si, že by po něm "jezédáci" přejeli traktorem. Naštěstí se většina vedlejších postav chovala natvrdle a tím vzniklo nejedno roztomilé nedorozumění. Hororové prvky zde slouží jen jako jakýsi prostředek ke groteskně-absurdním situacím. Je s nimi nakládáno dost naivně. Tvůrci vycházejí z toho, že divák tehdy neměl úplně plnohodnotný přísun informací o záležitosti Faust. Náramně se jim tedy hodí vyvolat mrazení záběry na strop, kterým údajně byl do pekla odnesen Faust, a v podstatě tak přiživí tezi o existenci pekla. Film však důkladně dbá na to, aby nedošlo k rozvíjení otázek souvisejících s možným demoralizováním socialisticky naladěného diváka a v podstatě za celý film nedovolí rozvinout divákovu fantazii, jak by to v takové instituci pekla mohlo případně vypadat. Vyvolání divákových obav zde dochází dost primitivní formou. K tomu všemu je Hlaváčová namaskována tak, aby divák skutečně byl mystifikován tím, že má pletky s nadpřirozenými mocnostmi. Nápad sice ucházející, ale vystavět na něm v podstatě celý film, mně nepřijde dvakrát nápadité. Však také vlivem své scenáristické jednostrunnosti film často dějově stagnuje. Až se děj přehoupne z města na venkov, plně se projeví důrazně zdvižený rudý prst cenzora nenechat film v intencích filosofického bloumání, ale právě naopak, vyzrát nad všemi nečistými silami socialistickou uvědomělostí a pokrokovým smýšlením, i když geniálně zahrané postavy pánů Brodského a Sováka mají fištrón téměř podprůměrný. Do toho groteskní pan Hrušínský, aby se nezapomnělo, že soudruzi myslí i na profese s vysokoškolským vzděláním. Z filmu sice vyřazuje pohoda, ale taková ta socialistická. Hravě si dokážu představit, jak na film chodily svazačky, které za frenetického jásotu a potlesku po promítání v socialistickém kině s tvrdými dřevěnými sedačkami a zápachu z neomítnutých zdí daly zašukat soudruhům z ústředí jako projev oddanosti své vlasti a socialistickým morálním hodnotám. Ani chytrý buřič Zdeněk Podskalský film nedokázal zbavit určité "komančské" podbízivosti, ačkoliv film je natočen řemeslně na úrovni a na svou dobu novátorsky. I tak se ptám, kde soudruzi udělali chybu, že mě tenhle film nikdy příliš nepobavil. 40% () (menej) (viac)