Světáci

Již úvodní sekvence složená ze záběrů na neonové nápisy s nesvítícími písmeny symbolicky předznamenává vyznění celého snímku: podstatné není pozlátko na povrchu, ale to, jaký je člověk uvnitř. Stačí, aby v neonovém nápisu coby zprofanovaném symbolu "nočního života" vypadlo jedno písmeno, a celý efekt je v tahu - ze symbolu se stává obyčejná nefunkční reklamní trubice. Snímek tak usvědčuje snobskou společnost z její povrchnosti, falše a hraní na dojem, kdy šaty dělaj člověka a podstatné není to, jaký je člověk "uvnitř", ale zda si osvojil nějaká pravidla hry a zda disponuje dostatečným příjmem. U Světáků jsem si musel bezděčně vzpomenout na známý citát J. B. Watsona: "Give me a dozen healthy infants, well-formed, and my own specified world to bring them up in and I'll guarantee to take any one at random and train him to become any type of specialist I might select – doctor, lawyer, artist, merchant-chief and, yes, even beggar-man and thief, regardless of his talents, penchants, tendencies, abilities, vocations, and race of his ancestors." Jakoby se Světáci k tomuto behavioristickému optimismu hlásili, a to v době, kdy komunismus všechny navlékl do montérek a zničil prvorepublikovou tradici intelektuálních kaváren, vysoké gastronomie i pravidel etikety (což je ve filmu relativně otevřeně kritizováno postavou knihovníka). Přes všechny kvality, kterému tomu filmu nejde upřít, musím bohužel napsat, že Světáci jsou komedií, která mě nedokázala rozesmát, která zestárla (obzvláště otravná hudební čísla), a ve které mě nejvíce zaujaly dobové záběry na noční Prahu na konci 60. let, kdy ještě jezdily po Václaváku tramvaje. Obávám se, že Podskalského filmům už asi nikdy na chuť nepřijdu. UPDATE 2.4.2022 - Když jsem viděl Světáky podruhé, trefily se mi do chuti mnohem víc. Přišlo mi to opravdu vtipné a dobře jsem se u toho pobavil. Ta hudební čísla mi sice stále přišla otravná, ale to skvostné obsazení a dialogy prostě přebijí vše. (15.05.2011)

nepřekonatelná klasika o partě venkovských fasádníků ("chlapíků protřelých životem"), přijíždějících za prací do Prahy a toužících alespoň na jeden večer vyrazit do víru nočního velkoměsta, popustit uzdu (nejen) své fantazii a touhám a užít si společnosti "dámiček na úrovni z lepší společnosti". Základem budiž brilantní scénář Vratislava Blažka, co slovo (věta) to perla, vrcholem potom budiž "zasvěcený intelektuální rozhovor" (tj.nenucená konverzace) ústřední šestice protagonistů u večeře. Dalším položeným základ. kamenem ke konečnému úspěchu snímku budiž nepřekonatelné trio Libíček-Sovák-Brodský a k tomu jim více než zdatně sekundují (přihrávají) dámy Jirásková- Bohdalová- Janžurová. V neposlední řadě se jedná o vysoce intelektuální a poučný snímek (zážitek). Ostatně posuďte sami, kde (v jakém jiném snímku se divák (člověk) dozví tolik informací najednou, jako např. jak má vypadat nenucený rozhovor, základy etikety (byť býv. pan mluvčí hradu L. Špaček by měl zcela jistě "drobné" výhrady, horké novinky ze světa sci-fi, fyziky, parapsychologie, střípky ze života španělského surrealistického mistra S. Dali, fragmenty ze života madam "Kurý", či zabrousíme mezi impresionisty v čele s Vojtou Hynaisem a jeho podílem na ND, či se dozvíme, kdo byl pan Pinkasa, pardon Pisako... to vše pevně ve svých rukou třímající (a umně kočírující) Zdeněk Podskalský. Závěrem si neodpustím (jednoduše si nemůžu pomoct), ale do mysli se mi vkrádá myšlenka, jak by asi vypadal (dopadl) v dnešní době remake, pokud si ho "do parády" a pod patronát vzala a zaštítila taková Tv Nova (popř. Prima). Místo luxusního podniku Diplomat Grill děj zasadila např.do podniku Infinity na Flóře a herecké obsazení se přímo vybízí: Hanychová-Mašlíková-Lounová versus Šimůnek- Podhůrský-Mádl a alternativa za O. Nového? Že by Jirka Pomeje.... dialogy (repliky) bych klidně ponechal, mám totiž silný pocit, že by šli dotyčným přesně "do úst" a nepřišli jim "zcestné" (především by nešlo v jejich případě o dialogy jako takové.) Zpět k původ. filmu. Nemám co vytknout. Trefnou nadčasovou satiru, která navíc (po)baví si JÁ osobně dám Kdykoliv, kdekoliv a rád....98% (27.08.2011)

Určitě jedna z nejlepších českých komedií, co kdy byla natočena. Šestice legendárních herců trousící moudra o architektuře a umění, k tomu skvělý situační humor, bezchybný scénář a Vladimír Menšík v dokonalé vedlejší roli- z toho se nemůže vyklubat nic jiného, než královská a neutuchající zábava. 100% (19.08.2012)

Príbeh troch fasádnikov ma zaujal ihneď, pretože sám pracujem z veľkej časti ako fasádnik. Čisté montérky som im odpustil, dej filmu sa ich práci venuje len okrajovo, aj keď pán Sovák sa s tou kelňou a nahadzovaním malty snažil. Celkom zaujímavý a vtipný príbeh aspoň u mňa dosť narúšali piesne, ktoré mali film pravdepodobne spestriť. Aj keď sami o sebe to boli vydarené čísla, nemal som dobrý pocit z toho, že niekto chce z filmu za každú cenu robiť muzikál. Spevácke scény vystrihnúť, doplniť zopár vtipných scén a mohla to byť vážne kultová vec. Ako vidím tak podľa mnohých je to kult aj tak, ale ja to vidím inak. Slabé štyri hviezdy. 70%. (02.01.2016)

Aneb intelektuálem snadno a rychle. Komedie přirozená jako voda z vysokohorského pramene a natolik zábavná, že humor se dá těžit z celuloidového pásu i po čtyřiceti letech od jeho vzniku. Scénář, co postavám ani divákům jednoduše nedá vydechnout, zdobí dokonalé obsazení celé sexty hereckých es. Podskalský natolik dokázal přesně vyvážit slovní i situační komiku, že tuhle epopej tří zedníků lemovanou pražskými neony si nikdy nedokáži odpustit. (01.01.2008)