Svetová vojna Z

Mix příliš mnoha nesourodých pojetí a přístupů k zombie apokalyptické látce. Zřejmě tedy není žádné překvapení, že to jeden soudržný celek tvořit snad ani nemůže. S podivem ovšem je, že jeden každý z těch přístupů je zvládnut sám o sobě zdařile a tak to jako souhrn mnoha samostatných podmnožin přeci jen funguje; a v druhé polovině Jeruzalém → letadlo → Wales dokonce i výtečně. Škoda poplatnosti přístupnosti a tedy chybějícího ponurejšího tónu a gore v závěrečné pasáži. Ve scénách kdy Pitt páčidlem kydlí hlavu zombíka, tak snad ani tu Angelinu nemůže zajímat detail Bradovi tváře; kdykoli "hrozí" kapka krve, tak se kamera honem rychle stočí právě na Pittovu strhanou tvář. A vzhledem k tomu kolikrát to tam je, tak je to skoro až směšné. Každopádně jsem zvědav na případný režisérský sestřih, protože pokud to chápu správně, tak Forster měl svou vizi, Pitt měl z pozice producenta zcela rozdílnou a nakonec je oba z pozice "silnější pes mrdá" přechcalo studio svou verzí? (26.06.2013)

„Shit happens.“ Neschopnost režírovat přehledné akční scény Forster prokázal již v Quantum of Solace. WWZ naštěstí, navzdory klamnému marketingovému zdání, nestojí na akčních atrakcích. Jeho nejsilnější zbraní je takřka romerovsky důsledné vytěžení společenských přesahů zombie žánru. Neustálé přepínání mezi mikro a makro perspektivou ukazuje, že v nastalém chaosu ví jednotlivec stejně málo jako instituce, které své zájmy realisticky nepodřizují osobnímu bezpečí (buď jdeš s námi, nebo přes palubu). Právě skutečnost, že vyprávění není limitované tím, co ví jeden člověk nebo skupina lidí, znemožňuje označit WWZ za film promyšleně využívající videoherní narace. Gerryho postup přesto odpovídá narativnímu modelu, pro který mají herní studia pojmenování „string of pearls“. Teprve poté, co je plně využito vyprávěcího potenciálu jednoho prostředí (a dochází k pomyslnému ukončení levelu), může se přejít do prostředí jiného. Nejde ale jen o monotónní sbírání informací, které vedou k dalším informacím. Film jednak podvrací očekávání tím, jak vtipně nakládá s prvkem (blbé) náhody, jednak průběžně mění kontext, v němž se k zombie nákaze vyjadřuje. Od dominujícího kontextu rodinného se přes vojenský, politický a medicínský dopracuje zpátky ke kontextu rodinnému (na jehož svrchovanost jsme s různou mírou citové agresivity upozorňováni v průběhu celého filmu). Je tím nejenom stvrzeno melodramatické schéma, na němž stojí většina hollywoodských blockbusterů (opravdu nejde jenom o nějakou mou úchylku – hledat za vším melodrama), zvolený vyprávěcí oblouk zároveň dobře slouží humanistickému poselství filmu, výzvě, abychom se nestyděli za své slabosti (lidskost, která nás činí zranitelnými, jako nejsilnější zbraň). Díky solidnímu výkonu Brada Pitta není emocionální rovina filmu zcela plonková a beze studu připouštím, že mne Gerryho písemná prosba krátce před závěrem dojala. Z hlediska distribuce informací a vytváření paralel mezi současnou politickou situací a fiktivní zombie zkázou chytrá zábava nakonec doplácí hlavně na snahu zavděčit se příliš mnoha skupinám diváků. Jak už jsem zmínil, akční scény jsou chaotické, scénám jako z herních survival hororů chybí originální nápady a atmosféra (protože víme, že se za pár okamžiků stejně bude chrčet, utíkat a kousat), některé scény postrádají logiku (rozvrzané bicykly měly být tišší než chůze?) a v jiných nadbývá násilný product placement (jestli nechcete ve scéně s automatem spatřovat jízlivou kritiku konzumerismu). WWZ na každý pád skvěle šlape, má v sobě potenciál na ještě lepší sequel a mezi zombie filmy dneška představuje sympatickou výjimku také svou vkusností (což je možná contradictio in adjecto, ale osobně mi vůbec nevadilo, že krize dopadla také na umělé mozky, střeva a jiné laskominy). 75% Zajímavé komentáře: Marigold, Psema, flanker.27, xxmartinxx (27.06.2013)

Už si ani nepamatuji, kdy mi naposledy zombíci proskakovali předním sklem do auta, ale jsem si naprosto jist, že s nimi tenkrát nebyla zdaleka taková zábava, jako s těmito skokany po zdravých krcích, přelézači nepřelezitelných zdí či jen svědomitými cvakači zubama. Byla to zkrátka taková jízda, že jsem ani nestačil uronit slzu nad svou hodinovou mzdou, o kterou mne ouvekslovali u pokladny kina. Tak jsem si alespoň na cestu domů přibalil standardní poučení o lidské proradnosti, protože jen co je zombík kousne, tak ztrácí slušné vychování, začnou se divně kroutit, hýkat a houfně se přidávají na stranu hladových nemrtvých. To by mi mé zásady nedovolily, ale pro jistotu zkusím někde ve městě ulovit nějaký ten AIDS, ebolu a rýmu, abych měl jistotu přežití. (18.09.2013)

World War Z by měla být vlastně hrozně nesoudržná, neboť se v ní mísí naprosto odlišné přístupy k zombie subžánru, ve skutečnosti je ale nakonec překvapivě poměrně dobrým a zajímavým filmem. Tvůrčí neshody se na něm bezesporu projevily (pokud film něčím není, tak jednou celistvou vizí), možná právě to ale paradoxně přineslo vypravěčsky netradiční výsledek. World War Z jsou v podstatě tři samostatné příběhy, které spojuje hlavní hrdina a vzájemně na sebe navazují, ale v mnoha ohledech se navzájem zásadně liší. Úvod se podobá třeba Snyderovu Úsvitu mrtvých (zombie apokalypsa začíná, hrdinové se snaží dostat do bezpečí), prostřední část je akčním pátráním po původu zkázonosného viru, závěrečná část pak komorním laboratorním hororem. Trochu problém jsem měl jen s prostřední částí, která sice obsahuje několik výtečných velkolepých scén, celkově ale ono pátrání - získávání indicií - působí značně nahodilým a nedůsledným dojmem. Mimochodem střihač se nejspíš totálně zbláznil, v některých akčních sekvencích není vidět vůbec nic, radoval jsem se z každého alespoň trošku delšího záběru. Díky bohu za to uklidněné komorní finále. 75 % PS: Pokud chcete vědět, jaký byl originální závěr filmu, pokračujte na tento článek. Myslím, že v tomto případě je na Lindelofův přepis úplně zbytečná nadávat. Výsledná kino-verze je sice mnohem radostnější, než temný závěr původní, ovšem ani z pozice hororového fanouška si nemyslím, že "temný" se nutně rovná "lepší". Na moskevské bitvy bych se ale každopádně podíval rád, snad je studio uvolní alespoň na Blu-ray, když už je mají natočené ... (27.06.2013)

Světová válka Z může na leckoho působit jako slepenec několika nesoudržných příběhů, který je schopen v pozdější fázi ignorovat to, co dříve považoval za důležité, ale stejně tak na jiného může působit jako barvitá mozaika sjednocená fikčním světem a výbornou atmosférou. Jednotlivé "epizody" se více či méně liší náladou a tempem. Jednou cítíte strach, starost o ty hlavní postavě nejbližší, jindy si užíváte opulentní a vlastně i ryze zábavné záběry na hordy nemrtvých. Pak je tu úzkost ve stísněných prostorách a nakonec ve vyvrcholení plném napětí téměř nedýcháte... Vše perfektně funguje a to včetně rodinné složky, kdy láskyplné pohledy mezi Gerrym a jeho rodinou skutečně podkreslují příběh dalšími emocemi. Málokdy se stane, aby si různorodý film dokázal vzít z každé vody, do které šlápne, to nejlepší, také je jisté, že ne každému se to bude takhle jevit, ale pro mě osobně je WWZ spolu s Braindead nejlepším zombie filmem. 9/10 (11.09.2013)