Obsahy(1)
Malý televizní příběh na motivy Karla Čapka o tom, co vše se odehrává v zákulisí než hra spatří světlo světa a přijde premiéra… Zveme Vás ke sledování malé televizní hříčky, která vznikla na motivy jednoho z fejetonů Karla Čapka. Podnětem k napsání byly pravděpodobně subjektivní pocity mladého autora, jehož prvotina se dostává na divadelní prkna. Pojďme společně nahlédnout do zákulisí zajímavé profese, kterou autor sám dobře znal, a prožít nelehký tvůrčí proces, kdy dílo vzniká postupně ve zdánlivém zmatku a kdy se do poslední chvíle zdá, že není v silách aktérů vše stihnout. Nakonec ale, jak už to bývá, vše dobře dopadne a divadelní hra se dočká své slavnostní premiéry… (Česká televize)
(viac)Recenzie (25)
Tak tahle televizní inscenace byla pro mě osobně až téměř neuvěřitelná "pecka". Čapkovu předlohu totiž miluji od raného dětství, s velikou chutí si ji opakovaně čtu (pro ten úžasný slovní i situační humor) a absolutně jsem neměl tušení, že je už málem padesát let zfilmovaná! Naopak jsem nesmírně želel, že nemá filmovou verzi a s velkým gustem jsem si často představoval, jak by ta filmová verze mohla vypadat (tady jsem uvažoval o zpracování lehce pozdějším - soukromě jsem si ho situoval do poloviny sedmdesátých let) Udělal jsem si tedy i pomyslné obsazení a teď jsem jen žasl, že to skutečné je úplně jiné, ale dokonale sedící. Snad jen pro zajímavost, srovnání a pro osoby vybavené představivostí uvedu "mé" obsazení té neexistující verze z roku 1973 (a něco): Autor - Jiří Menzel, režisér - Jan Přeučil, Jiří Daneš - František Němec, Klára - Jana Štěpánková, Katuše - Dagmar Veškrnová, Gustav Včelák - Vladimír Menšík; ale tady (zaplaťpámbu) fantazie končí, vše ostatní by už jistě dokonale odpovídalo této inscenaci. Pravou třešničkou na dortu pak pro mě byla účast Jiřího Šlitra v malé, ale velmi viditelné roličce osvětlovače. ()
velké zklamání. přišlo mi to neskutečně povrchní a pouze ilustrativní - copak tu ta skvadra jinak samozřejmě velmi dobrých herců dělá něco jiného nežli pouze trpně postává či ilustruje doprovodný text recitovaný vypravěčem? Text má být vtipný a zajisté přes všechny zobrazené potíže má prozrazovat přetrvávající lásku autora k divadlu, ale podstatou mi přijde silně mimo - to je ale můj problém s většinou Čapkových (zejména krátkých) děl a tento film to nijak nezměnil. ()
Zvláštní pořad, kdy herci sehrají Čapkovo vidění divadla jakožto začínajícího autora, vidění, které je poněkud vzdáleno realitě, ale zase jde o vtipný kousek, ve kterém hrají skvělí tehdejší herci Vinohradského divadla a jako cameo se objeví třeba Šlitr nebo Podskalský z těch známějších. Docela to odsýpá, ale někdy mám pocit, že tu hru na hru i tak mnozí trochu odflákli, že tomu chybí jistá sevřenost nebo jednotnost vtipů, nevím, jak to přesně popsat. A jak píše bohemia_regent, taky mne zarazily ty nedodělané uvozovky v titulcích. ()
"Tahleta židle je okno. Tak a tahleta židle je pohovka." Už ani nevím kde, ale někde jsem zaslechl, že u filmu má poslední slovo režisér, kdežto u divadla má poslední slovo herec a je to pravda, ať se to autorovi líbí, nebo ne. Stejně jako v případě pana Jíši, kterému ze sondy do života současné vesnice filmaři udělali velkolepou hudební show, o níž jsou přesvědčeni, že bude divácký trhák. Mimochodem se v této Čapkově dramatizaci naposledy objevil Jiří Šlitr, který si zde zahrál divadelního osvětlovače. ()
Provedení Jiřího Horčičky, zpracované pro LP desku (Adamíra, Hrušínský, Höger, Adamová), je určitě lepší, přesto i tak příjemné podívání. Mezi herci dále spatřujeme tato jména: Jiří Pleskot, Zdeněk Podskalský, Josef Kemr, Ladislav Trojan, K. Hovorka ml., L. Navrátil, J. Hartman, J. Kořán, M. Čálek, E. Bezděková, J. Beránková, V. Halama. ()
Galéria (8)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (1)
- Karel Čapek fejeton Jak vzniká divadelní hra a průvodce po zákulisí publikoval poprvé v roce 1925. Knižní soubor Jak se co dělá vychází až po letech v roce 1938 společně s dalšími tématy, která Čapek poznal osobně: Jak se dělají noviny, Jak se dělá film a Jak vzniká divadelní hra. (NinadeL)
Reklama