Réžia:
Mabrouk El MechriScenár:
Vincent RavalecKamera:
Pierre-Yves BastardHudba:
Gast WaltzingHrajú:
Jean-Claude Van Damme, Zinedine Soualem, François Damiens, Mourade Zeguendi, Anne Paulicevich, Isabelle de Hertogh, Norbert Rutili, Jean-François Wolff (viac)Obsahy(2)
Americké akční filmy přelomu osmdesátých a devadesátých let měly jednu ikonu (Schwarzenegger), řadu různě populárních představitelů (Stallone, Norris, Seagal, Lundgren) a jednu hvězdu. Jean-Claude Van Damme na sebe poutal pozornost diváků i médií, neboť měl charisma, fyzické dispozice i životní příběh jak z filmu. Coby herec haněný a podceňovaný, ale zároveň nezapomenutelný a nepřekonatelný. Coby osobnost vysmívaný a vláčený bulvárem, ale přesto milovaný a obdivovaný. Film JCVD je mnohovrstevnatá hříčka, kde muž s titulními iniciálami hraje stárnoucí hvězdu jménem Jean-Claude Van Damme. Na hraně fikce, improvizace a sebereflexe se odvíjí vtipná i dojemná óda na uhrančivost béčkových filmů, lásku ke hvězdám, a především na mnohoznačnou centrální postavu... Francouzský scenárista, režisér a herec alžírského původu Mabrouk El Mechri začínal natáčením autorských krátkých filmů. V roce 2005 dokončil celovečerní debut Virgil. Toto humorné melodrama o odstrkovaném a životem těžce zkoušeném podřadném boxerovi jako by předznamenávalo režisérův druhý snímek JCVD. Mnohovrstevnatá filmová hříčka z El Mechriho učinila hlavní filmový objev roku 2008 a stala se vyhledávaným artiklem nejen žánrových přehlídek, ale také progresivních mezinárodních festivalů, jako jsou Toronto, Mar del Plata či Rotterdam. Věhlas filmu režisérovi zajistil také nabídky na práci v Hollywoodu, z čehož vzešel jeho nadcházející projekt, akční thriller S ledovým klidem, v hlavních rolích s Henrym Cavillem, Brucem Willisem a Sigourney Weaverovou. (Česká televize)
(viac)Videá (2)
Recenzie (593)
Ze lvího srdce se na stará kolena stal EMO. Taky mě těší, že Žán-Klód pro jednou/alespoň jednou nehraje naprostou lamu v neskutečně debilní akci, ale k tomu, abych označil JCVD za nějakou super pecku, mám dál než do nějakého provinčního belgického městečka. Výchozí situace a následná „dvojí hra“ už dnes není kdovíjak originální, ale i snahu třeba cenit. Na ni tvůrci bohužel rezignují již po nastínění situace, kdy jsme nuceni prakticky totéž sledovat z (nijak zásadně) jiné perspektivy. Velice nenápadité natahování trvá dál a jestli se něčeho žádoucího vážně nedostavuje, potom humoru. Dvě tři uchechtnutí nad odvahou hlavní hvězdy pohlédnout sebekriticky na uplynulá léta a skoro-dojetí nad jejím srdceryvným výlevem v poslední třetině. Mám zvláštní pocit, že celé tohle snadno stravitelné drama (komedie vážně jen okrajově) vzniklo jenom kvůli němu (výlevu). 55% Zajímavé komentáře: Tom Hardy, Blizzard, DaViD´82, Bluntman, kikuka, otík, Warsheek, Amputace ()
JCVD je trochu něco jiného, než na co jsme byli všichni zvyklí z Jean-Claudovy filmografie. Není tu za superhrdinu, stane se dokonce "obětí" zločinu, což je zajímavá myšlenka a je i dobře pojatá. Nečekejte žádné "rubání" zlých hochů, svalovce typu Chong-Li, ani roznožky, při nichž mrazí v zádech (a nejen tam). Tento snímek má poměrně komorní a melancholickou atmosféru, která se nejvíce projevuje v záběrech do soudní síně a při krátkém sebevyznání Van Damma, jenž má něco do sebe. Byl jsem spokojen, takže 4* dávám jako maximum, a doufám, že to není poslední jeho film, který stojí za doporučení druhým a má červenou barvu. ()
Scénář: Frédéric Bénudis, Mabrouk El Mechri, Christophe Turpin .. Dobrý pokus. Ale o co? O rehabilitaci, sebereflexi či jen originální demo materiál? Nebo šlo jen o dárek party Belgičanů svému milovanému Belgičanovi? ___ Jinak rámcově souhlasím s Aquariusem. Akční jednozáběrový nášup z úvodu, satiristické popichování nebo osobní dojemné výlevy záporně vyvažuje od momentu zdvojení pohledu na přepadení banky v podstatě celá pasáž v ní. ___ Když tak chce, proč tedy nevzal roli v Expendables? Že by se mu nad další akční postavou zvedal žaludek? Uvidíme, co vytluče ze svého tvůrčího počinu The Eagle Path. ()
Herecky možná nejlepší film Jean Claude Van Dammea, ale co? To mám být nějak šťastný? Tenhle kluk se nenarodil, aby předstíral, že mu je 60sát, nedokáže chodit, neměl v životě štěstí a nemá na účtě ani korunu. Tenhle člověk tu vždycky byl jen proto, aby mlátil jiné lidi v jednoduchých filmech. Takhle to přeci dělal už Bruce Lee, tak proč by nemohl i JCVD? Mohl a taky to stále dělá, jen asi chtěl jednou být na nějakém festivale a projít se po červeném koberci. Já mu to přeji, ale přesto... Tohle není ten, kterého jsem v dětství tak rád sledoval jak se učí bojové umění v bazénku a chytá se zavázanýma očima cokoliv mu jeho mistr hodí. JCVD je umělecký film, který se v určitých chvílích dostává do sebeparodie, která mi tolik nesedla. Třeba scéna na poště, kde se JCVD zpovídá, mi připomněla 25. hodinu a upřímného Edwarda Nortona v jeho zpovědi do kamery. Filmu nelze upřít snaha u myšlenka, kde třeba "jak by to mohlo být" v závěru působí skvěle, ale jiné zase působí podivně. Milovníci JCVD si budou pouštět dokonce života prvních pár minut tohoto filmu, v kterých je to právě on ve své snad nejdelší akční scéně v životě. A že mu to sakra jde... a doufám, že ještě půjde, protože JCVD není film, na který čekám celou jeho kariéru. ()
"Jean - Claude, chtěl jsem se zeptat. Mohl by ses mi podepsat?" Taková prosba by proslulého ukopávače hlav neměla v jeho rodné Belgii ničím překvapit, ale když ji pronese jeden z loupežníků na přepadené poště, tak to jistě není tradiční záležitost a není jediná. Pokud si totiž správně pamatuju, tak většina vandammeovek není plná jednání opatrovnického soudu, dvou úhlů pohledu na přepadení pošty či hlubokomyslných úvah unaveného svalovce. Nebylo to špatné, ale mé oko se v temném prostředí občas mizerně orientovalo mezi neznámými hereckými tvářemi a ani několik legrácek ve formě parodování svých legendárních kousků mne k filmovému orgasmu nepřivedlo. ()
Reklama