Sedem životov

Už ani Štěstí na dosah mě nedokázalo zaujmout, i když tohle mělo tu sílu příběhu, že jsem se na to podívat i chtěl, jenže nakonec mě to docela mrzelo. Will Smith totiž pro mě byl herec, který kde se objevil, tam zazářil, jenže já si nemůžu pomoct, v komediích a ani dramatech to není on. Sice začínal ve Fresh Princovi, který je černoušskou zábavou nabytý od začátku do konce, ale v těch komorních dramatech není tak dobrý herec, jak ho znám. Už ani štěstí na dosah nebo Hitch mě nedokázal natolik zaujmout a ačkoliv tenhle příběh měl něco do sebe, doufal jsem, že se protrhne smůla, se kterou se mi Will Smith jeví v takto podobně laděných filmech. Sedm životů je popravdě docela průměrné drama, od kterého jsem očekával hodně a nakonec jsem dostal čistou várku stereotypu, který se z Hollywoodu na mě valí poslední dobou častěji a častěji. Radši bych toho ranaře viděl v nějakém parádním thrilleru, kam on patří, nebo nějaké příjemné sci-fi komedii, do takovýchto filmů mi on prostě nesedí, ačkoliv je to sebelepší herec, tak nesedí. Nic proti němu, mám ho hodně rád, ale tohle prostě nejsou role pro něj. Krom toho tenhle film není nic extra, i když na první pohled vypadá, nakonec z něj vypadne film, který má emocí přehršel, hlavně tedy z těch sedmi vyhasínajících životů, takže na city zahraje až se z nich bude kouřit, jenže nakonec to stejnak nebude mít tak mocné grády a dopadne to tak jako vždycky, tak co. (19.01.2009)

Krystalický kýč, který bloumá od morbidity k imbecilitě. Půdorysem připomíná otravnou německou telenovelu v lepším aranžmá s áčkovými herci, na rozdíl od ní má velmi slušný potenciál svého cílového diváka naštvat. Protože když po půlhodině odhadnete kompletní pointu se všemi náležitosti, zbytek filmu se vztekáte, že TOHLE přece nemohou myslet vážně- a pak přesně to na konci udělají, připadáte si, že z vás někdo dělá osla. Od Gabriela Muccina, jenž natočil civilní vícerozměrnou sociální dramedy Pursuit of Happyness, jsem podobnou nadílku vskutku nečekala. A Vilík má jednu dost podstatnou mezeru- umí být smutný, veselý, zábavný, sklíčený, naštvaný, ale komplikovanější emoci jako je zamilovanost zatím jeho herecké mimikry vyčarovat nedokážou. (02.02.2009)

Tak já fakt nevím. Byl to krásnej film, který se mi dostal hluboko pod kůži a ještě hodně dlouho si ho budu pamatovat a tady všichni mluví o přehnané délce a podobně... Je sice pravda, že by to mohlo být o něco kratší, ale vždy, když jsem si tuhle větu řekl u filmu, tak přišla scéna, které mě dostala. Navíc Will Smith zde předvádí obdivuhodný výkon, který se nebojím nazvat životním. O Rosario Dawson mám po tomhle snímku mnohem lepší mínění, takže si už nemyslím, že je vhodná pouze jako krásná výplň filmu, ale že umí i sakra dobře hrát. Neváhám, střílím 5 * od boku, protože i když těm vnímavějším dojde, jak to skončí, tak to je v podstatě jedno. Tady jde o sílu lidskosti, ne vypočítavost! Bůh za 7 dní stvořil svět. Já za 7 vteřin zkazil ten můj. (10.04.2009)

Nevadí mi o jak velký kalkul s cílem dobýt filmové ceny jde, mnohem bolestivější je pro mě skutečnost, že Will je schopný vlézt i pod křídla trotlovsky jednoduchého scénáře, který musel Muccino zašmodrchávat až ve střižně. Nejvtipnější pro mě ale je, jak si Sedm životů sám podráží nohy tím, že vás nutí neustále přemýšlet, o co vlastně jde. Sám jsem totiž pointu prokouknul ještě před koncem první hodiny a zbytek se tím pádem nestal emocionální bombou do hlavy s ohromnou katarzí, ale spíš nechtěně směšným završením Willova pokusu o útok na zlatého plešouna. Schválně, kam zamíří příště. Minule se obětoval, aby spasil lidstvo nakažené zákeřným virem, teď se doslova rozdal na všechny strany. Už chybí jen první krok na Marsu... Btw. upozadění ostatních šesti lidí mě neskutečně iritovalo. Hlavně proto, že romantika s Rosario je až na pár chvil sterilní a nudná, o zbytku postav se přitom nic pořádného nedozvíte a vše se vyřeší tak nějak bezproblémově. Ale ty čokoládové oči... Geez. 5/10 (30.12.2008)

Jó, Will Smith by se nejraději rozdal...Budou se rozdávat i Oscary? Těžko. Pokud tedy vážená Akademie neulítává na vyloženě dutých (ve smyslu prázdnosti i hlouposti) pokusech o dojemná dramata s ucházejícími hereckými výkony. ___Holt Oko dravce není jediná brutálně nadhodnocená kravina, kterou nám rok 2008 přinesl... (03.01.2009)