Šigurui

Šel jsem do toho s tím, že hodnocení tohoto seriálu nebylo úplně nejlepší (nehledím teď na hodnocení ČSFD). Říkal jsem si "No co, temnota mi nevadí, krev vůbec ne, prostředí téhle éry se mi vlastně líbí, ...". To, co jsem ale viděl, mě velice zarazilo. Pokud má anime 12 dílů a po 4 dílech se vlastně nezmění vůbec nic, neustále se jen skáče od dějství do dějství a žádná postava jako by ani neměla jméno, začínám zvažovat, jestli to stojí za můj čas. Nenazývám tenhle styl prezentace děje nějakým uměním, to rozhodně ne. Jen nějaká splácanina náhodných animací pro mě není nic, co bych ocenil. (25.12.2013)

Ultranásilné samurajské drama přecházející místy až v horor. Nechutné a zároveň fascinující, pomalé, ale přesto strhující. Nebývalá porce brutality v kombinaci s pomalým tempem vyprávění vytváří za podpory tradiční hudby neuvěřitelně pohlcující, temnou atmosféru. Relativní strnulost animace (nepřekvapí, že je za ni zodpovědný MadHouse) zde není ku škodě, protože dobře koresponduje s tempem celého seriálu. Jedinou podstatnou výtku bych měl k délce seriálu - do 12 dílů se vešla jen část děje předlohy (která navíc ještě není ukončená) a konec seriálu tak uzavírá jen jednu kapitolu příběhu, takže nezbývá než doufat, že se dočkáme i pokračování. P.S.: Kogan Iwamoto je asi ta nejdémoničtější postava, co jsem kdy viděl. (31.01.2008)

Je krásný letní den, období šogunátu, na hradě Sunpu se právě schyluje k souboji. Proti sobě stanou slepý Irako Seigen a jednoruký Fujiki Gennosuke. Kolbiště je zaplaveno slunečním jasem a vzájemnou nenávistí... A temný seriál Shigurui bude sledovat stopy této nenávisti až k okamžiku jejího vzniku. Anime bývá obvykle pestrobarevné, Shigurui se snaží o pravý opak a tou jednolitou barevnou jednotvárností, která se příliš nehýbe, šedí a černí, kterou dokáže zahnat jen proud rudé krve, minimem zvuků, ale zato hlasitých a následovaných temnou ozvěnou, vytváří převelice ponurou atmosféru. V tomto seriálu neexistuje radost. Pokud je v něm smích, je ďábelský, pokud je v něm úsměv, je úšklebkem. Postavy jsou bez výjimky buď krutí zvrhlíci nebo trosky a oběti, případně všechno dohromady - nejodpornější přehlídka kreatur, kterým naprosto nezáleží na lidském životě, leckdy ani jejich vlastním. S tím vším je Shigurui asi nejtemnějším příběhem z dob samurajů, který jsem kdy viděl. Škoda jen toho, že občas zajdou tvůrci v líčení odporností IMHO zbytečně daleko a místo zhutnění atmosféry se dostaví pravý opak. Tato drobnost mi brání v tom, abych dal maximální hodnocení. Pevně doufám, že v tomto duchu bude natočeno pokračování, které příběh uzavře. Lepší ****. (04.02.2008)

Velmi temné, kruté a krvavé anime se samurajskou tématikou. Specifické jsou zejména dlouhé a statické záběry podbarvené minimalistickou, ale zajímavou hudební kulisou. Příběh je zajímavý a drží diváka v napětí. Nicméně samotné rozuzlení mi přišlo příliš rychlé a neuspokojilo plně má očekávání. Děj totiž není pořádně ukončený a člověk tak zažívá podobné pocity jako po shlédnutí posledního dílu Berserka. (24.10.2009)

Anime konečně potkalo chanbaru. / Což technicky vzato není pravda, ale ani mučení pomocí králičí pacičky mi nezabrání vnímat to jinak / Vznikla naprosto unikátní podívaná, která sází na dokonalou atmosféru, které je podřízeno takřka vše, nejvíc patrno je to na kresbě a animaci, která prakticky permanentně působí jako nějaký hodně psychedelický sen laděný výhradně do tmavých barev od postav po prostředí feudálního japonska, narušovaných pouze všemi odstíny krve. Všechny postavy bez jediné výjimky (!) jsou vesměs banda hajzlů, úchylných degenerátů a egomaniakálních samurajských hovad, ovšem přesto je neskutečně zábavné pozorovat jejich vzájemné interakce, vztahy a obzvláště zcela geniální souboje, které nejsou tisíckrát viděným nekonečným šviháním a řinčením nejkvalitnější oceli, ale jsou v drtivé většině ve znamení jednoho pečlivě promyšleného úderu (díky čemuž se seriál uchyluje k tvoření napětí převážně pomocí obrazů, což je za prvé ozvláštňující, za druhé skvělé). Naprostej skvost, znějící v tónech nenávisti (mimochodem, ona i ta minimalistická hudba je dokonalá) a násilných činů všeho druhu, kterej se vymyká jakékoliv škatulce, do které by ho někdo mohl zařadit. A přesto stále ve snové atmosféře, která často působí poeticky jako kaligrafické obrazy hor a jezer. Věčná škoda, že seriál nemá vyvrcholení a příběh není dořečen. "To co muselo začít pře tisíci generacemi... Když oblohu osvětloval měsíc... " (12.07.2014)