Gran Torino

No, vlastně jsem do toho šel s tím, že mi film nespíš nesedne úplně ve všem, ale je fakt, že kromě konce, který bych zkrátil (pohled na Waltovu hvězdu a konec), filmu nemám téměř co vytknout. Osobně jsem měl trochu strach z amerického patriotismu, který nesnáším, ale tenhle film mi ho vyjevil v přijatelné a vlastně docela pochopitelné (nechci psát přímo oprávněné) formě. Snímek nasadil obrovsky rychlé tempo (Waltovy ironické a jízlivé poznámky jsem fakt žral :-)), které sice postupně zpomalovalo, ale vlastně to bylo dáno tím, že film začal hrát na vážnější notu. Clintův herecký koncert, to každopádně, ale rozhodně nesmím opomenout jeho režii; naprosto jasně jsem pocítil, co chtěl tímto filmem říci a ať už to mi to je, nebo není zcela po chuti, udělal to dost zajímavou a neotřelou formou. Dávám silné 4* a určitě doporučuju. (11.04.2009)

Clint Eastwood mládne, nestárne. nebo spíš čím starší je, tím lepší a lépe role hraje. Od tohoto filmu, jakkoliv rasisticky to může znít, říkám vším svým nepřátelům rejžožrouti, jen abych při každé možné příležitosti mohl znovu a znovu vzpomínat na tento skvost a oslavný pomník jednoho muže beze jména, Walta Dirty Harry Kowalskeho Clint vládne, a bonusový song na konci je tím nejlepším zakončením za posledních pár let (10.03.2009)

Zřejmě nejzáhadnější dílo roku 2008 – vypovídá o minulosti Clinta Eastwooda, nebo o současné Americe? První variantu bych se do filmu projektovat zdráhal. Sledovat Gran Torino s vědomím leoneovské a callahanovské série a omamovat se sebereflexivními prožitky z žánrově a historicky rekontextualizovaného hrdiny narazí přesně ve chvíli, kdy si člověk uvědomí, že scénář nebyl psán Eastwoodovi na tělo a že se ho mohl chopit kdokoliv jiný. Třebaže tedy Eastwood postavou Kowalského prorostl, až ji vymazal a nahradil sama sebou, chápu Gran Torinu jako obraz Ameriky, nikoliv Clinta Eastwooda. Nabízí se ovšem ještě jedno, mnohem elegantnější řešení: Totiž že Clint Eastwood je Amerika. Korelace jednotlivých rovin (minulost Eastwooda a současnost Ameriky) má především funkci metaforickou – jak obsahem, tak vzájemnými vztahy, které ukazují, že žádný problém moderního světa nelze vytrhnout z kontextu doby a společnosti. (09.03.2009)

Tohle je prostě film, který svojí dojemností a přitom absolutní "americkou" upřímností chytne za srdce. Chvílemi mi při jeho sledování tekly slzy a v závěru jsem šel skutečně emocionálně do kolen. Eastwood předvádí zřejmě nejlepší herecký výkon své kariéry, stejně tak jako režisér odvádí to nejlepší z amerického umění kinematografie. Jednoduché, přímočaré, ale neuvěřitelně intenzivní FILMOVÉ UMĚNÍ, které člověka prostě dostane. S ničím se nepáře, Eastwood je jeden z největších drsňáků, jací kdy na plátnech kin vystoupili. Když mluví na mladé asijské gangstery, stírá jejich urážky a hlášky stejně drsně, jako "strýček Rambo ve čtvrtém díle kosí kulometem nepřátele". Postava Eastwooda si nebere servítky absolutně s nikým. I když se nám chce někdy s ním nesouhlasit, jeho přímočarost a upřímnost nás naprosto odzbrojuje a jeho neuvěřitelnému "otcovskému vlivu" a přitom obrovskému drsňáctví, životním zkušenostem a hříchům z korejské války musí naprosto podlehnout každý. Je to VZOR, ale je to také JENOM ČLOVĚK. A tuhle kombinaci Eastwood vystihl a zahrál ve filmu naprosto dokonale. Slovo dokonalost má pak pro tento film jedinečné opodstatnění a po shlédnutí vám většina filmů dnešní doby bude připat jen jako "ušmudlaná Béčka" ... Tohle je prostě skvost nemající hned tak obdoby, opravdové filmové umění, jednou v budoucnu možná i americká filmová legenda ... (27.10.2009)

Zase se mi potvrdilo, že nejhorší co může být jsou přehnané velké nároky a očekávání. Po těch skvělých ohlasech, výchvalných komentářích a výroků „nejlepší film roku 2008“ jsem čekal opravdu hodně. Clint Eastwood hrát a hlavně režírovat umí, o tom jsem se ostatně už přesvědčil dávno, v těchto věcech ohledně Clinta se nedá filmu nic vytýkat. Ovšem příběh není tak bezchybný, nepohltí a nezastaví okolní čas svým šarmem ani chraplákem válečného hrdiny Walta Kowalského. Který se snaží naučit odpouštět, vyrovnat se svou minulostí, naleznout nečekané přátelé a najít pravý smysl života. Jeho sarkasmus je vtipný a sype výborné suché hlášky – uznávám. I tak jsem se místy lehce nudil, malý „jakuzáci“ nebyli až tak využití jak by mohly být, to samé platí o zanedbaných „Mexikancích“ a „Afroameričanech“. Války mohly být o poznání akčnější a pestřejší, možná by potom, ale samotný film nepůsobil tak reálně. Konec se mi líbil, stejně jako vychvalovaná konečná písnička. Nevím proč, ale mladý kněz (Christopher Carley) mi trochu připomínal kněze z Až Na Krev – čistě můj pocit. Gran Torino je film na silné 4* ale Oscary bych mu nepřál, ale Clint Eastwood může rozhodně z herecké scény odejít z nekonečným respektem. (07.01.2009)