Milk

Sean Penn je Pan herec. O tom žádná. A o ničem jiném než o herecké etudě Seana Penna vlastně tenhle film nebyl. Milk jsem sledoval v pardubickém letním kině a jaké bylo mé překvapení, když promítači po necelých deseti sekundách utli závěrečné titulky. Vysvětlili mi to tak, že si prý lidé, bydlící v panelácích u Tyršových sadů, stěžují na přílišný hluk po desáté hodině večerní. Na tom je k nepochopení vícero věcí. Za prvé - o kolik situaci zlepší utnutí titulků, když film samotný konči o půl jedenácté? Za druhé - cožpak by tedy, je-li to skutečně tak obrovský společenský prohřešek, nešly titulky nechat dojet bez zvuku? Za třetí - proč ti stěžující si lidé raději nezvednou zadek a nejdou se také podívat dobrý film, který se jim promítá před barákem zadarmo? Za čtvrté - okna se dají zavřít, uši zacpat a rohypnol to jistí...:-) (21.08.2009)

Spolehlivý (?) obraz doby. Úvod, nejméně konvenční část filmu obsahuje nejvíce důkazů Van Santovy radosti z kopy možností, jak zmást komerčního diváka. Kdykoliv se naskytne příležitost, využívá černobílých fotografií, televizních záběrů i zfalšovaných televizních záběrů, jejichž rozeznání od těch skutečných ztěžuje mimořádná podobnost herců s jejich předobrazy (viz fotografie před závěrečnými titulky). Po svižném představení doby a postav se van Sant začíná více soustředit na vyprávění příběhu, jehož jádro tvoří klasické volební klání s mnoha prohrami a jednou velkou výhrou na konci. Závěr a také hlavní důvod, proč o Milkovi vznikl celovečerní film, potom ukazuje, že ještě zdaleka nebylo dobojováno, což by ani nemusel podtrhávat patetický komentář o naději. Milk je důkazem, že podvratné stírání hranice mezi realitou a fikcí nemusí být nutně v rozporu se snahou sdělit nám pravdu. Častým snímáním děje přes zrcadlo/sklo posiluje dojem pouze jakéhosi odrazu fiktivního obrazu, který nemůže plně zprostředkovat minulost a již vůbec ne momenty, kdy šlo o lidský život (odraz na zakrvácené píšťalce). Film podle skutečných události tak vlastně zpochybňuje význam čím dál oblíbenějšího natáčení filmů podle skutečných událostí. Není rozumnější uvolnit prostor upřímnějších dokumentům (v tomto případě třeba: http://www.csfd.cz/film/128863-times-of-harvey-milk-the/)? Hlavní přínos Milka bych ale viděl v tom, jak odráží jinou dobu než sedmdesátá léta (ta mimochodem připomíná každý myslitelný detail), dobu svého vzniku. Pro celovečerní (tj. ne televizní) životopisný film o aktivistovi za černošská práva uzrála doba začátkem devadesátých let (Malcolm X, 1992), o téměř dvacet let později usoudil Hollywood, že hlavní divácký proud skousne film urputně bránící zájmy homosexuálů. Za dalších pár let bychom se mohli dočkat snímku o nějaké významné feministce. 80% Zajímavé komentáře: Radek99, Flipper, Tommy987, jhrasko, nightevan (27.03.2009)

Scénář: Dustin Lance Black .. My name is Harvey Milk and I'm here to recruit you! _ Gus Van Sant - zvučně znějící jméno, za kterým si ale nedokážu doposud vybavit žádný extra výrazný film. Po filmu Milk tento problém, alespoň pár příštích měsíců, mít nebudu. Odvážné homosexuální téma zpracoval otevřeně, stylovou atmosféru vkusně dotváří vkládáním dobových záběrů a díky tématu silnému už ze své podstaty je dostatečně působivý. Harvey Milk neměl jednoduchý život, ale byl bojovník a nakonec skoro mučedník a Sean Penn zase jednou zvládl přetavit svůj "fully" herecký um v přesvědčivý divácký zážitek. 75%. (24.12.2008)

Mléko z posvátné krávy bojovníků za práva menšin(y) bylo vydojeno do poslední kapky. Nabízí se však vtíravá otázka, zda by byl tento film stejně tak výtečný, jiný a inteligentní i v případě, že by jej svou režijní bravurou nesignoval Gus Van Sant a samotného Harveye Milka nezosobnil uhrančivý Sean Penn. Lépe se tím nezaobírat. (06.03.2009)

Souhlas s kolegou Chlupisem. Nemám moc chutí po druhé projekci. Opravdu z celého filmu cítím dost onu Hollywoodskou prvoplánovanost. Vidím to tak, jeden ze scénáristů se zrovna díval na Lid vs. Larry flint a řekl si pojďme udělat film s podobnou tématikou předem prohraného boje a naroubujme to na problémy homosexuálů ve společnosti. Na to jak se kdysi těžko domáhali svých práv, na to jak je kdysi stavěli málem mimo zákon a to samozřejmě ve svobodné Americe. Sean Penn standardně výborný výkon. Trošku mě zaráží že tohle stačilo na Oscara, ale inu proč ne. Vždyť k tomuto byla jeho role přece napsána. Nebo ne? ....Navíc mu nezávidím ty milostné scény. (04.09.2009)