Alois Nebel

Držet se snímek atmosféry scén z Hlavního nádraží plných melancholie, smutku a beznadějného doufání v lepší zítřky, pak bych byl spokojen. Bohužel se tvůrci po celý film nejsou schopni rozhodnout, o čem vlastně chtějí vyprávět a přeskakují z jednoho nedořečeného tématu na druhé, a tak i má pozornost se po čase vytratila a ani v rámci českého filmu zajímavá forma ji nedokázala připoutat zpět na plátno. Škoda, potenciál pro nezapomenutelný zážitek tu byl. Silné 2*. (01.10.2011)

Filmová adaptace komiksu Jaroslava Rudiše a Jaromíra "99" Švějdíka je atmosferický vizuální skvost, čistě poetická zastávka v deštivých Jeseníkách, jíž ale chybí jedna podstatná složka, totiž kvalitní scénář. Snímek objektivně fungující - výborné je postižení šedavého bezčasí bývalého prostoru Sudet, tedy míst daleko od civilizačních center, kam z metropolí doléhají dějinné události jen jaksi mimoděk a s velkými zpožděními a kde jízdní řád je konstantou běhu života, tajemná postava introvertního Aloise Nebela, kolem něhož se sice neznatelně, ale přece valí dějiny, motiv pomsty i temné stránky duše některých postav. Zdaleka nejvíc tak Alois Nebel upomíná k minoritnímu proudu českého filmu spjatého s tvorbou třeba takového Ivana Vojnára, zejména k jeho Cestě pustým lesem. Šumava s Jeseníky mají leccos společného nejen v době civilizačních zlomů... Co ovšem tomuto ambicioznímu projektu uškodilo, tomu se v kostce dá říci nedostatečný dějový oblouk (byť v komiksové předloze je dosti výrazný), smysl, jenž by se měl na konci snímku vyjevit a k němuž celý tenhle rotoskopický cirkus směřuje, coby divák však v průběhu filmu ani v samotném finále ono zamýšlené nějak nenacházím, tvůrci prostě šetří s dějem a zápletka se vlastně ani nezaplétá, vždyť největším dějovým zlomem je, že Květa se po příjezdu do Bílého potoka vydala v bouři po zelené turistické značce... Nevím, možná byl záměrem tvůrců pokus o vyprázdněnou naraci, leč dle mého názoru si filmový Alois Nebel nějaký výrazně silnější příběh zasloužil...pak bych se možná dočkal i očekávaného diváckého transu, ke kterému jsem měl takhle opravdu na míle daleko... (23.10.2011)

Krásné a fajné animace Nebel má, takový animacím tleská, celá republika Česká. Příběhu, ale už asi celá republika tleskat nebude, na pískot to sice není, ale celý mě to přišlo hrozně zkratkovitý. Vynechám fakt, že si před filmem nečtu ani obsahy, takže jsem naprosto netušil počínání Němého, moje chyba a konec konců postavy opředeny tajemstvím, proč ne ? Ale celkově jsme sice byl unešen z vynikající práce animátorů i atmosféra se podařile skvěle, ale celý mě to přišlo jak když čtu knížku s vytrhanejma stránkama. (03.10.2011)

Tajně jsem doufal, že mě film nadchne, budu ho moct pořádně vychválit a vysmát se zdejšímu hodnocení, bez tak nízkému hlavně kvůli tomu, že jde o českou tvorbu. Avšak bohužel, Alois Nebel mě dostal jen napůl. Nad animací jsem předl jako kočka, vychutnával si každý detail a bral ji jako rovnocennou kolegyni třeba té z Valčíku s Bašírem (a taky si hrdně odfrknul, že i my nato máme). Ale ve filmu bohužel nejde jen o formu, a tak nemůžu přivřít oči nad docela stupidním a jednoduchým příběhem. Nevím, jak moc se to shodovalo s předlohou (komiksem, knihou nebo podle čeho to je), ale po filmovém zpracování bych si ji rozhodně neměl zájem přečíst. Romantická linka ještě šla, ale ty prostřihy z minulosti mě štvaly (že by zato snad mohla koprodukce se zemí, které se v poslední době mají čeští filmaři potřebu omlouvat za to, jak jsme na ni byli v minulosti moc oškliví?) a ani msta, popř. navozování doby přerodu mě nijak moc nechytly. Takže to vidím na průměr a Alois Nebel pro mě zůstane exemplářem výborné české animace (alespoň dokud se u nás nenatočí něco lepšího). (19.10.2011)

O animaci, rotoskopii, grafice a výtvarném umění vůbec vím naprosto kulové, takže ze mě může mluvit prostá opičácká neznalost, když hrdě prohlásím, že ona vyzdvihovaná technická stránka vypadá dost otřesně. Kombinace propracovaného prostředí/detailní zvukové stopy/reálných motivů s obtaženými konturami a ohavně trhaného pohybu letmo načrtnutých postav s prvnáčkovsky oválnými obličeji a žádnou bradou snad byla záměrnou stylovou volbou, ale výsledek působí dojmem nepodařeného studentského experimentu a nijak dobrým způsobem na sebe strhává pozornost. Což je možná nakonec dobře, protože kromě primitivní dějové linky nenabízí Alois Nebel už vůbec nic. Ono už u komiksu si lze místy klást otázku, kde končí subtilnost a náznakovost a začíná prostor pro čtenářovy projekce, ale adaptace onu naleštěnost hovna dovedla k dokonalosti. PS: překvapuje mě, že tu nevidím žádné skřeky ohledně prznění předlohy, protože zatímco Alois Nebel je blbácky usměvavý naivka, tak Miroslav Krobot je… Miroslav Krobot. (03.08.2012)