Dvaja na ceste

,,Čo sú to za ľudia, čo dokážu sedieť oproti sebe a nerozprávať sa?" ,,Manželia." Romantická tragikomédia, obsahovo a herecky precítená, odvíjajúca sa v sympatických retrospektívach, ktoré nám umožňujú nazrieť do kľúčových životných okamihov ústredného páru. Zručne a zároveň ľudsky predostiera základné stupne vývoja vzťahu – od spontánnej, mladistvej lásky cez dozrievanie a prehĺbenie citov až po odcudzenie a sklamania prameniace z nevery či odlišných životných očakávaní. Vďaka sviežej forme využívajúcej prelínanie časových rovín má divák možnosť intenzívnejšie vnímať zmeny v charakteristike a správaní postáv, sleduje variabilitu ich vzťahu a vzájomných citov. Pôvabný, iskrivý film s vycibrenými dialógmi, presvedčivými hereckými výkonmi Audrey Hepburn a Alberta Finneyho, ktorý napriek zmesi horkosti a melanchólie vyžaruje úžasné fluidum a pozitívnu energiu. (23.05.2009)

Tuto spíše dramatickou road movie jsem stále odkládala, dobře si vědoma toho, že to bude bolet, a taky že jo. Ne že bych si dělala nějaké iluze o manželství, ale oba hlavní představitelé tu nádhernou chladnost, nevraživost a odcizenost zahráli tak dobře, že mě popadla deprese. A z té deprese mi ještě vosk ze svíčky vytekl na postel a já teď zaboha nevím, jak/jestli to půjde dolů.. prostě dráma, ale vraťme se k filmu. Líbí se mi příznačný název, život jako cesta, dva lidi, kteří ví, že k sobě patří, ale musí si stavět do cesty různé překážky a... úžasně propletené dějové linky minulosti a přítomnosti. To poslední bych vyzdvihla asi nejvíc, neustálé střídání děje, jak manželé rekapitulují svůj život, hledají místo, od kterého to šlo do háje.. a přitom cítí, že nikoho lepšího k sobě nenajdou. Protože stejně tak, jako neexistuje bod "a žili spolu šťastně až do smrti..", neexistuje ani bod "a tady už to bude jen zlé a horší.." Tak to vidím já a Mancini to dopoví ;-). (12.01.2014)

Krásná Joanna věčně někde na cestě s Markem, nejprve jako přítelkyně a pak jako manželka ve vtipné tragikomedii ze života jednoho páru. To vše formou příběhů z cest a dovolených, s charismatickou Audrey Hepburnovou a poněkud méně zajímavým Albertem Finneym a s jejich vybroušenými dialogy. Časté střihy v čase porovnávají kontrasty v chování a lásce obou partnerů. Kdo má nějakou déletrvající manželskou zkušenost, ten se bude jistě dobře bavit jako já, i když často s trochu trpkým úsměvem. Hudba Henry Mancini - klikněte na: http://www.youtube.com/watch?v=OgI85YLZhzM&feature=related . (22.05.2009)

"Víš, co je manželství? - Když žena požádá muže, aby si svlékl pyžamo, a je to jen proto, že ho potřebuje vyprat." Manželská historie o více jak padesát let dříve. Dva na cestě jsou hořkosladkým příběhem dvou lidí, kteří se navzdory všemu, co jim život přichystal, nemohli přestat milovat. Film zaujme zejména svými nepřímočarými vyprávěcími postupy, díky nimž máme možnost sledovat životní cestu Joanny a Marka hned na několika časových rovinách, jež se účelně prolínají a vytváří mapu jejich komplikovaného vztahu. Oba hlavní herci se svých rolí zhostili přesvědčivým způsobem a naservírali nám realistický pohled na osidla manželství. I když se primárně jedná o vztahové drama, tak i přesto se našlo místo i pro několik vtipných momentů (viz Markova pasová odysea), které vyvažovaly vážnou linii filmu. P.S. Malá Ruthie a její rodiče mi neuvěřitelně pili krev! (15.03.2020)

Vtipně a skvěle vyřešené road movie občas dramatické nebo romantické :-). Moc se mi líbilo, že nenásilně způsobilo něco přechod ze skutečnosti do retrospektivy a naopak - třeba jste svědky zamilovaného páru a najednou se ocitnete o dvacet let později kde vidíte dva stejné aktéry, ale o dvacet let starší a v tom je ta poetičnost. Ten posun zapříčinil změnu událostí, shodu náhod, neskutečnou a nesourodou změť pocitů, ale zanechá ve vás jedno slovo - GENIÁLNÍ! Nevím, jestli mám věřit tomu, že Audrey Hepburn neuměla kouzlit, protože ve 38mi letech vypadala stále na 25 a člověk by jí nehádal ani o minutu navíc. Hudba Henryho Manciniho byla opět třešničkou na dortu. Co více si přát?! (06.01.2013)