Lovec senzací

Novinář E.E.Kisch vypráví příběhy ze staré Prahy , které sám prožil v letech před 1.světovou válkou a zaznamenal ve svých reportážích a povídkách:podílel se na odhalení skutečného vraha bohatého hostinského , zúčasnil se svatby žebrákova syna s dcerou samolibého boháče a je svědkem záhadné vraždy strýce směnárníka.Sestřich původně samostatných částí zakázkového TV seriálu - též Zuřivý reportér. (21.12.2006)

"Žid má zůstat Žid, a ne bejt nějakej rada nebo baron, jako tendle Rotschild, pak to takhle dopadne." Ďalšie dva príbehy E.E. Kischa v československo-nemeckej koprodukcii. Najprv v galérkovo-atmosférickej krimi historke Srstka zamorduje šenkára a E.E.K. Laufer pomôže tápajúcej polícii s vyšetrovaním, priebežne o tom informujúc v domovskom liste. Následne zažije trpké sklamanie v láske kvôli pracovnej vyťaženosti. Druhý príbeh je vskutku skvostný, židovský žobrák Kroner udelí príučku židovskému bankárovi Suchařípovi, aby sa následne mohli spokojne stať príbuznými. Atmosféra židovskej štvrti a jej obyvateľov je dokonalá, skvelá výprava a hlavne herecké výkony, okrem už spomínanej ústrednej dvojky tu v epizódnych roličkách hebrejsky hviezdia Hegerová, Racek, Schmid, Kopřiva, Skopeček, Tichánková, miestami mi anekdotické rozprávanie pripomenulo o pár rokov mladšiu televíznu záležitosť "Uctivá poklona, pane Kohn". Je to o kúsok lepšie ako druhý kischovský film Zuřivý reportér a možno by niektorá televízia mohla uviesť aj celú originálnu sériu namiesto týchto zostrihov. (17.07.2023)

(2x) Spolu s pokračováním Zuřivý reportér zajímavý koprodukční počin československé kinematografie. Celkovou kvalitu sráží jenom fakt, že původně "Tržiště senzací" nevziklo jako dvoudílný film, ale pětidílný seriál pro německou televizi. Kdo totiž nezná tenhle kontext vzniku snímku (jako já kdysi při prvním shlédnutí), asi sotva pochopí, proč zde mohly být do jednoho filmu spojeny dva žánrově odlišné povídky, které na první pohled nespájí téměř nic (mimo hlavní postavy redaktora Kische, který se v druhé povídce objeví stejně už jen sporadicky). Ta první je standardní retro kriminálkou, kde navíc vraha od počátku všichni známe a od průměru jí povyšuje hlavně odlišný pohled na dění nikoliv z pohledu detektiva nebo pachatele, ale redaktora píšícího o vraždě aktualizované články do novin. Větší kouzlo v sobě nese druhá povídka přinášející komorní příběh židovské rodiny na konci monarchii. Zde exceluje především Leoš Suchařípa v hlavní roli žebravého pana rady, v jedné z epizodních rolí Ilja Racek a atmosféru tragikomického příběhu podtrhuje (v obou filmech) hudba Jiřího Svobody. Milá filmová procházka starou dobou a jako bonus židovská ukolébavka v podání Hany Hegerové; 80% (11.06.2018)

Možná až přílišná jednoduchost vzala filmu nějaké vnitřní kouzlo. Řekněme, že je až moc jednoduchý a odděluje se čistě na vyprávění tří povídek z nichž nejzajímavější je asi ta druhá. Kriminální zločin s vraždou svědčí o dost velké laxnosti policie, když Egon Erwin Kisch vypátrá vlastním úsilím víc než ti povolanější. Asi nejzábavnější, ale i nejpoučnější mi přišla ta druhá. Otázkou bylo, proč se postava Jozefa Kronera živila výhradně žebráním, nohy měl evidentně v pořádku. Trochu nám to něco vypovídá i o době, neboť si nedokážu představit spoléhat 365 dní v roce čistě na dobročinnost druhých. Hlavně díky druhé povídce, která nakonec zabírá většinu času je film docela zábavný. (04.10.2023)

Egon Erwin Kisch byl český reportér, píšící ale německy. Pod přezdívkou Zuřivý reportér je považován za zakladatele investigativní žurnalistiky. Jeho tvorba je ale považována spíše za literaturu než objektivní popisování reálných událostí. Témata hledal na periferii společnosti a pyšnil se neobvyklou vytrvalostí. Většinu z toho, co posbíral, shrnul, mimo jiné, v knize pod názvem „Tržiště senzací´. čehož se v Německu chytli filmaři a to už v roce 1963 a pod stejnojmenným názvem vznikl televizní film. Kisch dokázal s fakty tak věrohodně manipulovat, že se mu prý údajně podařilo ošálit i spoustu seriózních literárních autorů. Zkrátka dokonale propojoval fakta s vymyšlenými dějovými odbočkami za použití lehkého humoru a dobře promyšlených point. Vtom byl doslova  mistr svého oboru. A tak není divu, že si na něj televizní tvůrci v roce 1985 opět vzpomněli a z jeho tvorby udělali přímo povídkový televizní seriál, ve kterém jsou povídky propojeny právě postavou novináře.  Egon Erwin Kisch osobně, kterého si zahrál Josef Laufer. Seriál sice natáčel Barrandov, ale na německou zakázku, tudíž byl určen pouze pro televizní trh západních zemí.  Českoslovenští diváci však ochuzeni nebyli. Místo seriálu byl vytvořen filmový sestřih, do kterého se vybraly jen určité příběhy. Filmové sestřihy byly dohromady vytvořeny dva. Prví pod názvem ´Zuřivý reportér´, tedy nesoucí Kischovu přezdívku, čímž uvidíme, proč zrovna takovou měl, a jako druhý tento, již pod názvem dle knižní předlohy „Lovci senzací´ Povídky jsou opět jemné, humorné, a dokonce i poučné. Škoda, že čeští diváci nikdy nedostali možnost vidět přímo celý seriál. Jistě stojí za to. (04.08.2022)