Zmluva s diablom

Nestačím se divit, jaké poklady přede mnou ještě zlatá šedesátá skrývají. Vynikající herecká sestava a nečekaná zápletka, kterou jako by si patentovaly až teenagerské komedie o třicet let a 9000 km jinde. Nenásilné proplétání dějů a scén končí ani nezamotané ani nerozmotané, jak je již ve filmech z té doby obvyklé. Tady to ovšem není úplně to pravé, má-li to být aspoň z části komedie, čekal bych nějakou zásadnější pointu. Nevadí, přesto je to velmi zaznamenáníhodný film. (08.04.2013)

Pokud by měl vzniknout filmový slovník naší báječné národní kinematografie, za slovem příšerný by mělo být pouhé, ale o to výmluvnější, rovnítko s tímto paskvilem. Na celé téhle šedesátkové kravině je zřejmě nejtypičtější další osud Zachara v rukách Carla Pontiho a zpětné zhodnocení jeho práce v krizových letech jako režiséra pornografie. Zatímco v ČSR režíroval jen partičku pubošek v rozpuku, pro distribuci na západě se už mohl podepsat pod peprnějšími záležitostmi. Ostatně téma panenství klepajícího na mozek je tak či onak až příliš nosné pro ty naše rádoby umělecké filmy této nevšedně pyšné dekády, až je to trapné. Sic je Zmluva s diablom zajímavým filmem z hlediska poměru české a slovenské složky, partička "nových objevů" vzešlých z náročného castingu, je k uzoufání. Turbová, Kocúriková, Rašlová a nevšedně nemožná Karbanová, to je zkrátka příliš. (11.12.2020)

Kritikám "žánrové nevyváženosti" apod. se obvykle vysmívám, ale tentokrát si říkám, že na tom něco bude. Škoda, že tento film chce být vším a není ničím. Skvěle hrající krásné slečny, krásná, zajímavá kamera, některé vynikající scény, spousta skvělých drobných motivů i "krutých hlášek" (třeba: "má dobrů výchovu... kresťansků... a socialisticků" - to by v českém filmu nebylo možné). Mohly by z toho být dva nebo tři vynikající zcela rozdílné filmy. Po skvostném úvodu se to rozbíjí do utahaných, při sobě absolutně nedržících minipovídek, v nichž se nápadité dialogy střídají s hloupými, vyznění jednotlivých etud jsou vesměs nulová, celková pointa zoufalá. Celek je zvláštní nepřesvědčivá směs přepálenosti a nudné průměrnosti. Podivné, vždyť v jednotlivostech to má na mnoha místech skvělou atmosféru. Ještě jsem neviděl film, kde by se snoubila tak vysoká nadprůměrnost s tak hlubokou podprůměrností, ať už mám na mysli srandu, satiru nebo umění. Když jsem se při sledování soustředil jen na dílčí kvality a vykašlal se na nepodařený celek, bylo to fajn. Taky se mi líbilo "pozadí" - jakási dobová pohlednice tehdejšího Českoslovenka. Každopádně "nejčeskoslovenštější" film. Nechápu ovšem, proč tam do drobné rodičovské role obsadili předabovaného Hlinomaze - vždyť bez svého osobitého hlasu tam byl zbytečný, hotový antihlinomaz. (05.06.2011)

„V každé ženě je tisíc motýlů, tisíc čertů ale taky tisíc opic." Tahle svěží a vcelku i vtipná komedie o bláznivých maturantkách navnadí diváka už samotnou úvodní originální (tak trošku "hippísáckou") melodií Zdeňka Lišky. Film mě zaujal mj. zajímavými kreacemi neherečky Ivany Karbanové (viz třeba hláška: "Panna Orleánská a já už nejsme kolegyně.") zvláště při flirtu s hereckým profesionálem par excelence Vladimírem Menšíkem. Celkově je tento film takový "hezky československý" s plejádou slovenských i českých herců, z nichž výborný je mladičký Hanzlík (např. když učí svou slečnu hrát na kytaru: „Ježíš Marja, jak to držíš…ne jako samopal….nějak něžně, jako dítě když kojíš…“). Škoda, že konec filmu s vyústěním nevinného studentského žertíku byl takový jalový, jinak bych klidně dal plný počet hvězdiček. (06.08.2018)

Svěží komedie z 60. let s výbornou dobovou atmosférou i pěticí hereček, která však trochu doplácí na rozklíženou strukturu, která doznívá jaksi doztracena. Námět sliboval trochu více, než jsem se ve výsledku dočkal. Ale i tak příjemný návrat do nevázanosti šedesátých let, v čekoslovenském filmu dosti ojedinělý. (18.02.2010)