Zmluva s diablom

Velmi vydařená tragikomedie z druhé poloviny šedesátých let, která je možná kapku poplatná době svého vzniku, ale já se skvěle bavila i dnes. Herecké výstupy Jaromíra Hanzlíka byly srovnatelné s tím, co předváděl Vladimír Pucholt třeba v Krejčíkově filmu Svatba jako řemen, a fakt hodně jsem se při nich nasmála. Z těch pěti pannen nejvíc zaválela Ivana Karbanová. Její dobrodrůžo s rovněž výborným Vláďou Menšíkem nemělo chybu. Za zmínku jistě stojí také oplzle podmanivý výkon Mariána Labudy. Děj sice mohl být trochu dotaženější, nicméně celkový dojem mi to nepokazilo. (80%) (16.03.2021)

Povazujem sa za mylovnika ceskoslovenskej kynemtagorafie a furt si myslim, ze najlepsie diela vznikali v neprekonatelnych 60. rokoch. Namet o 5 dievcatach je fajn, krasne su, a aj hrat vedia, tak oko divaka hned pookreje. Ucast znamych hercov ako Mensik /Happy End/ a pani Zazvorkova /tuna sa predstavuje ako zapalena sudruzka/ ma tiez potesila. Slusne, ale stale iba priemer, za rok 1967 by som urcite dal vyssie Lipskeho Happy End, Marketu Lazarovu alebo hoci aj Konec Agenta W4C prostrednictvim psa pana Foustky. 66 % (31.05.2014)

Snímek jsem zhlédl v rámci televizního cyklu slovenské nové vlny, a protože má dosud na ČSFD slušných 73 %, nabyl jsem dojem, že objevím utajený poklad. S přibývajícími minutami se ale dostavily rozpaky a pocit, že na film se v archívu ukládal prach oprávněně. Formanův Černý Petr je nadčasový a naprosto nemáte dojem, že by zestárl. Navíc spojení dramatu a komedie v něm funguje na jedničku. Ve Zmluve s diablom je tomu přesně naopak. Ten film zestárl a dramatická a komediální složka se v něm nešťastně tluče. Snímek je podivně nekonzistentní, jako by ho natáčeli ne snad dva, ale hned tři režiséři a podílelo se na něm několik scénáristů, kteří se nemohou dohodnout. Patří k tomu druhu filmů, kde dobře fungují jednotlivosti, ale jako celek vyvolává v nejlepším případě rozpaky. Dobrý gag vystřídá trapný fór, vedle kterého následující vážná situace vyzní nepatřičně. Nepodařený večírek připomíná Kým sa skončí táto noc a patří k povedeným pasážím, ale opět jsme u té nekozistentnosti, která zabíjí atmosféru. V takovém případě přichází částečně vniveč i potenciál špičkových herců, kteří se s výjimkou Menšíka v celku ztrácejí. Celkový dojem: 45 %. (12.02.2020)

Kanonáda hlášek („Já a Panna Orleánská už nejsme kolegyně.“) a neuvěřitelně hravé holčičí dobrodružství, které v žánrových mezích funguje lépe, než většina současných teenagerských záležitostí ze všech koutů světa. Člověku se ani nechce věřit, že něco takového vzniklo u nás a v době, kdy se k nám pomalu chystaly tanky spřátelených zemí. Škoda toho konce, kdy jednotlivé příběhy bez výjimky vyšumí do ztracena. Všechny ostatní složky bez výtky. 4 a ½. (18.04.2010)

Pětice dívek se po falešném nařčení rozhodne, že přijde o panenství – když už mi nevěříte, tak já tedy taková just budu! Pětice dívek a pětice různých přístupů k věci. Naivka, rozumná, zkažená, ďábelsky hravá…. Dívky ani nejsou přítelkyně, své „poprvé“ si každá řeší po vlastní ose. Na filmu se mi líbila drsná deziluze. Ani takhle mladé dívky nevěří (většinou) v nějakou romantiku a prostě o to jen chtějí přijít. Jejich protějšky – mladí muži – ostatně žádnou naději na romantiku neskýtají. Až na jednu výjimku jsou to všichni buď podrazáci, podvodníci, násilníci. _____ Mám problém s přerývanou atmosférou snímku. Jak skáče od jedné dívky k druhé, tak se pokaždé mění nálada a to dost zprudka. Od přece jen lehce zamilovaného příběhu, přes morální frašku až po téměř surové násilí. Mladý Marián Labuda si zahrál roli překvapivě slizkou a odpornou. Možná, kdyby měl film povídkový charakter a přecházel od jedné dívky postupně ke druhé, zasáhl by mě víc. I tady ale scéna drsného mejdanu a následného lovu na polonahou kořist byla přesvědčivá a otřesná. Včetně zakončení. SHRNUTÍ: Nespěchej. Není nutné o to přijít hned s prvním debilem. (25.02.2020)