O bílé paní

Děkuji své zvědavosti, že mě donutila se na tuto pohádku podívat. Molavcovou ani Issovou moc nemusím, nemám k tomu žádné obrovské důvody, poze mě nikdy nezaujaly a jejich role mě nikdy nezaujaly, proto jsem byla přesvědčená, že když budou hrát spolu a ještě k tomu hlavní role pohádka pro mě bude katastrofická. Opak však byl pravdou, obě mě zaujali a do svých rolí byli vybrané, jak nejlépe mohli. Musím uznat, že to byla krásná a příjemné pohádka, přestože jí k dokonalosti zbývalo hodně - jsem pohádková a nedá se nic dělat. Jediné, co mě skutečně hrozitánsky bylo do očí byl pohled na hrad - pokud by byl aspoň trošku přirozenější neškodilo by to, přesto jsem celkem spokojená :) (21.11.2009)

Příjemné herce a jejich výkony sráží na kolena ne příliš povedená výprava a hlavně skvělé počítačové triky - neuvěřím, že některé scény mají schválně vypadat jako obraz, protože tak nevypadají. Taky nevěřím, že je pohádka pro děti, pokud je však pro dospělé, musí zabrat. A tvůrci písní by si možná mohli poslechnout D.O.A. od Jay-Z... (18.01.2010)

"A tak jsem zrála a zrála, a když už jsem byla skoro zralá, tak přišel Tomáš. Byla to láska na první obraz." Ono to není špatné, jen spousta těch vtipů je takový spíš žert v křeči než jen mimochodem řečený vtípek. Místy jsem úplně slyšela dodanou stopu diváckého smíchu a potlesku - víte, ta mezera po tom, co je něco řečeno. Na druhou stranu musím spravedlivě přiznat, že některé vtipy byly i dobré. Pozvání na partičku pexesa a zejména závěrečný dialog - "A naše láska bude strašná, strašně krásná jsem chtěla říct, viď, Tomáši?" "To víš, že jo, ty můj bubáku." Navzdory svým výhradám jsem tuhle pohádku viděla už asi čtyřikrát, takže jsem živým důkazem na svém vlastním preparátu, že se dá vidět opakovaně. (20.11.2011)

Nebýt zde kouzelná dvojice v podání Molavcové a Vydry, neváhám tuhle pohádku potopit. Ano, jsou zde na českotelevizní pohádku nezvyklé animované vsuvky, má to velmi slušné kulisy i triky, ale co je to platné, když příběh nešlape, a co víc, Martha Issová s mluvou poslední šlapky z Karlína (asi její trademark, protože tak mluví třeba i v pohádce Sedmero krkavců), připomíná spíš tu couru, než holku od rány, ale v srdci čistou a milou. Při každé její promluvě, kdy používá moderní pražský slang, se mi kudla v kapse otevírala. Dalo by jí to moc námahy mluvit alespoň v pohádce trochu spisovně? Navíc vedle mluvy třeba Molavcové to pak o to víc tahá za uši. Ve scénáři jsou i pokusy o slovní hříčky, ale takového toho studentského typu (strašit na hradbách - strašit do půlnoci, strašit ve věži - být ve věži) apod. A ta láska k rytíři, z něhož celou dobu byly vidět jen oči, to bylo také až moc náhlé, aby tomu někdo věřil. Nekonzistentní pohádka v tom co, a hlavně jak říká, s pokusy o humor jako ze střední školy. (19.02.2017)

"Jo, straší tam ve věži ?? Tady straší ve dvou věžích !! V těch vašich !!" ;) Překvapivě zejména dík civilní Issové hodně slušně zahrané i velmi zábavné, když Čunderle tím svým scénářem plným vtípků, narážek a hrátek s dvojsmysly zabodoval, pohádkové cvičení, které naznačuje, že ze Sítě času Vysvlečenému Martinu Dolenskému ten žánr rozhodně není cizí.. Jeho ostatním počinům i té zjevně zelenkovské laciné inspiraci navzdory.. (19.02.2017)