Miloš Forman: Čo ťa nezabije...

Určitě se nejedná o zbytečný dokument. Dozvíme se plno informací především o Formanových neuskutečněných projektech...:( Je vidět, že ve světě filmu nestačí mít "pouze" dva Oscary, když jsou společnosti proti. Rozhodně lví podíl na vzestupu kariéry Formana má rodina Douglasů. Neuvěřitelný risk s nabídkou scénáře PŘELETU NAD KUKAČČÍM HNÍZDEM neznámému režisérovi. Vyplatilo se! :) Co mě mrzelo bylo hlavně rychlé přeskakování z jednoho úspěšného snímku do druhého. Ve finále se takřka o MUŽI NA MĚSÍCI nedozvíme vlastně nic. Jak probíhala spolupráce s Carreyem apod. není ani zmínka...64% (28.12.2010)

Děsivě zdlouhavé a roztahané. Ano, má to něco z mistrových filmů. Tam se taky na ploše půl dne řeší něco, co by se za normálních okolností smrsklo do půl hodiny. Jenže pak by to nebyl oscarový režisér. Jeho filmy zrovna moc nežeru, ale nevadí mně. Forman v tomhle dokumentu občas vystupuje jako nerudný děda, který si pevně stojí za svými názory a přizná, že ne každý jeho film byl nutně zdařilý. A to se mně líbilo. Nelíbila se mně přepálená stopáž, neustálé poukazování, jak se žilo dříve a zapomnělo se tak nějak na nějaký dokumentaristický vrchol. Když měl totiž dokument vrcholit, dostavila se vlezlá nuda a nehynoucí chvála od jeho kolegů. Pane mistře, jednou bohatě stačilo vidět, jak jste točil filmy a přeji Vám, abyste ještě nějaký ten film natočil. 60% (18.02.2012)

Pokaždé, když se chystám na nějaký dokument o nějakém herci nebo režisérovi, pokaždé čekám, co si z toho dokumentu vezmu, a samozřejmě to, dle těch tvůrců, musí být to nejlepší. U tohoto dokumentu s Milošem Formanem jsem měl ale pocit, že on na kamery nemusí vůbec nic hrát, nemusí se nijak chovat, on prostě skutečně je takový, jaký je. V každém ohledu. Upřímný, ale rázný režisér, který Vám v klidu před kamerou řekne "serem na to, jdem na pivo" nebo, kterej jen tak vypráví, jak snadno se uživit v Americe, když nemáte peníze. Miloš Forman zažil hodně, především zlého, ale podle mě se s tím popral nejlépe jak mohl a já jsem na něj nesmírně hrdý. Na to, jak hrdě prezentoval naší zemičku, i poté co tu prožil tolik zlého, a nezapomněl na ní. Miloš Forman je skutečný formát, o kterém jsem toho příliš nevěděl, zato ale potkat ho kdekoliv, mám zaručeně o zábavu postaráno. On totiž povídá, hodně povídá, povídá rád a je to nesmírná radost ho poslouchat. Škoda, že jsem viděl jen tu zkrácenou verzi, rád bych se někdy podíval na celý dokument, protože věřím, že bych se bavil. Nehledě na to, že jsem se naprosto rozplýval, když jsem poslouchal jak Michael Douglas, Natalie Portman, Woody Harrelson nebo Javier Bardem o něm povídali s takovou vervou a zaujetím, že z toho bylo nádherně vidět, jak si těch jeho filmů neuvěřitelně váží. Byla to hezká návštěva k rodině Formanů, hezky se na ní koukalo, a kdybych mohl, koukal bych na ní pořád. (31.12.2010)

O životě Miloše Formana jsem toho zas až tolik nevěděl, takže pro mě byla novinka i to, že v dětství přišel o rodiče. I přesto neustále v dokumentu několikrát zmiňuje velkou podstatu rodiny. A když už pro nic jiného, tak pro ten jeho nezaměnitelný český přízvuk v angličtině určitě stojí za shlédnutí (BTW – nechápu, jak může stále tak dobře mluvit česky, když např. Ivan Lendl po pár letech v Americe všude cpe anglický přízvuk…). (31.12.2010)

Dokument o nejznámějším českém emigrantovi z roku 1968 je velkým soustem pro kohokoli. Zvlášť když vezmeme v potaz náladovost a náročnost českého filmového publika. Lidem málo obeznámeným s životem a kariérou Miloše Formana (těch je u nás asi menšina) může film nabídnout poměrně ucelený náhled do autentických vzpomínek velkého režiséra. Pro ostatní (asi většina) může jít o vhodné doplnění širšího povědomí. Dokument je k osobě Formana zcela nekritický. Je celý v přátelském duchu, něco jako staří přátelé si sedli na kafíčko a zavzpomínali. Téměř posvátná úcta k velikánovi českého filmu je cítit z každého záběru. Těžko říci, zda je Formanův život a dílo skutečně takový, jak nám ho zde režisér Šmídmajer v necelých 2h nastínil. Na to si musí odpovědět každý sám. Tohle je sice jen jeden z úhlů pohledu, ale nejspíš všeobecně nejpřijímanější. Já bych minimálně uvítal silnější zaměření na práci a dílo, a to i v rámci této omezené stopáže. (09.01.2012)