Consuming Kids: The Commercialization of Childhood
Obsahy(2)
Film Consuming Kids (Deti konzumu) vrhá zúfalo potrebné svetlo do praktík neúprosnej multimiliardovej marketingovej mašinérie, ktorá teraz predáva deťom a ich rodičom všetko. Od nezdravého jedla a násilných video hier až po falošné vzdelávacie produkty a autá. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (78)
Nikoli jen ve spojených státech aktuální téma. Mimochodem, víte co má společného současný obchodník a pedofil?..velmi dobře se vyzná v dětech. No tak se na to taťkové pěkně podivejte, ať víte, že kromě té roztomilé rotweillerky (kterou jste si dozajista brali z upřímného přesvědčení, že jí vůbec, ale vůbec nejde o peníze, nýbrž o vaše charakaterové přednosti) teď pevně třímají vaše peněženky ještě i vaši roztomilí harantíci. A to tak, že velmi! ..Já vím, sice se je snažíte vychovávat nekonzumně, ale co vám to je platné, když vám je tak zákeřně prohnětou a zmasírují media a vrstevníci..a i ten vůz je přeci třeba pořídit rodinný, aby se vzádu nemačkali..a hlavně jim nasypat něco, aby furt tak ohavně neotravovali! takže jim nakupte všechny ty videohry a ipody, ráno si odpíchněte na další drsnou dvanáctku, ať na to všechno máte a mě prosím nechte v klidu a bez těch svých obvyklých populačních keců zobat svoji antikoncepci, jo?:) ()
Na jednu stranu nahá pravda, kterou žijeme všichni. Reklama je všudypřítomná. Reklama je součástí nás samých. Reklama je výsledkem lidské evoluce, chtělo by se říct. Na straně druhé militantní klika zakomplexovaných feministek, které jsou v některých ohledech děsivější než steroidy narvaný svalovec s kulometem nedbale hozeným přes rameno. Feministky matkami. Spojení, které zavání militantností. Matky feministkami. Spojení, které je schopné vyhladit přinejmenším čtvrtinu mužské populace (se zbytkem jsou v příbuzenském vztahu, ti se vyhlazení vyhnou). Světovládci nepotřebují génie, potřebují vojáky. Světovládci nepotřebují moudrého člověka, potřebují blbouna. Manipulace s blbounem je daleko jednodušší a tím i žádanější. A reklama už od narození člověku určuje jeho roli ve světě. Houpe se ti mezi nohama pindík? Nu tak zabíjej. Houpe se ti tam touha po pindíku? Nu tak tu máš infantilní výraz na plastové tlamě ve formě Barbie. Ta ti nadiktuje nakolik svět chce abys byla ale naprosto blbá. Reklama je vizitkou naší doby, protože nic křiklavějšího není. Ještě tak nějaká masová vražda na střední škole, ale to je vlastně jen výsledkem reklamního otupování. Dokument, který svou pravdou (všeobecně známou) šokuje. Dokument, který dává prostor matkám - hrdinkám. Celé online tady. ()
...jak můžeme tvořit lepší svět pro všechny, když ze všech nových lidiček uděláme robotické konzumenty? ...nad tímto faktem zůstává rozum stát... a narůstá vztek... když slyším mluvit zástupce marketingových společností, jak melou všichni jedno a to samé (a to proto aby neztratili práci - jak by potom mohly svým robotickým potomkům kupovat to, co sami prodávají formou vědecké manipulace?), je mi opravdu smutno... co za šílenství jsme stvořili? cool děti versus hladem umírající děti... rodiče jsou bezmocní... ano, protože musí vydělávat... ze života se staly koňské dostihy bez ohledu na to, že málokdo chce dostihovým koněm být a natož ještě vyhrávat... nemáme čas, svobodu, přirozenost... produkujeme a vychováváme otroky konzumu,kteří pro vlastní uspokojení drancují zem, zabíjejí zvířata pro své žaludky i potěšení a pak se zabíjejí navzájem, protože se nudí nebo potřebují přetloukat vlastní hrůzný vnitřní svět čímkoli, co je k mání... čistokrevný horror... ale my se usmíváme, tvrdíme, že se máme fajn a že jsme v pohodě... a co se stane, když na celém světě vypne elektrika? hádám, že většina konzumních zemí spáchá sebevraždu, zatímco ti, kterými opovrhujeme nebo je litujeme, protože nic nemají, budou žít dál a určitě si poradí... ať žije Nový světový pořádek... ()
Ano, je to tak. I k tomuto dokumentu se musí člověk stavět kriticky, protože je mimo jiné reklamou na názory určité části veřejnosti. Tak se ovšem v guláši (pravda, docela hutném) tendenčně předestíraných informací málem ztrácí nemálo velice důležitých faktů. Ne snad překvapivých novinek, ale věcí, jež je třeba čas od času formulovat, aby nepřešly do kategorie „obecně známých klišé“, o jejichž existenci víme, ale považujeme za nadbytečnou práci opět se jimi zabývat. A můžeme slyšet také moudra, jež jsou dnes podobně „samozřejmá“, až se stala zbytečnými. Například, že „není špatné, obklopovat se krásnými věcmi, ale je špatné vzbuzovat zdání, že nás ty věci mohou učinit šťastnými“. Konzumní společnost je samozřejmě uzavřený kruh, ve kterém hrozí když ne zánik, tak alespoň úbytek individuality a osobní svobody — ať už vnitřní nebo vnější. V určitém ohledu je totiž ideální, pokud si její příslušník již v dětství osvojí návyk pasivního přijímání, a to včetně zábavy. Později mu tak vůbec nepřipadne nepřirozené pasivně přijímat (čili nakupovat dle nabídky) úplně všechno (tedy kromě zboží a služeb také myšlenky), protože sám se kreativitě nenaučil. Můžeme samozřejmě optimisticky spoléhat na své „zdravé jádro“ – což také většinou činíme – a předpokládat, že tato efektivní, oboustranně výhodná symbióza (kapitalismu a demokracie, chcete-li) bude trvat věčně a s případnými zádrheli se správně evolučně vyrovnáme. To je možné a snad i pravděpodobné. Mezi symbionty však vždy existuje určité pnutí, skrytý boj, který brání, aby jeden z nich nepřekročil meze a jeho činnost nezačala druhému škodit. Berme tento dokument jako drobné připomenutí, že se tento nenápadný boj stále vede, a to i na frontách, o jejichž existenci nemusíme mít ani tušení. ()
Téma výborné. Spracovanie sčasti presne na úrovni, ktorú film kritizuje. Z detí dneška robí film démonov so zmenenou mysľou. Nastoľuje myšlienku, že telka a počítačové hry menia mládež na bezduché nákupné automaty. V závere ponúkne recepty nápravy. Pozná ich však každý príčetný rodič. Obmedziť v útlom detstve prístup k obrazovke. Zamerať sa na osobný kontakt. Dať priestor fantazijnej hre detí bez mozog vymývajúcich hračiek. Všetky fakty sú podávané v zrýchlenej kadencii, bez poskytnutia priestoru na ich kritické zhodnotenie divákom. Jedna alarmujúca veta psychológa strieda varovné vízie aktivistov proti reklame cielenej na deti. Na tie sú, ako šľahačka na preplácanej torte ešte navrch prišvacnuté varovné vety z výskumov, o ktorých relevancii sa divák nedozvie nič. Ilúzie si netreba robiť - kapitalizmus je zameraný na snahu vyrobiť z ľudí od útlej mladosti neustály prúd konzumentov spektra úplne zbytočných vecí. Štáty ponúkajú ako protiváhu robotickému nákupno-reklamnému trendu omrvinky v podobe chabých štátnych regulácií. Alebo regulácie označia ako brzdu, obmedzujúcu slobodu jednotlivca (USA). V dôsledku je dobre, že sa na problém upozorňuje. Len ktovie, či vďaka alarmickému vyzneniu nastal v USA od vzniku tohto diela (2008) posun k lepšiemu. ()
Galéria (12)
Reklama