Réžia:
Jonathan auf der HeideKamera:
Ellery RyanHudba:
Jethro WoodwardHrajú:
Oscar Redding, Thomas M. Wright, Mark Leonard Winter, Jonathan auf der Heide, Torquil Neilson, Arthur Angel, Greg StoneObsahy(1)
Macquarie Harbour je brutální australská kolonie pro trestance nacházející se v Tasmánii. Trestanci byli odsouzeni hnít tu tisíce mil od domova. Ploty nebyly potřeba, protože nepřátelská krajina kolem se ukázala být více nepřekonatelnou hranicí než klec. Film je založen na skutečné události a vypráví příběh osmi odvážných uprchlíků, kteří se v roce 1822 snaží uniknout z tohoto pekla do neznámé buše. Skupinku z Irska, Skotska a Anglie spojuje jedno - chuť po svobodě. Buš je však neúprosná. Zoufalí a ztracení jsou nakonec hlady dohnáni k stále děsivějším činům. (beran-ek)
(viac)Videá (1)
Recenzie (67)
Co mi chybělo v The Last Confession of Alexander Pearce, jsem bezezbytku nalezl v tomto taktéž australském, o rok později natočeném snímku. Opět děsivé, opět hladové, psychologické dusno. Opět málomluvný Alexander Pearce. Hrdina či vyvrhel a vrah? ~ Námět je zcela totožný: vzpoura a následný úprk osmi trestanců z britské kolonie, úprk, jenž se v prosté touze po svobodě zvrtne v nelítostný boj o holý život v nevlídné tasmánské divočině. Srovnávat netřeba, oba filmy mají svou kvalitu. ~ Hlad dostihne každého. Jak brilantní se jeví záběr z úvodu, kdy je detailní záběr na ládujícího se strážícího vojáka… Mrazivá podívaná. PS Říci, že film je o ničem či dokonce debilita (viz komentáře s opačným hodnocením), může pouze ignorant. Naopak souhlasím s názorem jednoho z uživatelů, že komorní realistické zpracování bez touhy po senzaci filmu jedině prospívá. ()
Toto nie je horor, ale pojednáva o kanibalizme, tak to sem dám. Najhrôzostrašnejšie na scenári je, že operuje so skutočnými udalosťami. V roku 1822 z tasmánskej trestaneckej kolónie utiekla skupina väzňov, ale skôr, než sa stihla prebrodiť nehostinnou a na potravu chudobnou novozélandskou divočinou... sa navzájom zjedla. Prežil len jeden, toho chytili, zasa utiekol, zasa nie sám a zasa jedol ľudí. Tak keď ho chytili následne, prestalo ich to baviť a popravili ho. O tomto incidente pojednáva i dokumentárne ladený film z roku 2008 Posledná spoveď Alexandra Percaea. ()
Pred projekciou Van Diemensovej krajiny doporučujem divákovi minimálne tri dni nejesť a popíjať len čistú vodu. Zážitok z filmu sa tak možno zdvojnásobí. Mal som tú smolu, že som sa pred filmom napratal domácou pečenou klobásou o veľkosti bejzbalovej pálky, ktorú som zalial dvoma pivami. Počas hlasného grgania som potom zachytil len pár vydarených dialógov bez podmazu, pomerne slušnú atmosféru a tri či štyri drsné scénky. Zbytok ma celkom slušne nudil. Tých 60% je presných. ()
Tak té kontroverze zde zase tolik není. Když má dojít na nějakou tu tučnou zabijačku, kamera decentně poodjede ze záběru nebo ho rovnou utne. Děj je sice prostý, ale tak nějak působivý, hlavně co se atmosféry týče. Potemnělé obrazy, pomalé záběry, parta chlapíků, která nemá co ztratit se zoufale snaží bojovat s přírodou a i samy se sebou. Ono celkově je prostředí věnováno mnohem více prostoru než samotným hrdinům, jejich postavy jsou jen lehce načrtnuté. I tak jde ale o celkem zajímavý film. ()
Zajímavý film a rozhodně ne pro každého. Nevěril bych, že Tasmánie dokáže být tak depresivní, to ještě umocněné depresivní hudbou a vlastně celým námětem. Bohužel i přes nádherné záběry se člověk začne po čase trochu nudit, ze které ho vytrhne několik drsnějších scén. Nezatracuji to, ale podíval bych se na to znova až po dlouhé době. 6/10 ()
Galéria (7)
Fotka © Madman Entertainment
Reklama