Pride and Prejudice
Réžia:
Robert Z. LeonardScenár:
Jane MurfinKamera:
Karl FreundHudba:
Herbert StothartHrajú:
Greer Garson, Laurence Olivier, Edna May Oliver, Maureen O'Sullivan, Ann Rutherford, Frieda Inescort, Marten Lamont, Bruce Lester, Marsha Hunt, Mary Boland (viac)Obsahy(1)
Hlavni starostí paní Bennetové je, jak dobře provdat své dcery. Výborná přiležitost se jí naskytne, když si sousední panství Netherfield pronajmou bohatí gentlemani pan Bingley a pan Darcy, které považuje za nanejvýš vhodné pro své dvě nejstarší dcery. Druhorozená Elizabeth se s panem Darcym seznámí na bálu a nesprávně ho začne považovat za příliš pyšného, navíc uvěří nepravdivé historce pana Wickhama a začne být k Darcymu nespravedlivá. Její předsudky a chybný úsudek budou velkou překážkou jejich vzájemné náklonnosti. (fleurette)
(viac)Videá (1)
Recenzie (21)
Plný počet bodů, přestože je to místy komediální, co v některých momentech na škodu je, v jiných není; přestože úprav oproti předloze je více než zdrávo (missing Pemberley!) a taktéž některé postavy by si člověk představoval trochu jinak. Proč tedy dávám plný počet? Protože mě to uchvátilo, celková nálada filmu, počáteční soutěž dvou kočárů/rodin být doma dřív, neskutečný pan Darcy (pánové prominou, ale oni nás také někdy nudí svým nadšením pro jisté herečky, takže to je fifty fifty), který by mě mohl hypnotizovat kdykoli by chtěl. Laurence Olivier dal panu Darcymu nový rozměr, scéna střílení z luku nebo následně první nabídka k sňatku nemají chybu. Zkrátka má to s ním šmrnc. _____ I tak souhlasím s na zemi se držícím zelvopyrem- pokud vidíte všechna Bennetovic děvčata pohromadě, může vás to vyděsit :-) ()
Laurence Olivier byl herecky pan Někdo, je smutné, že je dnes zhusta chápán a uctíván jako instituce: málokdo opomene použít jeho šlechtické tituly, o které v zásadě až tak nestál, ale jeho filmům už čas nevěnuje. Je to škoda, už proto, že spousta starých dramat stojí dnes za pozornost právě díky jeho herectví. Nevadí mi studiovost filmu, ani fakt, že děj proběhne téměř bleskově, nechybí mi Pemberley, příběh je zábavný, ale to je dáno kvalitou literární předlohy a režiséra, obsazení je opravdu velmi dobře vybráno, starší setry Bennetovy nad míru sympatické, (hlavně Jane Maureen O´Sullivanové,) ale je to asi právě Olivierův pan Darcy, který romanci drží nad vodou. A konec? Závěrečný rozhovor s tetičkou, který na první dojem působí nejapně, chápu jako velmi vydařený vtip. Nakonec proč ne? ()
Adaptace, která má příliš mnoho odlišností pro mojí hnidopišskou povahu - z Lizzy je blondýna, chemie mezi páry nefunguje, bystré postavy přišly o polovinu důvtipu a děj je přestavěný a zkrácený (Kde je Pemberley? Já vyžaduji Pemberley!) a to, co na konci provedli s lady Catherine, je doslova schválnost! Aspoň že na pana Darcyho se dá koukat a moje oblíbená figurka, pan Collins, je jako vždy roztomilý. ()
Nečekala jsem od toho nic, protože jsem věděla, že tato adaptace je vše, jen ne přesná. Je to tak, změněná je jak doba, tak příběh, tak celkové vyznění díla, nicméně nebyla to taková tragédie, jak jsem čekala, a ve finále se mi to i docela líbilo, herci mi přišli dobří, i když na tom bylo vidět, jak je to strašně americké a hollywoodské, prostě produkt své doby. ()
No tak si můžu odškrtnout další klasiku, která není špatná, ale vůbec mě nebaví. Nemám tady moc co vytknout, dokonce to není ani příliš melodramatické, ale ze všeho toho štěbetání, klábosení, pukrlat a cukrbliků mě šla hlava kolem. A když tak sleduju svět, kde jedinou starosti boháčů je správná svatba a dobré společenské postavení, napadá mě socialistická myšlenka co všichni ti chudáci, rolníci a obyčejní lidi, kteří nejsou v příběhu vidět? Nejsympatičtější postavou tak pro mě byl starý pan Bennet, který by nejradši celý ten fraucimor vypakoval pryč a užíval si klidu v knihovně. V nulové konkurenci historický film roku 1940. ()
Reklama