Cemetery Junction

„Freddie, pozdravuj ode mě mámu.“ – „Jo, jasně.“ – „Táta je pořád s váma?“ – „Jo.“ – „Škoda. To je fakt škoda.“ Film je hodně předvídatelný, a pokud čekáte, že vás něčím extra překvapí, jste na špatné adrese. Jenže nutno hned dodat, že nuda se rozhodně nekoná, naopak, díky pořádné dávce humoru (nechybí jednodušší i černější kousky), pár slušně napsaným postavám a velmi chytlavé atmosféře se budete solidně bavit (a tak ani ta klišoidní romantická linka s hlavním hrdinou, který stále jen papouškuje po své lásce a ještě na ni jde „zbaběle“ přes její matku, vás nijak nenaštve). A na druhou stranu, myslím, že dobře fungují i vážnější místa, i když nejvíc se samozřejmě divák těší na veselé momenty, třeba ty ve svérázném rodinném kruhu Tarylorových, plném „intelektuálních“ debat (a na rozdíl Merchanta a jeho vpravdě miniaturního štěku tu má Gervais možná ne zas tak velkou, ale za to opravdu „vymazlenou“ roli otce). Poprvé to sice ode mě nebude pro výše zmíněnou dvojici za plný počet, nýbrž „jen“ solidní 4*, ale pořád je tu cítit kvalita, a to se počítá. „Jo, jdu do každý, co dá. Nevíte o nějaký?“ – „Ne.“ – „Ale neplatil bych za to! Jednou jsem byl se šlapkou, ale neplatil jsem, ne, zdejchnul se. Nemohla se za mnou hnát, myslím, že měla dnu.“ (20.07.2015)

"Jedno staré arabské přísloví říká Hoď své srdce před sebe a utíkej ho chytit." "To bylo, než našli ropu. Dneska už Arabové neběhaj, mají na to sluhy." Jednoduchý mladík z dělnického prostředí cítí, že má možná poslední šanci přervat pupeční šňůru s dírou, v níž žije, dát vale zdejším pyšným buranům, kteří ho počítají mezi sebe a neustrnout jako oni... Cemetery Junction je na pohled (i poslech) pěkný film a určitě stojí za vidění, ale nepřináší nic nového. Nenašel jsem v něm jedinou scénu, kterou bych neviděl už jinde a mohl ji mít navždy spojenou jen s tímto filmem. Je to jako by se Dobrý Will Hunting odehrával v prostředí a době z Billyho Elliotta a scénář k němu by psal Richard Curtis. Kousky z těchto a jiných filmů jsou poskládány do překvapivě funkčního scénáře, zrežírovány se stonásobně větší jistotou než Gervaisův předchozí počin, ale stejně jako Umění lhát je i Cemetery Junction víc dramatem než komedií. Vyvolával ve mně až bezvýchodně úzkostný pocit, že se světem je to tak špatné, že nemá smysl se o něco pokoušet, v něco věřit nebo doufat. Nemyslím, že se na něj podívám znovu. 60% (15.08.2010)

„Tak sú to lenivci alebo nám berú prácu?“ Ricky Gervais je mi vcelku ukradnutý, ale po tom, čo ma viacerými projektami mimoriadne pozitívne zaujal Stephen Merchant (Logan, Súboj s rodinou, Králiček Jojo), začal som detailnejšie skúmať jeho filmografiu. A natrafil som na toto. Tak som si to pozrel, nakoniec to však bohužiaľ žiadna veľká (a vlastne ani malá) výhra nebola. Mám rád anglické filmy, anglickú výpravu, anglický humor a anglickú atmosféru, ale toto proste išlo mimo mňa. Naplno ma to začalo zaujímať až ku koncu, kedy to začalo byť správne dojemné. Inak dosť bieda a nahá upírka pozerajúca sa von oknom. Dospelé postavy kvalitné (až na Ralpha Fiennesa, ktorého som nikdy príliš nemusel), mladé postavy väčšinou dosť otravné (napokon bol najsympatickejší asi „Jonah Hill“). (18.01.2020)

Zajímavé je, že tenhle chlápek - Ricky Gervais - který ve svých stand up-ech zásadně razí toaletní a sexuální humor toho nejhrubšího zrna (každý druhý až třetí vtípek obsahuje zmínku o nějaké formě masturbace), má na filmovém plátně tendence užívat humoru jen jako zástěrky pro hloubavý, ne-li srdceryvný příběh se sociální tématikou. Tak či tak, jakkoli slabé a nevýrazné jsou dva předcházející "Rickyho" snímky (Umění lhát a Město duchů), Cemetery Junction je jeho prvním filmem, který to dělá opravdu dobře. Největší zásluhu na tom má to, že se Ricky konečně dal přesvědčit, že není zrovna nejlepším hercem na světě a stáhl se do menší vedlejší roličky tatíka jednoho ze tří ústředních hrdinů. Ti jsou pak do jednoho výteční a přesvědčiví, což je do značné míry taky zásluha Rickyho a Stephenova scénáře. Možná nejsilnější stránkou filmu je zřejmě velice osobně (z Rickyho pohledu) vykreslený portrét sociálních vztahů v maloměstské Británii. Když se nad tím tak člověk zamyslí, je zajímavé srovnat tenhle pohled na 70. léta britské "totality" s našimi Pelíšky a Občanskými průkazy. Průniky by tam byly. Ale to jen tak na okraj. Moc pěkný a poctivý film... 80% (27.06.2011)

Příjemná britská záležitost! Cemetery Junction je vlaková stanice jednoho anglického zapadákova. Parta dospívajících kluků nabušená endorfiny tráví svůj volný čas všelijak (většinou sněním o prvním pohlavním styku) a jediné co hoši vědí jistě, že nechtějí skončit jako jejich otcové. Ti totiž pracují nebo pracovali v místní fabrice. Freddie jako by rychleji rozumově dospěl z trojice hrdinů a začne pracovat pro místní pojiš'tovnu. Její majitel má honosný dům a Rolls Royce před domem což by chtěl Freddie pochopitelně také. Bruce a Snork sice sní o něčem lepší, dobře ale vědí, že jednak se jim něco měnit ani moc nechce a jednak to asi stejně nemá cenu. Parta je častým hostem na místní policii, kterou vede starej seržant od pěchoty a kterej naštěstí ví, že se kluci zatím jen hledají. A jelikož jejich průsery zatím nejsou nijak zásadní (většinou jde o rvačky) dělá jim spíše druhého drnějšího tátu. Konec konců se s jejich otci dobře zná z mládí, kdy dělali podobné blbosti a kdy pak spolu válčili za druhé světové. Jednoho dne do toho všeho vstouí krásná dívka a věci se začnou měnit a získávat rychlý spád... Ta atmoška roku 1972 byla dokonalá. Auta, účesy, móda... Freddie mi chvilkami připomínal Barryho Gibba za mlada. Fiennes byl tradičně super, akorát s tou pěšinkou vypadal dvojnásob odporně :-). Felicity Jones byla nádherná. Film se mi moc líbil a pokud se tu někdo ohrazuje nad sposťárnami, a't zapátrá ve vzpomínkách co dělal on s partou a o čem nejvíce asi tak hovořil! :-). Já říkám naopak, tím to celé bylo velmi autentické. Na závěr chválím výborný dobový soundtrack!!! Já dávám 4 mísy z broušeného skla! * * * * (06.08.2016)