Vojížděči vodpadků

Bizarní série píčovin, retardovaná nedochůdnost, ještě podtrhovaná dementním smíchem. Chápu že to nemusí na každého zrovna zapůsobit, ale dá se u toho i dobře bavit. Třeba rozbíjení věcí si z dětství pamatuju jako jednu z nejzábavnějších aktivit vůbec, proč jsem s tím vlastně "přestal"? Spoustu věcí v tom bylo i zajímavým způsobem divných. Ke konci to bylo i míň dementní, než by jeden čekal. Po filmu jsme navíc (na festivalu otrlého diváka) u dveří dostali dobrá jablíčka (v jedné scéně ve filmu je návod jak do jablka ukrýt žiletku) :) (08.03.2013)

Nihilistická / bizarní / repetitivní / občas groteskní / občas velmi znepokojující / maximálně autorská a alternativní mozaika jakýchsi záznamů mizerné kvality (VHS stylizace), která se divákovi snaží říct, že ne vše je na tomto světě dokonalé. Například lidé. ~ Skýtá poměrně široký interpretační prostor. ~ ~ per to per to per to neposer to (30.07.2013)

Mezi odpadem a peti hvezdickami byva velmi tenka hranice. Po projekci jsem nevedel, jak film uchopit a na ktery z techto protipolu se priklonit. Rozhodla vcerejsi noc, uprostred ktere jsem se probudil z hlubokeho spanku, z niceho nic si vzpomnel na toto veledilo a zacal se strasne chechtat. Kazdopadne jde o nejvetsi demenci, kterou jsem kdy na platne videl. (08.03.2013)

S tímto filmem to mám dost podobně jako se snímkem Saló aneb 120 dní sodomy - je to šílené, hnusné, odporné, divné, normální člověk to nemůže dokoukat, ale nedá se to jen tak rychle odsoudit odpadem. Považovat to za kravinu, v níž parta starých dementů kopuluje s popelnicema by bylo velkým podceněním, protože je tu celá řada až poetických a filosofických míst, jen jsou ukryté v dost divném hávu. Celá ta atmosféra je neopakovatelná. Je to vtipné, bizarní, smutné, ale ze všeho nejvíc děsivé (či přesněji: znepokojující). Pro mě osobně to je jeden z nejděsivějších filmů, co jsem v poslední době viděl. Není to horor jak má být, nejsou tu vraždící maniaci, duchové ani mimozemšťani. Je tu jen podivná noční můra, vykloubený svět, v němž přestávají fungovat základní hodnoty. A to je na tom nejděsivější. Procento, že mě sežere obří žralok, je celkem mizivé, ale takových hajzlů, co ,,nechtějí nic řešit, jen se bavit" a v rámci zábavy strkají žiletky do jablek nebo hází po lidech petardy, takových znám spousty. Vše korunuje výborný mnohoznačný konec. Mrzí mě jediná věc - že režisér nakonec vyměkl a neuskutečnil záměr nechávat VHS kazety různé poházené a takto film rozšířit mezi lidi. Kdybych někde objevil kazetu, pustil si jí a objevil tam tohle, asi bych se posral. (07.03.2013)

Stejnou měrou jakou zbožňuji Spring Breakers nenávidím Trash Humpers. Prvních pár minut se tomu člověk směje, potom se začne nudit a po půl hodině už je natolik znechucen, že to buď vypne, anebo to dokouká v naprosté apatii. Ten film se být "odpadem" cíleně snaží a bezezbytku se mu to daří, problém je v tom, že se tak stává zcela nekoukatelným. Byl bych ochoten jej akceptovat a snad ho i ocenit kdyby trval deset minut, protože zhruba tolik prostoru v něm zaujímají něčím významné scény, ale nejsem už schopen strávit jej jako svou repetivní prázdnotou ubíjející celovečerák, který mě přibližně v jednom z osmi případů pobaví nebo šokuje. Nejsem si ani jistý, na co se Korine snažil tímto filmem poukázat, ale ať už to byla chorobnost naší společnosti, anebo cokoliv jiného, učinil tak natolik neortodoxním způsobem, že se mi nepodařilo toto poselství filmu uspokojivě vstřebat, natož mu porozumět. Co ale obdivuji, je fakt, že Korine natočil bezprostředně po sobě dva po formální stránce naprosto protikladné a zároveň natolik novátorské filmy. (03.04.2013)