Já jsem tady

Dva roboti se do sebe zamilují. Ona je šílená nešika a neustále si rozbíjí součástky. On je dobrák od kosti a dává jí ty svoje, aniž by měl náhradu. Alegorie na lásku? Neměla by láska fungovat na principu, že oba dávají i přijímají? Spíš mě napadlo, že si ho vyhlídla a schválně se rozbíjí, aby ho mohla "vyždímat" a utéct. Copak tohle je láska nebeská? Obří zklamání... (23.07.2011)

U "I'm Here" mi vadilo až příliš věcí najednou...respektive tři, ale to je na třicetiminutový film hodně:-D. 1) Film postrádá jakékoliv osvětlení logiky fungování fikčního světa (čili koexistence lidí a robotů). 2) Děj je velmi chudý, protože se zaměřuje pouze na to, aby demonstroval bizzarní výjev lásky. 3) Nálada filmu je na mě kvůli užité muzice, smutným očím hlavní postavy a několika kýčovitým záběrům příliš sentimentální. (09.03.2011)

Tomu nebylo co vytknout. Chytrej, jednoduchej, ale zato silnej příběh o seznamování dvou "lidí". Pod pojmem sebeobětování už si nebudu moct představit nic jinýho než darování "součástek". Závěrem snad jen - fňuk... To Flipper: ano, láska je divná čarodějka. A k těm náhradním dílům - byli to spíš robotičtí lidé než roboti, na lidi taky nejsou náhradní díly (teda aspoň zatím) a hlavně myslim, že o to tam nejspíš vůbec nešlo. (19.08.2010)

Every Day is exactly the same, ale jen do chvíle než potkáte tu pravou, která Vám prozáří nudnou šedí prodchnuté dny a vystřelí Vás až za hranice oběžné dráhy. Ta pravá, pro níž se doslova rozdáte, protože ve vašich snech a představách je to ona, kdo nepohrdne Vámi nabízenou součástkou. Neboť roboti skutečně nesní o elektrických ovečkách. Ztřeštěnost žití v objetí s opatrností bytí. I'm Here je přesně tím čím měly být Divočiny, nostalgickým ohlédnutím, dojemnou pohádkou a jednou z nejromantičtějších a nejkřehčích mozajek vůbec. Spike Jonze je nekorunovaným králem hravých příběhů, byť mu Gondry šlape na paty. Tak neváhejte si na jejím konci zakřičet I'm Here, protože k tomu už třeba nebude příležitost. (20.03.2010)

Vážně dobré, nicméně převládá jedna velmi rozporuplná reakce nad zdánlivě banálním zamyšlením: robot se sice šťastně zamiloval, a očividně jim jejich láska vydrží dlouho. Ale proč by chtěl strávit život po boku někoho tak nešikovného, kvůli komu se bude tak extrémně rozdávat? Je tenhle příběh zamilovanou romancí anebo donebevolajícím varováním pro všechny bláznivě zamilované? Varováním, které říká: "jen paranoidní lidé se nechají zaslepit nekonečnou láskou". Nakonec se přikláním k možnosti, že Spike chtěl vážně natočit lovestory nadcházejícího robotího věku, ale ta myšlenka a filozofie filmu ve mě budou hlodat navěky. Režisér mi do hlavy nasadil brouka velikosti stolního PC, a jeho kraťas mi dokázal něco dát. Všichni víme, jak to chodí - stačí se podívat, co z hrdiny na konci příběhu zbylo a upřímně si říci, že jej jeho milá nikdy neopustí. A dokázat si přiznat pravdu. Takhle to bohužel nefunguje..! P.S. Po trhlých maxipříšerkách si režisér oblíbil humanoidní roboty - co přijde na řadu příště? (21.03.2010)