Jana Eyrová

Jane Eyre je pre mňa filmom roku, a to voči filmovým spracovaniam mojich obľúbených kníh mávam veľké predsudky. Musím priznať, že táto jediná verzia je dokonalým zosobnením románu Charlotte Bronte. V zrýchlených, skratkovitých ne-emocionálnych verziách tohto románu zatiaľ žiadni herci nedokázali tak dôveryhodne zachytiť svoje vnútorné rozpoloženie. Temná štylizácia pochmúrneho Anglicka neskoršieho romantizmu bola vykreslená aj vo verzii Franka Zeffireliho, no pravdou zostáva, že nikomu sa okrem Fukunagu nepodarilo preniesť na plátno duchaplné dialógy medzi Rochesterom a Jane a obojstranná vášeň priam vytryskovala z ich priamych pohľadov. Rochester je metaforou zlostného, nenávistného, nešťastím sužovaného človeka a Fukunaga jediný pochopil, že nie je podstatná len chladná anglická forma, ale že aj samotní herci musia pri zobrazovaní svojho utrpenia jednoznačne splývať s víziami Charlotte Bronte. A tu sa to naozaj podarilo! Pri upnutom pohľade Rochesterovom tuhne krv v žilách, Jane je krehkým, inteligentným dievčaťom uväzneným vo vášnivej láske, hudba Daria Marianelliho dodáva filmu potrebnú tragickosť a spoločné scény Jane s Rochesterom sú nádherne emocionálne a silné. Takéto potešenie z hereckých výkonov (skvelý Michael Fassbender) som naposledy prežila pri pohľade na Ralpha Fiennesa v Búrlivých výšinách od Bronteovej sestry. Tie spisovateľky vytvárali vášnivé typy postáv a divák alebo čitateľ im jednoducho nevie odolať. Nádhera. (06.08.2011)

Filmařsky po všech stránkách naprosto profesionálně zpracované dílo (úžasná kamera a perfektní výběr lokací), z něhož po celou dobu sálá obrovská úcta k předloze. "Vznešené" kostýmní feministické romance mě ale bohužel vždy hodně míjely (viz třeba Jane Austen), takže i zde jsem se chvílemi trochu nudil. Fukunaga je výtečný režisér, ale určitě mu více sedí ostřejší a současnější témata... 60 % (11.09.2017)

Jednym slovnym spojenim: "absolutne sustredene". Rezia, hudba, vyprava, kamera, herci, kostymy, ... . Obcas som ani nedychal, ako ma to pohltilo. PS: O to intenzivnejsi, tazko popisatelny bol pocit z vyjavu pri odchode z kina. V dvoch salach vedla seba sa divaci hrnuli na dva "romanticke" filmy. Jeden bol Jane Eyre, druhy bol najnovsi Twilight... . (17.11.2011)

Krásný příběh s okouzlující atmosférou, příjemnou hudbou a silnými okamžiky. Hlavní herci podle mě ve svých rolích excelovali a náležitě se doplňovaly. Obdivuju dobu, ve které musely žít, mám ráda tu zdvořilost a všechny momenty, které s tím souvisí. Jana Eyrová je silnou bytostí, která vydrží a snese spoustu, ale ne všechno, asi jako každá žena. Film pro mě měl gradující scény a vyvrcholené okamžiky, které se staly ve správnou chvíli. Něžné záběry, upřímné rozhovory, přímost hlavní hrdinky, to vše velice zaujalo, nenudilo a dvě hodiny díky tomu nepřišly tak dlouhé. Drama vystihuje silnou lásku, ve kterou věřím a myslím si, že překoná všechny předsudky, původ či věk a to i v současné době. Film mě přesvědčil si pořídit knížku a to už si myslím, něco znamená. (02.09.2011)

S Jane Eyre se mi opět připomněl onen pradávný problém: Jak posuzovat filmovou adaptaci knižní předlohy (navíc tak profláklé)? Podle mého názoru by se film měl posuzovat naprosto nezávisle (oprostit se od předlohy, na chvíli na ni zapomenout). Nemuselo by pak docházet ke zbytečným zklamáním a rozčarováním typu to se vynechalo, tamto se zkrátilo, tohle je jinak... apod. Divák by tedy měl vnímat a posuzovat pouze film sám o sobě a nehodnotit podvědomě vlastní očekávání založené na znalosti knižní předlohy. To jen tak na úvod... V případě Jane Eyre mohu za sebe konstatovat, že film se povedl... Klasické vyprávěcí schéma není nijak převratné, avšak pomocí zručné montáže příběh perfektně drží pohromadě a bylo by myslím docela obtížné najít slabší okamžik, zbytečnou scénu či rušívý záběr. Fukunaga vypustil svoje postavy do poměrně syrové a temné atmosféry, která výborně souzní s jejich trudnými osudy. V dialozích jim scénárista zachoval literární akcent a i v ostatních ohledech film působí příjemně staromilsky a konzervativně. Mia Wasikowská i ten slavný Fassbender odvádějí skvělé herecké výkony, díky nimž jsou charaktery jejich postav perfektně vykresleny a "vysvětleny". Díky tomu také vztah Jane-Rochester vytváří potřebné napětí, které rozvíjením příběhu sílí a vrcholí v notoricky známém konci. S tím ovšem (s jako jediným prvkem filmu) mám malý kacířský problém: A teď následuje SPOILER: Dle mého by filmu mnohem více prospělo - a příběh by se dostal do ještě mnohem zajímavější polohy - kdyby Jane nezamířila z Thornfieldských ruin za svým ztrápeným Edwardem, ale naopak k jeho hrobu... Takto mi to finále (uvážíme-li všechy podivuhodné náhody, ke kterým mezitím došlo), přijde až příliš sladkobolné. Tedy uvítal bych raději, kdyby bylo pouze bolné... Když už deprese, tak pořádná! (4 a 1/2*) __Edit 3.9.2011: Podruhé se mi to líbilo ještě víc. Beru zpět slova o sladkobolnosti a i ten závěr je ok. Nechť tedy Rochester žije... Nějakému letošnímu filmu musím konečně dát 5*, tak nechť je to tento :) (28.07.2011)