Zlato v Black Hills

Asi nejlepší východoněmecká indiánka režiséra Gottfrieda Kolditze s Gojko Mitičem (na níž volně navazuje Petzoldův film „Bílí vlci“). Odehrává se ve skalnatém prostředí Dakoty, takže jsme opět v krajině připomínající Vinnetoua (ovšem zapomnělo se na papundeklové kaktusy). Točilo se v malebných exteriérech na Kavkaze (!). Celkem se tu i něco děje, dochází k řadě střetnutí mezi indiány a bandity, vedených tlustým Jamesem Bashanem, celkem výraznou a zajímavou figurkou. Výjimečně se tu objeví i hezká ženská – Polka Barbara Brylská. Jinak v celkové průměrnosti je třeba najít alespoň nějaké klady: hezkou krajinu, z části dosti dobrou hudbu, slušnou kameru, akčnost děje. Hezká scéna na závěr, kdy hlavní hrdina Bystrooký sokol v horách pronásleduje banditu Hadího Joea, jakoby inspirovaná Vinnetouem. Ale je to jen nostalgická ozvěna.... (04.10.2007)

Marná sláva, těmto východoněmeckým indiánkám prostě něco chybí. Příběh je solidní (bereme-li to v daném kontextu), ale realizace je mdlá, neslaná, nemastná. Chybí tu charismatičtí herci, kteří ze západoněmeckých mayovek udělali divácké hity (představte si Vinnetoua bez Briceho a Barkera), chybí tady Reinl (víme, jaký je rozdíl mezi mayovkami, které dělal on, a těmi ostatními) a konečně - východoněmecké indiánky se tváří příliš vážně. Ale přes to všechno, Zlato v Black Hills je pro fanouška žánru dobře koukatelný film. (26.11.2012)

Kombinace: Western - Východní Německo - Sovětský svaz. No, nedívejte se na to! Při dnešním pohledu na tuto konkurenční indiánku západoněmeckých mayovek jsou nepřehlédnutelné tyto momenty: Hudba vykrádá jiné westerny, hlavně ústřední motiv je silně poznamenaný legendou Sedm statečných. Tenkrát ale zákony platily jinak před a za Berlínskou zdí. Dále kamera. Snaha skoro celý film snímat hodně zblízka, žádné celkové záběry, ať už venku nebo uvnitř. Velký průser - přepadení vlaku! To se nedá okecat, to musí v každém takovém filmu fungovat stejně. Zde ale žádné záběry na jedoucí vlak a zároveň okolo jedoucí a útočící indiány. Vždy jen výběr. Buď vlak nebo indiáni. To je jako sex přes zamčené skleněné lítačky nebo svatební noc po telefonu a ještě v japonštině. A ještě krajina. Absence jugoslávských lovišť. (17.09.2017)

Oldschoolový western ako vystrihnutý pre sobotné popoludnie. Všetko je ako má byť, banda záporákov s hlavným záporákom v čiernom saku, poháre whisky sa šmýkajú po barovej doske, kolty sú "proklatě nízko", Gojko Mitič a banda Dakotov válí. Miestami sa síce Dakotovia správajú extra imbecilne, ale stráviť sa všetko ako celok dá. (08.03.2009)

Po nástupu mayovek v koprodukci NSR – Jugoslávie, které měly obrovský divácky úspěch, přišla se svojí troškou do mlýna a kinematografie NDR. Dlužno říct, že série indiánek s Gojko Mitičem zdaleka nedosáhla kvalitu snímku Poklad na stříbrném jezeře, nebo trilogie Vinnetou. Snad tam bylo příliš mnoho ideologie, nemělo to tu správnou hudbu apod. Režijně to sice nebylo špatné, ale celkové vyznění slabé. Z celé série píšu komentář pouze k filmu Zlato v Black Hills, protože ho považuji za nejlepší z těch průměrných až špatných. Dávám tři hvězdičky, a to jen proto, že ve snímek oživila krásná polská herečka Barbara Brylska. (08.02.2012)