Réžia:
Woody AllenScenár:
Woody AllenKamera:
Darius KhondjiHrajú:
Owen Wilson, Rachel McAdams, Marion Cotillard, Kurt Fuller, Mimi Kennedy, Michael Sheen, Alison Pill, Adrien Brody, Sonia Rolland, Léa Seydoux, Kathy Bates (viac)VOD (1)
Obsahy(3)
Mladý pár Gil (Owen Wilson) a Inez (Rachel McAdams), který se má na podzim brát, přijíždí s jejími rodiči do Paříže. Gil je nevýznamným spisovatelem, který miluje Paříž a chtěl by se sem po svatbě přestěhovat. Ovšem Inez jeho romantickou představu nesdílí a nemyslí si, že toto město bylo ve 20. letech minulého století zlatým věkem. Jednoho večera jde Inez se svými přáteli tancovat a Gil se prochází noční Paříží. Jeho půlnoční zážitky mu odhalí Paříž v jiném světle a ovlivní nejen jeho budoucí život. Žije v iluzi, kterou lidé někdy trpí a domnívá se, že život ostatních lidí, by byl pro něho daleko lepší. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (9)
Recenzie (1 343)
║Rozpočet $17miliónov║Tržby USA $56,814,841║Tržby Celosvetovo $154,809,853▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA //počet predaných kusov ║ Tržby za predaj DVD v USA $10,388,992 //počet predaných kusov 622,381║ Owen Wilson sa mi tam až tak moc nehodil ale ostatný zúčastnený fajn, hlavne očarujúca Marion Cotillard, námet skvelý a podmanivý, Paríž nasnímaný v akýchkoľvek lokáciach okúzlil. /75%/ ()
Hlavní postava Půlnoci v Paříži pochybuje o svém intelektu, stejně jako většína protagonistů Allenových příběhů. Až do doby, kdy se dostane mezi ty, které tolik obdivuje a kteří ho natolik inspirovali, že se dal ke psaní. Najednou ožije... Jako ožíváme my při objevení něčeho nového a zároveň nepoznaného. Dil prožívá to, po čem touží většina umělců moderní doby a museli jsme se tak dívat pouze na filmy, kde se příběhy z Paříže odehrávají. Nyní k tomu stačí jediný film, díky kterému zažijeme Paříž 20. let, smích, slzy a umění. Půlnoc v Paříži. ()
Woodyho pocta době, kdy Absinth tekl proudem a užvaněná dekadence se šířila jako syfylis Montmártrem. Všichni ti, co v přepatlané modré krychli s okem na prdeli nadšeně poznávají ony ladné křivky Piccasovy souložnice, co nechcípli nudou, když se vydali (už po několikáté!!) s Hemingwayovým dědkem unyle rybařit nebo se rozplývají nad pažvásty babochlapské, lesbické feministky s bobrem po pupek jménem Gertruda, romanticky jásají v pozadí s molovou harmonikou a chrchláním Edit Piaff. My, co nemáme v kapse ani ten jeden Frank a realisticky vidíme za tím vším ve své omezenosti i ty žluté hleny alkoholiků na Bulváru Saint-Michel, smrdící splašky a zvratky v Seině, Vítězný oblouk posraný holuby, psí hovna v Bouloňském lesíku, a co víme, že Marie Claire má minimálně kapavku, jsme od takových rádoby romantických, kýčovitých blafů naštěstí oproštěni. ()
Z toho, co jsem od Woodyho viděl rozhodně nejoptimističtější film, který je svým pohádkovým příběhem a tématy překvapivě univerzální. Tohle bych snad doporučil každému, komu jména jako Dalí, Hemingway nebo FS Fitzgerald alespoň něco málo říkají. Přesto bych se vrátil k tématům, které mě až překvapivě oslovily a jsou výborně zakomponovány do atraktivní podoby. Hledání vlastní cesty/identity, profesní pochyby a nepochopení okolí, únik do vlastního (fantasy) světa i ta samotná touha GIla, zapůsobit na osobnosti a motivovat je ke zlomům v jejich kariéře (proč neodejdou?)... aneb jak se vydat do minulosti a přesto zůstat tolik současní:). Vedle pochopitelně bravurních herců a vypointovaných výletů mezi malířsko-literární elitu minulého století patří rozhodně k vrcholu filmu společné scény Gila a Paula. Velmi svěží snímek se správnou dávkou optimismu. ()
Galéria (40)
Zaujímavosti (23)
- Kvôli pracovnej vyťaženosti musela herečka Jennifer Morrison odmietnuť rolu Inez (Rachel McAdams). (pancoyote)
- Rachel McAdams (Inez) si ve filmu zahrála s Michaelem Sheenem (Paul), se kterým začala během natáčení chodit. (Greg)
- Film byl hereckým debutem Carly Bruni (průvodkyně v muzeu), zpěvačky a manželky francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. (Beagle)
(TEXT OBSAHUJE SPOILERY)_______"No subject is terrible if the story is true, if the prose is clean and honest, and if it affirms courage and grace under pressure." Už viem čo spravím pri budúcej navšteve Paríža, opijem sa tak, že transport na hotel budú musieť predstavovať moje nohy a pred polnočnú pauzička na kamenných schodoch si isto doprajem tiež. Potom vintage kára na krajnici zastaví, ja usadnem a šup ho naprieč dejinami (umenia/umelcov). Veď kto by sa nechcel ožrat s Ernestom Hemingwayom a započúvať sa do jeho literárnych slov? Koho by nudilo robiť garde celebritnému páriku spisovateľov Francisovi a Zelde Fitzgeraldovým na vyhlásených tancovačkách? Komu by sa priečilo dávať podnety legendárnym španielskym surrealistom Luisovi Buňueulovi či Salvadorovi Dalímu? Čo by sa v jedincovi udialo ak by podkutá poetka/spisovateľka/zberateľka Gertrude Stein chcela prečítať jeho (ešte nevydanú) knihu a neskôr ho počastovala pozitívnou kritikou? Hm, zdraviť Piccassa, Gauguina, Degasa? No a randiť so šarmantnou a koketnou Adrianou, milenkou Pabla? Pochybujem, keby túto možnosť niekto mal, tak by si ju ujsť nijako nenechal. Máme tu však aj niekoho, kto sa tohto dobrudružstva nedávno zúčastnil. Owen Wilson ako Gil (čo do akcentu a gestikulácie = verná kópia W.A.) dokazuje, že žiť (s) minulosťou sa naozaj dá, ale len dovtedy kým opadne prvotný omam z nepoznaného a nastane racionálne prebudenie: "súčasnosť neznamená to najhoršie východisko ako si niekedy namyšľame." Zlatý vek je ten v ktorom žijeme, ten ktorý nám umožňuje realizovať/využívať naše sny, predstavy, výzvy. Záleží však na tom, či sme nažhavení naše túžby reálne napĺňať (prípadne o ne aspoň tvrdo bojovať) alebo ich pojmeme iba ako pasívny chtíč pomaly pochovávaný v ambicióznych výhliadkach a budeme ich neustále odsúvať. Podpora od bližného svojho, socio-kultúrne zázemie, štastena, drina, pohoda - tieto aspekty ovplyvňujú naše smerovanie a pre ich uplatnenie platí: "nesnažme sa robiť neuvážené rozhodnutia, buďme pripravený/otvorený a kráčajme šťastiu naproti."_______Ak niekto tvrdí, že W. A. toči po 30x ten istý film, tak sa nemôže viacej mýliť. On totižto plus-mínus po 30x pracuje s tými istými ideami, ale od počiatku pôsobnosti takmer vždy s iným vyznením, v tristorakých kontextoch, s odlišnou škálou beťárskych narážok a keď už vykráda sám seba, tak to praktizuje s gráciou, ktorá zabezpečuje, že jeho self-copying nebolí ako päsť na oko. "Midnight in Paris" patrí medzi ďalšie tzv. "dovolenkové laskominy", zaraďuje sa po boku barcelónskych, londýnskych mísií, ktorými W.A. permanentne ubezpečuje, že mnou skomolené motto "na starobu na žebrotu" preňho neplatí a plniť priania svojich fandov mu stále lahodí. Aj v Pariži sa mu darí nasadiť onen hrejivý, kultivovaný a docela aj usmievavý (ono, už to neni, čo to bývalo) kabát ukrývajúci vábivé lokácie mesta lásky na začiatku 20. i 21. storočia, ktoré hostia vážených hostí hovoriacich o vážnych, ale aj neviazaných veciach._______Woody Allen zas raz (i keď nie naplno) boduje, vyvoláva závislosť a ja som závislý. Čo najskôr chcem drogu s názvom "To Rome with love", uspokojí ma? Kto vie, isté je však jedno - ak prežijem, tak ju užijem. () (menej) (viac)