Gravitácia

Opojná podívaná a vizuální zážitek. Obzvláště pokaždé, když přijde na zničení lodi nebo stanice. Ve vesmíru se zvuk nerozléhá, tudíž v danou chvíli pracuje hlavně muzika, která bere dech. Závěr pak sice nabídne podivný "joke" a skoro slzopudné ždímání emocí, ale všeho je tak akorát, takže Sandře musíte automaticky držet pěsti. Kino nutností! (19.10.2013)

Vizuální gravidita vzešlá z lásky taťky Cuaróna a mamky filmové formy.. Potěšilo mě, že se autoři odměnou za náročné natáčení dočkali uznání kritiků, kolegů i veřejnosti a taky že atraktivitou té videoherní arkády s cílem zaplavat si s žábou částečně odpudili divácké myšlenky na plochost, schematičnost, či porušování fyzikálních zákonů. Inu, kdo chce hledat přesah, ať se podívá na Kubrickovu Odyseu, či doma na parapet. A hlavně jsem rád, že v jedné ze scén kosmický kovboj George nevytáhl zpod skafandru šampaňské a jahody - kdyby byla myšlena tak, jak se ze začátku jevila, škrtal bych všechny hvězdy za orbitem.. Poznatky? Přesvědčil jsem se, že tu naši jedinečnou kouli je těžké opustit a ještě těžší je se na ní vrátit. Povzbudilo mě, že lidská bytost je v kontextu nekonečnosti vesmíru nicotná a přitom tak silná. Ostatně i soška Buddhy v čínském modulu si brumlala pod vousy, že: „Budete-li se snažit porozumět celému vesmíru, nepochopíte vůbec nic. Jestliže se pokusíte porozumět sobě, pochopíte celý vesmír." Překvapilo mě, že Sandra umí hrát, štěkat a nemá celulitidu. Nepřekvapila mě skutečnost, že když v ruské ISS je vodka a v čínské pálky na ping-pong, tak v té americké je Clooney. A rovnátko. To však určitě nebylo jeho.. Kolegu Sonneryho bych doplnil, že to sklo je drátěné, neprůstřelné a potažené kouřovou folií.. (11.11.2013)

Spolu s Man of Steel nejintenzivnější kino zážitek roku. Tam, kde nový Superman drtil hektickou, nikdy nekončící akcí, Gravitace ohromuje vizuálem. Ale nejenom to, ona hlavně burcuje k fandění křehké hrdince, která musí bojovat se skličujícím osaměním a pocitem absolutní beznaděje. Čekal jsem pomalý, filozofující a depresivní film. Cuarón ale překvapil a nabídl svěží sci-fi survival, který má do filozofující nudy hodně daleko. (22.10.2013)

Tak si to přiznejme. Od Sandry Bullock už nikdo nic nečeká posledních 15 let, překvapivě ani v GRAVITACI nepřekvapila a Clooneyho vesmírný kápo by asi fungoval leckde, ale ve vesmíru se jedna jediná clooneyho trademarková rola moc nechytla (v momentě kdy Clooney odlétá do temnoty vesmíru mu už v ruce chybí jenom šálek s Nespressem). Technicky je to sice parádní, převratná záležitost a kdesi cosi, však už ste to četli asi stokrát. Podbízivý scénář, který se ale po prvních 40 minutách změní na Titanic ve vesmíru je fakt nepříjemná facka. Ještě v momentě, kdy Sandra Bullock prolítá atmosférou jsem uvažoval o 4*, ale to bylo proto, že sem tajně doufal, že ten modul nakonec shoří i s ní. A dojmout se u tohohle může tak maximálně stará senilní kobliha, co nikdy neviděla hollywoodský film. V momentě kdy doktorka Ryan Stone povstane v tílku a kalhotkách a se zaťatou pěstí se raduje ze znovu nabytého života, se musí začít snad každý smát, ne? To, že shodou okolností přistála na nejvíc fotogeničtejším místě na planetě už rozebírat nebudu. (18.10.2013)

Pozrel som si tento vesmírny survival s pani manželkou a obaja sme boli významnou mierou spokojní. Po technickej stránke bravúrne a v podstate tomu niet čo vytknúť, ale poteší aj sympatická hlavná hrdinka, ktorej sa dajú držať palce (a o to silnejší dopad na vašu psychiku bude mať koniec), kvalitné výkony ako Sandry Bullock, tak Georgea Clooneyho a vôbec, boli sme takmer nadšení. (15.11.2016)