Som číslo štyri

Syndrom Twilight se vrací! Jedněmi dvěři jsem tuto sérii vykopnul a ona se mi cpe do baráku oknem. Asi tak nějak vypadalo mé překvapení, když po úvodních 10 minutách jsem s hrůzou zjistil na jakýže film se vlastně dívám. Ze 110 minutové stopáže se toho dobrých 80 minut vlastně nic neděje. Akční závěr se mi líbil, ale co z toho když předchozí minuty pro mě znamenaly utrpení. Filmová myšlenka není špatná, ale svou výživností se spíše hodí tak pro Akta X anebo nějaký jiný televizní seriál. Tohle není myšleno rozhodně ve zlém. Akta X mám stále moc rád. Trošku tuším že si tvůrci u Čísla 4 nechali dveře dokořán pro případný druhý a další díl. U něj bych ale prosil trošku více přidat akce, napětí a hodně ubrat na romantice. (24.05.2011)

Je to samozrejme strašne blbé a dobrú hodinu aj zúfalo lacné, priam televízne. Ale stále stráviteľný, v podstate neurážajúci popcorn. Potom to zrazu niekto poleje fajnovým masielkom a vypukne ohromná (samozrejme, stále veľmi blbá, ale who cares?) zábava, v ktorej, čuduj sa svete, sú aj lepšie momenty ako "Timothy & brokovnica". Fajn jednohubka, ktorá si napr. Jumpera alebo Čarodejníkovho učňa dáva na olovrant. Alebo na olyphant. (06.05.2011)

Nechapu, co tu na to kazdej kyda za hnuj, me se to nahodou libilo. Jasne, je to vlastne takova variace na Stmivani a jeho pokracovani, jenze zatimco u sledovani Stmivani jsem nevedel, jestli se smat nebo brecet a bylo mi az trapne sledovat takovou sracku, tohle ma proste solidni atmosferu, dobre natocenou akci a paradni triky. Jasne, celej scenar je silne deravej, o vsech tech vetrelcich a jejich problemech se clovek nic moc nedozvi a ve vysledku to je proste jen pubertak se super schopnostma motajici se po malomeste, a prostredni cast filmu, kdy se sblizuje s mistnima, chodi do skoly a vlastne se nic nedeje, je lehce otravna. Ale vynahrazuje to uvod a hlavne zaver. Herci nic moc nehrajou a Pettyfer neni ani moc velkej sympatak, ale vylozene nenaserou (opet oproti Stmivani). Takze ve vysledku spokojenost, i pres mizerny hodnoceni me Caruso ani tentokrat nezklamal. (25.05.2011)

Jmenuji se John Smith, jsem číslo čtyři a říkají mi teenagerovská romantika pro chlapy. S příběhovým pozadím nebo dějovou propleteností si tu přílišnou starost nikdo nedělá, ale jelikož se Caruso s Bayem zastavili někde mezi očima Dianny Agron a přirozeným charizmatem Alexe Pettyfera, tak nějak nestíhám mít sebemenší připomínky. Středoškolské melodrama v kombinaci s ultimátním akčním finále bere dech až překvapivě snadno. (20.04.2011)

Podhledy a práce se světlem ala Michael Bay, akce rovněž velmi dobrá, hlavní hrdinové sympatičtí, ale koncepčně je to ryzí béčko, které si naštěstí ani na nic nehraje. Vše vybuchuje tak jak má a nikdo ani s jiným koncem nepočítá. Naštěstí je to dynamické a v rámci mezí i zábavné. Neočekával jsem větší pecku, nedostal jsem pecku. Je to solidní akčňárna a pevně doufám, že nebude pokračování. Nemělo by vůbec nic co nabídnout. (21.07.2011)