Všechno, co mám

LG agitka v kombinaci s citovou ždímačkou. Pro mě vražedný mix, ale kupodivu to na mě docela fungovalo. Sollett to totiž ani s jedním z faktorů nijak zvlášť nepřeháněl, takže diskriminace měla reálné kontury a na emoce se tlačilo v přesně tu správnou chvíli. Celek pak působil přirozeně a uvěřitelně. Na tom mají samozřejmě podíl i herci. Julianne Moore a Michael Shannon zklamou málokdy a i tady odvedli svůj vysoký standart. Steve Carell v roli bláznivého židovského gay-aktivisty byl rušivým elementem v dobrém slova smyslu, ale za největší hvězdu tu byla podle mě Ellen Page. Zprvu jsem měl s tím jejím dětským ksichtíkem trochu problém, ale jakmile jsem si zvyknul, byl jsem čím dál tím víc přesvědčenější, že tu lesbu nehraje. 80% (01.03.2016)

Film plný solidních hereckých výkonů a příběhu, který nelze takto nezávisle stoprocentně pochopit kvůli nedostatku podobných zkušeností. Přesto ale minimálně dokazuje, že člověk je naprosto různorodá entita, která pakliže si najde životní cestu, tak z ní nesejde, dokud neuzná, že je na jejím konci. A za takovou myšlenku a samotný životní příběh si tento film pozornost rozhodně zaslouží. (03.02.2017)

Začátek mě nebavil ani trochu, film začíná být koukatelný až ve chvíli, kdy je zřejmé, že byrokrati se nedají snadno. Ellen Page mám ráda, ale tady se mi nelíbila,hrála divně, nevěřila jsem jí nic, jen tu výměnu kol, lezla mi na nervy... Příběh zajímavý, no film hodnotím jako slabší průměr. Třetí hvězdička je za vynikajícího Shannona. (27.04.2016)

Upřímně, tak rok zpátky jsem si byla skoro jistá, že by se tenhle film mohl dostat do letošního award race a poté, co kolem něj všechno utichlo, jsem si říkala, že to bude kvůli Carol, která už sama zachránila akademii od #OscarsSoStraight. Pravdou nicméně je, že tenhle film není žádný zázrak. Hlavním esem je samozřejmě tématika diskriminace, ale zpracování není ničím originální. A je možné že Julianne a Ellen mají lepší chemii mimo kameru než před ní? (20.01.2016)

Rakovina je sviňa, to všichni víme, o to horší, pokud jste v lesbickém registrovaném partnerství v USA, kdy teprve krátce vešel v platnost zákon o tom, že se lidé stejného pohlaví můžou vzít. Film je plný klišé a předvídatelného děje, až to mrzí. Laurel je detektiv (myslela jsem, že film zaujme třeba i řešením nějakého jejího případu - ne, její zaměstnání je jen na okrasu), která se "stydí" za to, že je lesba, takže jak pozná Stacie, lidem okolo říká, že je to její spolubydlící nebo kamarádka, což Stacie vadí. Nakonec se ale přestane za svůj osobní život stydět a vezmou se spolu, což je v té době novinka. Její parťák se dozvídá, že má manželku a celou dobu, co spolu 23 let pracovali mu o svém osobním životě nic neřekla. Pak jí najdou rakovinu a když zažádá, aby po její smrti chodila renta její manželce, rada města jí nevyhoví, protože mají předsudky vůči homosexuálům a neberou registrované manželství jako skutečné manželství. A přichází další klišé nabalené na další klišé, setkáváme se s teplým židem Stevem Carellem, který bojuje za práva gayů, až do konce je film plný agitačních proslovů před radou a rádoby na city hrajícím patosem. Nevím, nelíbí se mi filmy, které až moc tlačí na pilu a znázorňují, jak se tenkrát měly menšiny špatně a byly utlačovány. (04.08.2016)