Konkurenti

Vynikajúce herecké obsadenie sa nestalo zárukou výborného filmu. Je to divadelná hra a tam to malo asi aj ostať. Vo filme pár ukecaných mužov dokola hovoriacich o nejakých realitných záležitostiach, to môže chytiť asi len realiťáka. Je to taká dialógová nuda, kde sa páni v oblekoch naťahujú, kto je ako dobrý v získavaní zákazníkov a podpisovaní zmlúv. To má veľmi blízko k finačníkom a k tomu mám prirodzený odpor. (14.06.2016)

V tom filmu se vůbec nic nestalo. Sto minut se dívám na tlachající karierní krysy z realitky a stejně to uběhlo tak rychle, až mi bylo líto,že už je konec. Myslím, že nebýt těch herců, musel bych to po prvních třiceti minutách stopnout a jít spat. Škoda toho konce, čekal bych lepší rozuzlení. Ale pod 5* jít nemůžu, to by se Jack Lemmon otáčel v hrobě jak větrák. (11.05.2013)

Super film, který ale trochu dojíždí na fakt, že jde o přepis divadelní hry. To že celý film je tvořen jen dialogy je tedy pochopitelné a není příliš na škodu, ale chtělo by to možná film něčím trochu oživit. FIlm se totiž odehrává skoro na jednom místě, což působí časem poněkud ubíjejícím dojmem. Nevím čím to ale například 12 Angry Men odehrávající se v jedné místnosti takto... nepůsobilo. Glengarry Glen Ross ale vypadá jen jako zfilmované divadelní představení a tak by podle mého názoru film vypadat neměl. Nicméně scénář, herci a dialogy naprosto vynikající a motivační proslov Aleca Baldwina nezapomenutelný. (01.05.2008)

Skvělé konverzační drama, kterému jednoznačně vévodí Al Pacino. A ponaučení? Lidi jsou svině a když ji teče do bot udělají cokoliv aby šel ke dnu někdo jiný a ne oni. - Jak se jmenuješ? - Naser si... tak se jmenuju! A víš proč, panáčku? Protože tys tu přijel v hyundai a já v bavoráku za $80,000. Takhle se jmenuju. A tvoje jméno je "Nevyhovující. " (28.02.2010)

Konkurence v hereckém obsazení je obrovská. Jack Lemmon a Jonathan Pryce, jako herci odcházející generace, vedle vždy úžasných Al Pacina, Alana Arkina, Kevina Spaceyiho a Eda Harrise. Herecký koncert se koná každou vteřinu a jedno kdo je právě na plátně, protože všichni své postavy prožívají a úchvatně hrají. To je částečně hlavní problém. Scénář je založený čistě na rozhovorech, které mají hodně společného s prodáváním realit, lhaním a přemlouváním. Tyto rozhovory neslezou z obrazovky stejně jako všechny postavy a film tak působí velmi ukecaně a prázdně. Je to škoda, protože z divadelní hry, kde mimochodem hra musí fungovat skvěle, je vytvořen pomalý, úžasně obsazený a ukecaný snímek, z kterého si divák neodnese nic než úctu k hercům. (20.03.2008)