Cudzinka

Toto je presne ten film, u ktorého sa vám začne otvárať nôž vo vrecku. Najstarší brat by šiel hned' prvý! Potom by šiel ten s tou kokotskou briadkou v tom ich gayovskom klube. No a nakoniec ten ostatok kebabistov na svatbe. A Sibel Kekilli je neuveriteľne krásna, charizmatická sexy herečka! Hned' si s ňou idem dať d'alší film... (25.10.2010)

Cizinka je natočena, ne jako nějaká protiturecká agitka, ale dává nám nahlédnout do dvou zcela odlišných světů, mezi kterými je příkop, který je možná až příliš hluboký a je jen na divákovi, se kterou stranou se ztotožní a na kterou se nakonec přidá. Když k ní připočtu výborné herecké výkony, plus hudbu a konec, který snad ani nejde popsat, tak se za dnešní pětku nemusím stydět ani náhodou. (27.06.2014)

Film, ktorý prinúti troška nad témou popremýšľať. Je hroznou tragédiou, koľko ľudí je ešte aj dnes ovládaných nezmyselnými kultúrno-náboženskými tradíciami, a pritom vôbec nemám na mysli len moslimský svet. Ľudia, ktorí svojim myslením zostali ešte stále v stredoveku. Hrozne mi ale vadila celková uťahanosť a tichosť snímku. Chápem, že sa tu režisér snažil o čo najautentickejšie vyznenie námetu, no podľa môjho názoru mu to moc nevyšlo. Možno aj preto, že silné scény tu až príliš často striedali scény slabšie, z ktorých mnohé boli v podstate zbytočné. Ale Sibel Kekilli zahrala výborne. Slabší nadpriemer. 70/100 (16.03.2017)

U sta Sarrazinů, mohlo to být i lepší. K první půlce nemám vážnějších výhrad. Filmařsky to Rakušanka Feo Aladag zvládla na jedničku a určitá schematičnost se tam odrážela vlastně jen ve výběru herců (trýzněnou Umay ztělesňuje Sibel Kekilli se svou hladkou tvářičkou a křehoučkým vzezřením; zatímco její raplovský a násilnický starší bratr musí být samozřejmě nepohledná hrouda svalů). Smutná věc, že v druhé půli tvůrci evidentně začali následovat heslo "trocha citového vydírání nikdy neuškodí" a nebohé hrdince přiklepli masochistické sklony neustále se pokoušet o kontakt s rodinou, která ji zavrhuje a týrá (po manželovi ovšem ani nevzdychla). A to se s konstruováním srdceryvných situací zašlo ještě dál. V ženské duši se sice moc neorientuju a v mentální výbavě německých Turků / Kurdů taky ne, ale nezdá se mi, že jacíkoli skuteční lidé mají potřebu vylévat si srdéčko pěkně po hollywoodsku na pódiu a před co možná nejširším publikem, jako to předvedla Umay na sestřině svatbě... A úplný závěr snad už ani nemohl být blbější. _____________ P.S: Nevím, kde se berou ty komentáře o "střetu kultur", když se takřka celý film pohybuje uvnitř turecké komunity a nějakou integraci, multikulturalizmus a Merkelovou absolutně neřeší. Sama hrdinka je líčena jako vcelku konzervativní osoba, takže se ani nestává archetypem "pozápadněné rebelky v zaostalé východní společnosti". Taktéž se musím podivovat nad tendencemi Evropanů hledat u všeho, co se děje v blízkovýchodních zemích a komunitách, nějakou zásadní spojitost s islámem. V našem prostředí jsou sice vraždy ze cti často spojované právě s imigranty z muslimských zemích, ale jedná se o jev, který je bohužel živý i mezi nemuslimskými národy Východu (Armény, Gruzíny, Asyřany, Indy všech vyznání atd.) a v islámu nenachází ospravedlnění. Ve filmu je ostatně náboženský aspekt věci explicitně smeten ze stolu výrokem "Bůh s tím nemá nic společného". (06.01.2011)

Tradice je svině. Nejednu otázku k zamyšlení nabízí tohle drama, které neodsuzuje a nepodsouvá konkrétní názory tvůrců. Je tak na divákovi, jak se postaví k látce, ve které jsou zákony turecké komunity tvrdé a neměnné, i když je manžel hlavní hrdinky násilné hovado. Křehká Umay se tak rozhodne pro cestu svobodné matky, jenže snaha o emancipaci má zostuzující vliv na celou její rodinu žijící v Berlíně. Sebezničující pokusy (s trochou citového vydírání ze strany tvůrců) o kontakt s rodinou tak vedou k neodvratnému konci. Dialogy jsou k věci, herci jsou typově přesní, mimika Sibel Kekilli pak naprosto výborná. Kompaktní a stále aktuální záležitost rakouské „Fatih Akin“.. (22.04.2012)