Spartakus: Bohovia arény

1. epizóda: Vynikajúce. Nový hrdina, noví záporáci a vôbec všetky nové postavy sú predstavené s ľahkosťou a zaujmú už na pôde prvej päťdesiatminútovky. Najviac pozornosti ale na seba strhne samotný prequelový charakter seriálu a z neho vyplývajúce úvodné rozostavenie šachovnice - a že je teda prekvapujúce! Aréna, s ktorou sme sa viac než dôkladne zoznámili v prvej sérii, sa ešte iba stavia, Crixus nie je ničím iným než vzpurným galským otrokom bez akéhokoľvek výcviku a disciplíny, Ashura vidíme ako gladiátorského nováčika, Oenomaova žena ešte žije a sám Oenomaus je stále gladiátorom, zotavujúcim sa zo zranení od Theokola... a Batiatus a Solonius sú priatelia! Som náramne zvedavý, kam sa dej bude uberať v nasledujúcich dieloch. Myslím, že prekvapenia nám budú nadelené mierou vrchovatou. A ešte drobná poznámka: som veľmi rád, že po otravnom britskom prízvuku Jaime Murray už nie je ani slychu. (9/10) ------ 2. epizóda: Zaťažkávajúce skúšky hrdinov, pre ktoré bol (okrem iných vecí) pôvodný Spartacus taký úchvatný, sa vracajú. A nie sú o nič menej emotívne ako v pôvodnom seriáli. Opäť skvostný diel. Famózne zrežírované a vygradované - záverečná prelínačka s bojujúcim Oeonomaom a nedobrovoľne súložiaciou Melittou je geniálna. Nech už je tu ďalšia časť! (10/10) ------ 3. epizóda: Trošku vegeťácke. Na nejakej časti sa holt ten útlm jednoducho musel prejaviť, aby sa dej mohol pri finálových epizódach znovu poriadne rozbehnúť. Tretia časť navyše trpí nepríliš zaujmavou postavou Batiatovho otca (človek by od neho čakal o dosť výraznejšiou figúrku) a fádnym súbojom v aréne na konci. (6/10) ------ 4. epizóda: Návrat ku kvalite. So záverečným prísľubom masakrálnych posledných dvoch častí k tomu. Touto epizódou zrejme dej dosiahol vrchol v "zamotávaní sa" a ja sa už neviem dočkať vyvrcholenia v dieli 5 a 6. Inak, Batiatov otec akoby vyslyšal moje námietky a poriadne mákol na svojej zaujímavosti. (8/10) ------ 5. epizóda: Fenomenálna emotívna bomba. Na konci som skoro plakal. (10/10) ------ 6. epizóda: Skvostné a zimomriavkové zakončenie geniálneho seriálu. Keď som pri štvrtej časti dúfal v skvelý a nadupaný koniec, naozaj som ani len netušil, že dostanem niečo také úžasné. Absolútna extáza, po ktorej máte chuť okamžite si znovu pozrieť Blood and Sand. (10/10) Ako hovoria všetci Batiatovi nepriatelia: "Well played." (23.01.2011)

TV Starz nemohla čekat, proto představila pro někoho málo přitažlivou minisérii, která měla navázat na úspěch Spartakuse, ale hlavně, vydělat zasraně hodně peněz, dokud jsou lidé nenabažení tímto novým kultem. Já sám se skoro posral nadšením z Krve a písku a proto mi tento flashback do minulosti vůbec nevadil. Hodně lidí chtělo vidět Spartakuse a jeho tažení proti Římanům, chtělo, aby se děj konečně posunul za hranice ludu a oni tak viděli velkolepé bitvy a nové potíže. Já k nim patřil také, ale po krátkém uvážení jsem zjistil, že právě intriky a dům Batiátů byl na celém seriálu to nejlepší hned po soubojích a prcání, proto jsem Bohy arény uvítal s nadšením a dostal jsem to, co jsem chtěl. Představiteli Spartakuse přeji brzké uzdravení z rakoviny, novému Spartakusovi hodně štěstí a tomuto seriálu, ať alespoň vydělá pořádné prachy pro druhou řadu! 100% 30.01. 2011 (30.01.2011)

"Na historii je třeba zapomenout; o Spartakovi se toho koneckonců ví tak strašně málo, že by to stačilo sotva na televizní čtyřicítku. Tohle je třeba brát jako pohádku, stejně drsnou jak kalsické pohádky bývají, ovšem výslovnější. Skoro by tomu slušel lépe název Krev a porno. Ovšem filmařsky je to dokonalé - od scénáře přes herce, triky k režii to nemá chbyu." Tohle jsem napsal ke Spartakovi: Krev a písek a nemám jediný důvod na tom něco měnit i zde. Skoro se mi tato série Spartaka bez Spartaka zdále ještě o schůdek lepší. (24.03.2013)

Tak, jak jsem se seriálům celkově snažil vždycky vyhýbat, tak mě ty novodobé doslova pokládají na lopatky. Hra o trůny a nyní Spartakus: Bohové arény. Všechno to jsou do drobných linek dotažené snímky, které stojí za to shlédnout. S:Ba sice až moc okatě kopíruje bojový styl z 300: Bitva u Thermopyl. Souboje, bitvy, nazvěme to jakkoliv mají stejný základ jako v 300, ale zde jsou detailnější a autentičtější. V 300 působily tak nějak nadlidsky. Až moc erotiky, zde taky není na škodu s ohledem na místo děje, kde sexuální hrátky, souboje v aréně, kuplířství, obchodování a intriky patřily ke každodennímu chlebu. Seriál si užijí stejnou měrou jak ženy, tak muži, díky výběru pěkných herců a hereček. Ani jedno pohlaví tedy nemusí žárlit na slintajícího partnera :-). Vizuální stránka doslova nadchne oko diváka. Jen hudební doprovod není zrovna můj styl. Moderní tvrďácké elektro mi v historických filmech nesedí. Sice to umocňuje atmosféru bojů, ale zároveň to působí nepřirozeně k zobrazenému období. A pokud jde pořadí obou sérií (jelikož jsem viděl tuto a Spartakus: Krev a písek ještě ne), tak pro mě, jako pro diváka, který na seriál narazil v době, kdy už byly obě série dotočené, bylo lepší je vidět podle dějové posloupnosti než podle data natočení. Takže jsem nechtěně začal od začátku :-) (18.07.2011)

Základ zůstává stejný - jíška z krve a písku. Komplikované mocenské boje smíchané se špičkováním na život a na smrt mezi gladiátory jsou servírovány čitelným a strhujícím způsobem, kterému übersexy vizuál sekne. Oproti první sérii navíc mohou Bohové arény sázet na charismatičtějšího hlavního hrdinu a silný "aha efekt", který se dostaví při každém propojení osudů s Krví a pískem. Pro fanoušky jedničky povinnost, pro nováčky vstupenka k ní. (06.07.2012)