Silvestr hravý a dravý

"Jsou tady všichni. Co do sociální vrstvy - Chudík i Prachař, Švorcová i Brzobohatý..." :-) Když se tak dnes rozhlédnu kolem sebe, vidím, pane Menšíku, stále menší a menší počet těch na úrovni. Silvestry střídají Silvestry a mě vždy postačí, už ani nevím kolikátý, pohled na přítomné publikum, "šlechtu umělců," silnou generaci, nejzlatější pokladnici, a ihned jsem lapena mocí sentimentu. Ano, ano, i dnes sice máme osoby autorské, herecké, režisérské, pěvecké, ale osobnosti, osobnosti, ty se vytrácejí, vyskytují se skutečně jen vzácně, v omezeném množství. Žijeme v době chudého humoru, v bohatství konzumní marnosti, brzy švorc jakékoliv hloubce velikosti. (01.01.2017)

Druhý ze třech doposud nepřekonaných silvestrů pod vedením nezapomenutelného Vladimíra Menšíka, tentokrát z roku 1978. Pominelemi několik socialistických tancovaček, čekají na nás tři hodiny kvalitní zábavy z niž se některé scénky stali legendárními a dodnes jsou hojně používány do různých střihových pořadů jako např. hasák Jitky Molavcové, imitátor ptatstva V podání Jiřího Sováka nebo pan Vrána dvojice Holzmann-Maurer. (21.01.2011)

Když je formát z předešlého relativně vtipného roku úspěšný, proč si ho nezopakovat znovu. Tehdejší specialista na televizní zábavu Ján Roháč dal opět dohromady velmi silný tým bavičů sestavený z nejosvědčenějších jmen tehdejšího synonyma pro normálně normalizační zábavu. Miláček národa Menšík jako průvodce silvestrovským večerem a současně i v roli jakéhosi glosátora, který v rámci přísných hledisek cenzury ohledně (politických) narážek musel být obezřetný a hlavně nedovolit si být jalový nebo fádní a pochopitelně byl perfektní jako vždy. Ostatní "podpůrný" tým účinkujících čítal to nejlepší, co bylo na show scéně k mání a kdo měl v té době zákaz jako by nebyl, protože diváci byli jistě přilepení u obrazovek tehdejším lepidlem Kanagom a hltali spolu s chlebíčky i výstupy umělců zábavy. Jen jeden háček měla ta rozjuchaná estráda vybuchující na konec roku a sice tehdejší humor měl svá specifika, která mladým současníkům, kteří nemají ponětí o tom kdo to tenkrát hrdině a (sovětsky) okupoval (černobílé) obrazovky a ti co nebyli tak oddáni režimu si dokonce mohli dovolit barevnou televizi, tak právě na ty bude tahle galašou působit jako zjevení z jiného světa. Zkrátka ten humor je naivní, a jak to napsat kulantně, až vyčpělý. Nezažil jsem na vlastní kůži ten silvestrovský večer plný scének, historek a písniček a nějaká paní nostalgie mě tedy nenutí dát větší počet hvězdiček, ale je to pořádná porce humoru, která se ve střihových pořadech stále vrací dodnes jako připomínka toho co tenkrát bylo nebo mělo být odmocninou humoru na druhou. Mé hodnocení: 60% (07.12.2013)

Zřejmě patřím mezi ty, kteří mají radši "socialistická hudební čísla", než stupidní vulgární zábavu Pavly Tomicové, Tomáše Matonohy (letos na dvou kanálech) a spol. Když v loňském roce zařadila ČT do vysílání první silvestrovský pořad s Vladimírem Menšíkem, bylo to jako pohlazení po duši. Na letošní silvestrovskou noc jsem se těšil především díky druhému archivnímu silvestru. Pro mě to byla kultivovaná a vtipná zábava. (01.01.2011)

Jó to se ještě točili Silvestry, které dokázali pobavit nejen účinkující, ale hlavně diváky u televizních obrazovek. Ne jak dnes, kdy je to ve většině případů jen přehlídka trapnosti, nebo opakování raději zapomenutých blbostí z poslední doby. A to neříkám jen kvůli geniálnímu Menšíkovi, ale i řadě lidí, kteří se objevili „na place“. Kromě některých tanečních čísel a dvojice Suchý – Molavcová, jsem se velmi slušně bavil. Zvláště pak u scének se Šimkem, Felixem, tanci Ljuby Hermanové (kurňa v těch letech byla opravdu ohebná), nebo „Droběny“ Helenky Růžičkové… (29.12.2018)