Mahó šódžo Madoka Magika

Madoka Magica klame názvem a staví zrcadlo žánru mahou shoujo aneb „magická dívka“. V nejednotvárné a neveselé podívané plné hlubokých psychologických dialogů, kontrastů na každém rohu a vypointovaného konce se i přesto dočkáme transformace, souboje, oblečky a zbraně, magický prvek a nekonečný boj s nepřítelem. Nejednotvárnost a kontrast představuje stěžejní prvek nejen po vzhledové i dějové stránce seriálu. Kontrasty a možné SPOILERY: Klasická kresba představující normální svět je doplněná surrealistickými až halucinogenními výjevy dimenze čarodějnic. Jednoduše kreslené postavy, u kterých jsou skoro zvýrazněné jednotlivé tahy (oči, krk), jsou zasazené do prostředí naopak kreslené až téměř dokonale. Roztomilé holčičky bojující na život a na smrt. Roztomilý plyšák jako nepřítel. KONEC možných spoilerů. Předpokládám, že na ruby obrácený žánr vznikl položením otázky „co to stojí stát se magickou dívkou?“ Tvůrci si vybrali jednu z mnohých možných odpovědí a na ni pak nabalili děj a zamýšlení nejen o podstatě světa, dívky, života a smrti, osudovosti, přátelství, ale i o emocích a citech. Pár velice sympatických charakterů sice často pláčou, ale zároveň vedou duchaplné hovory a staví se svým vlastním démonům. Neveselost a až zvrácenost podstaty osudu magické dívky je skvěle představená, zabalená do neobvyklého vzhledového kabátu a doplněná krásnou flétnou. V průběhu 12ti dílů se však divák neunudí, ale ani nestihne vytvořit k postavám silný vztah. Kvůli neobvyklému vzhledovému kabátu (roztomilost a mnohabarevnost) syrovost a krutost nijak silně nezasáhne, je pouze cítit odcizenost. Přesto silných 90 % +. Otázka na závěr: jak velká je hranice mezi naději a zoufalstvím? (26.12.2013)

Mahō shōjo Madoka Magika vyzerá na prvý pohľad ako anime pre deti, ale čím hlbšie pôjdete jeho sledovaním zistíte, že má nie len kvalitné charaktery, ale aj príbeh. Animačné prvky jednotlivých čarodejníc a ich svetov sú vážnym skvostom. Súboje v týchto svetoch boli výborné a kontrastné oproti trochu ponurému svetu, v ktorom žili hlavné hrdinky. Postavy hrdiniek vyzerajú detsky a to bol zrejme aj zámer. Na prvý pohľad to vypadá inak, ale keď sa po pár dieloch dostanete hlbšie do anime zistíte, že toto anime je k jednotlivým postavám vážne kruté. Najprv ich postaví pred určité rozhodnutia a dáva im na výber, až ich dotlačí k tomu, že nemajú na výber. Naivne som si myslel, že sa tam nemôže postavám nič zlé stať, ale opak je pravdou. Postavy zažívajú mučenie a dokonca vidia aj smrť. Príbeh je úžasne vymyslený tak, aby vás neodtrhol od sedačiek a informácie sú dávkované veľmi pomaly. Charaktery, ktoré sa javia ako tie čo majú pomáhať sledujú hlavne svoje vlastné záujmy. A to Kyuubey vyzerá milo a vo väčšine anime pôsobia takéto mačičky (či čo to akože je líška) ako spestrenie, ako milé zvieratká. Kyuubey, ale je hold niekedy dosť zákerný zákerák (mala tam byť nadávka). Dá sa teda povedať, že toto dielo prináša určité nie veľmi vydané prvky, ale o to viac sú vítané. Celkovo je Mahō shōjo Madoka Magika veľmi temné dielo plné obrovských prekvapení a čím bližšie sme koncu tak tým je to viac zamotané a vyplávajú na povrch určité skutočnosti, ktoré by na začiatku nikto nepredpokladal. Želania, ktoré môžu vysloviť Mahou Shoujo poukazujú na to, že ak niečo chceš väčšinou musíš niečo obetovať. Tento krutý svet v ktorom existujú jednotlivé postavy poskytuje dokonca aj nejakú pridanú filozofickú hodnotu. V pár kvalitných rozhovoroch sa rozoberajú zaujímavé filozofické otázky. Opening a ending dobre vyjadrovali atmosféru z jednotlivých dielov anime a boli melodické a aj hudba, ktorá zaznela v jednotlivých dieloch bola výborná. Zakončenie celého anime je správne a poučné (porozmýšľali sme?). Do akej miery sa dokážeme (seba)obedovať pre iných? Takáto kombinácia všetkého čo som videl si zaslúži vysoké hodnotenie. PS: Kaname Madoka je lukostrelkyňa a mne sa lukostreľba veľmi páči. (21.02.2015)

No nevím proč na čsfd má tohle anime tak nízké hodnocení, mě přišlo naprosto geniální.... nevyrostl jsem na kabelovce a nikdy jsem žádné mahou shoujo neviděl (narážím na sailor moon) a přitom jsem chtěl vždycky nějaké vidět, ale z recenzí na sailor moon jsem pochytil, že by mě to asi moc nebavilo a tak jsem čekal, ale dočkal jsem se!!!! Troufám si říct (ikdyž do konce roku daleko) nejlepší anime roku! :) 100%!! (02.06.2011)

O tom, v čem spočívá vynikajícnost a jedinečnost Madoky a jakým způsobem se Urobučimu podařilo dekonstruovat žánr mahó šódžo, bylo řečeno i napsáno již mnoho a já nemohu nic z toho rozporovat. Příběhy o sladkých, roztomilých děvenkách obdařených kouzelnou mocí obvykle oslovují jen omezenou skupinu diváků, a tak se z toho výše uvedený pán rozhodl udělat psychologický thriller s menší příměsí GL. Výsledek je skvělý: změny nálad v příběhu jsou provedeny mistrně, návrhy postav i úroveň animace jsou skvostné a hudba Kadžiury zde dokazuje, jak moc pasuje k anime se ženskými představitelkami. Škoda jen dvou věcí. Tou první je skutečnost, že seriál vyrobilo studio Shaft, takže nesmí chybět jejich příslovečné sklony k vizuální sebeonanii a zoufalé snaze divákovi dokázat, jak „jsme strašně originální a umíme to dělat jinak než ostatní“ – a bohužel, toto předvádění se děje na úkor zábavnosti. Bojové scény s čarodějnicemi mohou na někoho působit umělecky, ale na mě to spíš působilo jako odfláklý bordel, kterým se prostě prvoplánově snažili šokovat a který při opakovaném používání už nudí. Druhou věcí je antiklimatický závěr. Seriál totiž ve své podstatě vrcholí už nějakým 9. dílem, načež zbylé tři díly jsou jen překombinovanou snahou zvrátit zdánlivě nezvratitelný osud a zahojit všem bolístky ve stylu Steins;Gate. Tak jako u výše uvedeného, i zde platí, že ač poslední díly nejsou samy o sobě špatné, nedokázaly si získat mou pozornost tak moc jako předchozí díly. I navzdory těmto výtkám se ale jedná o jedinečný zážitek, který doporučuji bez výjimky každému divákovi anime. Silné 4*. –– P.S. Podezírám Urobučiho, že v roce 2011 uzavřel smlouvu s fialovou činčilou a stal se kouzelným scenáristou. Jak jinak si vysvětlit, že na pomezí let 2011 a 2012 dokázal vytvořit hned tři zásadní, nezaměnitelná díla (Fate/Zero, Psycho-Pass a tohle), která se jiným scenáristům nepodaří vytvořit za celý život, a pak jako by se zničehonic vypařil… (09.04.2021)