Štyridsiatka na krku

Judd Apatow se ze všech sil snaží o humorné podání života po čtyřicítce (popř. těsně před čtyřicítkou, když už vtipkuje o tom, že Leslie Mann je 40, přičemž jí je 38 – to je zrovna hodně slabej fór), ale moc mu to nejde. Vtipné momenty jsou většinou pouze důsledkem nějaké nepříjemné situace a bohužel na mě nefungovalo ani to notoricky známé “pojďme se tomu alespoň zasmát“. Lehce jsem se pousmál u repliky “J.J. Abrams nám kazí dceru“, jinak byly všechny popkulturní odkazy zbytečné a samoúčelné. Pokus o smích či vtip je v případě tohohle filmu spíš výraz zoufalství, protože to postrádá jakýkoli nadhled. Nefunguje to ani na té pomyslné edukativní úrovni, protože “Judd Apatow předává životní moudra o životě po čtyřicítce, páč jemu samotnému je taky přes čtyřicet a má hroznou potřebu ukázat světu, jak to teda po čtyřicítce chodí“. Na obalu českého bluray disku je napsáno “tak trochu pokračování filmu Zbouchnutá“. Zbouchnuté jsem dal svého času 5*. Tohle jsou udřené a hodně slabé 2*. Navíc ta pozoruhodně negativní nálada celého filmu je extrémně otravná. (26.01.2019)

Pár na hranici čtyřicítky zjistí, že to neni jako v době, kdy jim bylo dvacet a snaží se to pomocí různě zhovadilých nápadů řešit. Nevtipné, od Rudda příšerně zaheané, ale hlavně se to táhne odnikud nikam. Děj, který by stál za zmínku, tu absentuje. Z těžkého podprůměru to zachraňují Leslie Mann, na kterou je radost se koukat hned v několika aspektech, tělo Megan Fox a scénka s Melissou McCarthy ze školní kaceláře a to tuhle tlusťošku bytostně nesnáším. Další ze zapomenutelných komedií, u které mě ovšem nízká úroveň mrzí, protože jistý potenciál tu cítit byl. 30% (03.01.2014)

Výborný Apatow, který není "pouze" komedií ve smyslu vtip-skeč-fór-hláška, ale především úžasným pohledem do života lidí, kde se postavy nechovají ani podle šablon ve stylu 99 % usa komedií, ani přehnaně citově jako v různých artových romanťárnách. Prostě občas se postavy chovají skvěle, občas idiotsky, občas je nějaká postava klaďas s chybama, občas hajzl, kterému ale dokážete občas fandit (zde např. postava Alberta Brookse, otce, kterému nepřijde vůbec hloupé finančně vysávat rodinu svého syna, ale přece jen mu to tak pálí, že některé jeho postřehy, zvlášť ke konci, jsou parádní). Podobně jako v životě. Já "apatowovky" prostě můžu, protože podobně jako třeba u "allenovek" většinou dostávám originální porci humoru spojenou s nějakým tím neokoukaným a vcelku reálným pohledem na dnešní společnost. Každopádně některé skeče trochu šustily papírem a některé scény mohly být trochu dotažené. Celkově ale pro mě hrozně příjemný film. (8/10) (28.10.2013)

Ve čtřiceti život nekončí, ale nepříliš spokojenému manželskému páru Debbie a Petovi to tak připadá, a nejraději by s tímto věkem nadobro sekli. Debbie si svůj věk nechce připustit, svoje datum narození by nejraději vymazala z kalendáře, jen aby si vedle svého manžela, jehož oslava čtyřicátin je za dveřmi a dvou dcer, nepřipadala stará. S počáteční manželskou krizí se jim sype na hlavu jeden problém za druhým, jako manželovo krachující hudební vydavatelství, krádež peněz z Debbiina butiku, reálná hrozba prodeje domu, rozmazlená starší dcera a také nečekané těhotenství v rizikovém věku. Jak se s tím vším manželé popasují v hořké komedii specialisty na tento žánr Judda Apatowa, už dál prozrazovat nebudu, ale rovnou předesílám, že film nemá příliš ohromující dějovou linii, ale baví v jednotlivostech, v břitkých dialozích a herci poměrně dobře vystihli afektovanost svých postav. Pro příznivce Megan Fox mám dobrou a špatnou zprávu. Špatná je, že je jí věnováno málo scén a dobrá je, že jí to v nich moc sluší, at už je v převlékací kabince anebo v bikinách u bazénu, ačkoliv jí ani Apatow nedonutil, aby se svlékla. O něco úspěšnější byl u její kolegyně Leslie Mann, která předvede své odhalené poprsí. Přes dvě hodiny jsou na film se sebelepšími dialogy a kvalitně odehranými scénami porušující veskrze rodinná tabu přece jen trochu moc. Je škoda, že když už film šikovně rozostřel manželské vztahy i vztahy kolem něj, si nedal větší práci to stejně provokativně a bez skrupulí dotáhnout až do konce, protože přece jen fádnost smiřitelného závěru měla daleko do předchozích zábavných eskapád a slovních přestřelek. Do projekce filmu jsem se moc nehrnul, ale jeho pojetí mě, i přes celkem přepálenou stopáž, bavilo. A po jeho zhlédnutí už budu bezpečně vědět, že čtyřicítka dělí lidský věk na jakési dvě pomyslné poloviny, a to lepší začíná až po ní, i když je většina z toho věku rozhozená. Mé hodnocení: 80% (28.08.2013)

Apatow počtvrté a zaručeně nejhůř. Čtyřicítka na krku je přes dvě hodiny dlouhou nudou, která diváka týrá svoji vlastní otravností, na kterém se podílí z největší části sama rodiny páně režiséra. Jakákoliv snaha o to, rozebrat pro někoho závažnou tématiku krize středního věku přichází vniveč. Nuda, nuda a zase jen ta nuda. [30%] (04.02.2013)