Hry o život

Skoro 1500 komentářů a já to snad viděla poslední, tak to nebudu moc rozebírat. Když jsem si nastavila mojí mysl na věk 15 - 20 let, což u mě není žádný problém i v kteroukoliv jinou dobu, tak jsem byla víc než jen spokojená. Hlavním srdcem celého filmu byla vynikající Jennifer a tady zabodovala úplně fantasticky. Nechybělo tomu nic ze žánrů nahoře vypsaných a pochopitelně i s romantickou linií, jinak by to přece nebylo to pravé ořechové. Pomalejší začátek, ale strhující závěr, nuda to rozhodně nebyla, takže emma dá dnes s přehledem čtyřku a na tu Jennifer se budu muset mrknout víc zblízka. P.S. - jen ty zvířátka na konci si mohli odpustit:-) (28.11.2013)

Na filmu je hodně vidět, že je podle knižní série, takže působí přesně tak - víc vedlejší motivů, co by potřebovaly ještě rozvinout. To mu ale vyčítat nebudu. Překvapilo mě spíš chladnější přijetí, protože film mě nejenom bavil, ale dokonce mě ani nenutil vypočítávat si v duchu jeho chyby. Samozřejmě, že ve svojí podstatě se nejedná o žádnou převratnou novinku, každopádně nápad je dobrý a hlavně - v tomhle žánru jsem v nic lepšího ani nedoufala. Hodně mě potěšil Woody Harrelson, za něj oba palce nahoru (a ještě ten třetí za Lennyho). Nadprůměrně sympatická hrdinka to s přehledem táhne od začátku do konce, město úchylů (i když podobný už jsme taky mohli vidět jinde) vyobrazeno poutavě, stejně tak fáze příprav na hry, pak samotný boj je pochopitelně trochu změkčený, to se dalo čekat. Těžko ve filmu tohohle typu uvidíme detailní záběry na krutou smrtí dětí a Battle Royale podle mě není určena stejnému publiku. Ze stejného důvodu zřejmě nebyly rozvíjeny další postavy z arény (až na jednu) tak, aby si je divák oblíbil, protože by věděl, že stejně nemají šanci. Finále uspokojivé, hudba vynikající (co taky čekat od JNH?). Tak, a teď aby to nebyla jen samá chvála. Je to dost dlouhý, možná až moc a i já se přidávám s tím, že kamera je otřesná a filmu ublížila asi nejvíc. Ale jinak jsem spokojená, a to jsem před filmem měla docela obavy. (25.03.2012)

Takže především... Nejsem obeznámen s knižní předlohou a podmínky v kině byly ideální (počet <10, což jsem v premiérový den vážně nečekal). Jennifer působila velice sympaticky a příjemným překvapením byl pro mě i Woody (obsazení jsem před promítáním neprocházel) a jako vždy, zařadil se k plusům snímku. Díky ignoraci zvláštně extravagantních kostýmů a po první půlhodině i rozklepané kamery, jsem si film dokázal poměrně užít. Souhlasím s myšlenkou, že jsou Hunger Games ve všech směrech až příliš opatrné (''nedotažené''?), i dle mého názoru měli jak scénáristé, tak režisér zajít alespoň částečně do extrémů - mohla to být daleko zajímavější a dramatičtější podívaná. Nicméně jsem se i přes značné výtky po celých 142 minut ani chvilku nenudil a pokud se zfilmují i ostatní knihy, nebudu se bránit další návštěvě kinosálu. Snad v tom případě povolaní lidé šáhnou po vyšším ratingu a dospělí dostanou větší porci zábavy - 70%. (23.03.2012)

Hunger Games rozhodně nechce působit jako podřadné béčko, či lacinná jednohubka, nejspíš proto akčnímu "běsnění" předchází celá hodina vykreslování zákonitostí kastovní společnosti. Bohužel film absolutně selhává v pokusech o celistvost, či komplexnost. Předkládané střípky musíte usilovně "číst jako knihu", tzn. doplňovat scenáristické mezery a přešlapy vlastní představivostí. Teprve pak se vám před očima odhalí poměrně zajímavý futuristický svět. S příchodem do arény a tedy s příslibem pořádné akce se dočkáte ještě většího zklamání. Pokud dříve existovala v pravidlech filmu jistá benevolence, pak aréna je naprostý chaos, kde si filmaři v zájmu puberťácké efektivnosti dělají, co chtěji. Funkčnost environmentální kontroly hravě pokoří i méně ambiciózní Chata v horách, neustálé prostřihy na kontrolory hry vytrhávají z atmosféry o přežití (srovnání s Battle Royale = nebe a dudy). Není v tom humor, ani emoce (pokud nepočítáme ty po Twilightovsku umělé). Vše je nechutně korektní, hrdinka nemusí činit žádná těžká rozhodnutí (např. morální dilema typu zabít, či ušetřit... vlastně nemusí zabít téměř nikoho) a celkově postavy jsou šíleně dementní... Koneckonců i druhý díl je důkazem toho, že to jde udělat o dost líp. 4/10 (11.12.2013)

Jednou se filmoví historici budou učit, že počátkem 21. století se literární svět zblbl do fenoménu "young adults", neboli rádobypolitických či sociálněkomentujících scifáren/fantasy, a následně se to se vší parádou přelilo do světa filmu. Hunger Games z toho vyšly ještě dobře, protože dostaly šanci odvyprávět si celou svoji ságu - která je v případě prvního dílu trilogie o tom, jak drsná horalka Kačka z Aberdeenu potkala Běžícího Muže (a ožralého/ospalého Sutherlanda - ovšem pozor, nikoliv Kiefera, což je na pováženou;)), a společně skrze svou Battle Royale (čímž prosím nemyslím PUBG, ale onen dnes už pozapomenutý román a jeho filmové zpracování) začali měnit svět. Což se projevuje tak, že Kačka nalezne velkou vnitřní sílu, naučí se manipulovat lidmi, a ztrestá několik projevů ukrutné demence... to vše uprostřed kostýmů z Pátého Elementu a za zvuků řeči lacině si vypůjčující z latiny některá jména a historické buzzwordy, jako je třeba svět Panem, v němž se odehrávají smrtící circenses, haha, to je tak rafinované... no, asi stejně tak jako u J. K. Rowlingové. Upřímně jsem mánii, která Hunger Games provázela, nepochopil, protože jde - podobně jako u valné většiny obsahu Harry Pottera - o recyklát/kompilát něčeho, co už tu bylo, a ne jednou. Ale technicky to bylo krásně provedené, a Jennifer Lawrence je dobře obsazená, a její herecké okolí taky nejsou žádná dřeva, i když toho moc ke hraní nemají, WTZ. Takže smířlivých 70% a fakt se na to už nikdy dívat nebudu - k čemuž se asi sluší poznamenat, že tenhle komentář má od zhlédnutí filmu mezeru nějakých čtyř let. (19.06.2018)