Hry o život: Skúška ohňom

Mnohem lepší, než první díl. Temnější, drsnější, režijně lépe zvládnuté a stejně tak i herecky (Jennifer neskutečně potěšila). Zajímavá je v tomto případě jedna věc, že druhá část knižní série byla dle mně ta nejslabší, ale v případě filmového zpracování dvojka jednoznačně kraluje. Už se těším na Mockingay. (25.01.2014)

Zhlédnuto v kině. První díl byl jednoznačné zklamání, u kterého jsem si řekl, že tenhle "fenomén" mě minul a že na další díl se asi nepodívám. Uplynul nějaký čas, vyměnil se režisér, z Jennifer Lawrence se stala jedna z nejmilovanějších a nejoblíbenějších hereček současnosti, která si zároveň došla pro Oscara, vyšel první trailer na tento film a já se ze zvědavosti na něj koukl. A řekl jsem si, že to nevypadá zas tak špatně. Pak vyšly další trailery, pak jsem četl první ohlasy, ve kterých se 99 % lidí shodlo, že to je mnohem lepší, než minulý díl a já měl jasno, že tomu ještě jednu šanci dám. Nelituju. Konečně chápu, proč to je fenomén. Tady jsem cítil ten nespravedlivý totalitní systém, tady jsem cítil tu naléhavost okamžiku a potřebu něco dělat, tady jsem chápal všechny hrdiny, proč se tak chovají… Zkrátka všechno, ale úplně všechno se zlepšilo a já prakticky nemám, co bych vytkl. Snad jen, že tentokrát se těším na další díl… 100 %. (16.01.2014)

Je vcelku paradoxní, že ve druhých Hunger Games, kterým jejich apriorní kritici vytýkají jakousi twilightovskou pubertální romantiku, v podstatě žádná romantika není. Respektive není jí tam zásadně víc než v jiných hollywoodských blockbusterech. Zkrátka romantická linie mezi Katniss, Peetou a Hurikánem je tentokrát značně upozaděna a slouží spíše jen k hloubkovějšímu prokreslení charakterů a k vykreslení emočního rozpoložení kladných postav uvnitř zkušenosti totalitního systému, než aby byla středobodem všeho. Jinak jde o poměrně drsnou dystopickou sci-fi. Vrchní Kapitolané se proměnili ze srandovních barevných paňáců na bezskrupulózní totalitářské svině, jež budí respekt. První polovina filmu šlape výtečně, divák se dozví více o fungování daného světa. Přítomná socio-medio-politická linie nepůsobí hloupě. Nejslabší je nakonec část v Aréně, v níž musí dojít alespoň k několika akčnějším scénám (do té doby se jedné o značně konverzační film), která do značné míry jen variuje dění z prvního dílu. Chápu, že to tam muselo být, ale dokud byli hrdinové na vítězném turné a zprostředkovávali vztah mezi utlačovanou veřejností a vládnoucí vrstvou, bavil mě film o něco víc. Úplný závěr pak přišel příliš náhle - to, co bylo jen řečeno, bych klidně ještě v pár scénách přímo zobrazil. Každopádně na další pokračování se těším. (21.11.2013)

Je to dosť dobrá sci-fi ladená akčná dobrodružná dráma, ktorá je pokračovaním slušnej jednotky. Má vydarený príbeh o oboch víťazoch posledných hier, ktorí majú tradične absolvovať cestu po všetkých krajoch, ale na prekvapenie hlavného mesta, Kapitolu je už tentoraz všetko iné, keďže vďaka ich víťazke už ľudia začínajú túžiť po vzbure. A tak sa Kapitol rozhodne usporiadať ďalšie hry, v ktorých sa žrebuje z predchádzajúcich víťazov, čo sa dotkne aj ich dvoch a opäť musia bojovať o svoje životy, ale už v náročnejšej hre. So spracovaním som dosť spokojný, samotné hry tu majú ešte menej priestoru, než v predchádzajúcom diely, tentoraz už zaberú len poslednú tretinu, ale rovnako mi to ani trochu neprekáža. Inak mi to kvalitou celkovo príde veľmi podobné, ako aj predtým, len po všetkých stránkach trochu vylepšené, takže sú tu lepšie vykreslené charaktery postáv, samotná dystopická spoločnosť už má tentoraz viac priestoru, aj tá rebélia je o niečo výraznejšia a navyše je to ešte trochu dospelejšie, takže som len rád. A samozrejme chválim, že to má stále dosť zaujímavý dej a skvelé tempo, pri ktorom tá vyše dvojhodinová dĺžka prejde veľmi rýchlo a aj úplný záver dostatočne navnadí na pokračovanie. A tak po stránke žánrov prišlo k čiastočnému posunu, už to nie je tak dobrodružné, ale mi to príde viac dramatickejšie, možno aj trochu akčnejšie, sci-fi je o niečo výraznejšie a samostatnou kapitolou je romantika, ktorá mi v rámci tohto typu príde dosť netradičná, síce tu nejaká je, ale príde mi, že je tu výhradne na lepšie vykreslenie charakteru postáv, rozhodne nie na jej tradičný účel. Po stránke akcie som celkom spokojný, síce samotné hry sú podané dosť odlišne, väčšie problémy tu robia zásahy tvorcov, než samotných účastníkov, ale nevadí mi to, skôr ma mrzí, že rôzni zaujímaví zabijaci tu ani nemajú priestor, ale aj tak to má stále niečo do seba a viacero situácií ma bavilo, napríklad útek pred hmlou. Inak stále chýba drsnosť a v obraze vidno len akciu pri hlavnej hrdinke, ale to už som čakal, takže ani s tým nemám problém. Herecké obsadenie je prakticky totožné, takže opäť nechýbajú skvelá Jennifer Lawrence, Josh Hutcherson, Woody Harrelson alebo Donald Sutherland, posilní ich Philip Seymour Hoffman a ani zvyšné postavy, či už staré alebo nové ma nesklamali, takže tu som veľmi spokojný. A prekvapením je, že sa tu objaví aj majster bojových umení Daniel Bernhardt, len škoda, že v akcii sa vôbec neukáže. Réžia a technická stránka sú výborné, slušná vizuálna stránka, kvalitné veľkolepé prevedenie a aj celková atmosféra, v rámci svojej kategórie sa jedná o veľmi výrazný nadpriemer. Takže ešte o trochu lepšie, ako dostatočne dobrá jednotka, ktorú som videl len deň predtým a môžem sa tešiť na trojku. 79% (26.01.2014)

První díl se snažil těkavou estetikou, opulentními přelety kamery, velkolepými davovými scénami a velikášskými gesty dosáhnout dojmu, že v tomhle příběhu jde prostě o něco víc (a nešlo). Ironické je, že druhý díl toho skutečně dosahuje zcela naopak pomocí poctivého promyšleně nenápadného stylu, důrazem na dramatické konfrontace jedince s jedincem a často pomocí výmluvných zámlk namísto velkých slov. Jinými slovy, druhým Hunger Games se podařilo vyvrátit mnohé z toho, co jsem vyčítal prvnímu dílu. Aniž by přestaly být upřímnou a přímočarou zábavou pro mladé publikum uvyklé srozumitelně zprostředkovávaným pravdám v zapamatovatelných sloganech (což mi samozřejmě může vadit, ale je to problém můj, ne filmu), daří se jim na omezeném prostoru rétorických operací diktovaných cílovým divákem vytěžit z de facto politického tématu maximum. Více viz tady. (08.02.2014)