Réžia:
Jiří Sequens st.Scenár:
Jiří HubačKamera:
Miloslav HarvanHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Rudolf Jelínek, Marie Drahokoupilová, Hana Maciuchová, Josef Vinklář, Miloš Willig, Petr Oliva, Josef Langmiler, Libuše Švormová, Antonie Hegerlíková (viac)Obsahy(1)
Malíř, který svým uměním a názory se značně rozchází s konvenční společností malého amerického města, je podezříván, že zavraždil svou manželku. Když jsou proti němu v období místních voleb rozpoutány vášně, zachraňuje si život útěkem do jeskyně v blízkém lese a odtud s pomocí dětí, jejichž důvěru si získal, organizuje formou dětské hry úspěšné pátrání po skutečném vrahovi. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (35)
Velice nedoceněný a přehlížený snímek mistra čs. kriminálních filmů, Jiřího Sequense. Scenárista Jiří Hubač měl již na kontě mimo jiné několik zfilmovaných scénářů (Raport, Pasiáns, Podezření), kde se zaměřil na psychologii mezilidských vztahů v hraničních situacích. V zajímavém autorském spojení vznikl tak trochu malý experiment v podobě návratu k velice stylovému a zvláštnímu žánru "film-noir", inspirovaného americkou kinematografiou 40.-50. let. Víc než standartní detektivku (nakonec ani není tak důležité, kdo byl vlastně pravým vrahem) nám nabídne prostřednictvím atraktivního thrilleru kritiku společnosti s ukázkou lidské manipulace. Asi první půlhodina se nese pouze ve znamení konverzačky v jedné místnosti, připomínající divadelnou inscenaci, takže náhlý přesun do napínavého thrilleru s ponurou atmosférou, ve kterém jde o život, je velikým překvapením. Uvnitř temné jeskyně se rozjíždí veliká hra o záchranu života obviňovaného, předem odsouzeného štvance, kterému zůstalo už jen pár přátel mezi těmi nejmenšími. Rudolf Jelínek v hlavní roli si (excelentně) takřka celým film krade pro sebe, postava pronásledovaného malíře Johna Hamiltona je obdobná místy jeho slavným akčním a dobrodružným hrdinům českých končin (major Hradec), ale nabídla i široký prostor pro herectví s dramatickým až psychologickým rozměrem. Josef Vinklář ztvárňoval pod vedením Seqeunse několik let sympatického a leckdy vtipného inspektora Boušeho v Hříšních lidech, zde vystupuje naopak jako drsný americký šerif. Krásná Marie Drahokoupilová je svým vzhledem i někdy lehce hysterickým projevem tou správnou "femme fatale", mezi ostatními zaujme nejen mladá Hanka Maciuchová, ale i výborně zrežírovaní dětští herci s naprosto civilním projevem. Naprostá spokojenost a těšení na reprizy! 95% . . . ,,Máte o tomhle světě poněkud divné představy, nemyslíte?!" - ,,To bude asi tím, že si po večerech čtu v té vaší ústavě." ()
.....prekvapený som bol a milo....zabudnutá tv detektívka a veľmi dobrá....minusom bolo miestami to divadelné hranie s výkrikmi ,zvolaniami a behaním hore dolu,ale hlavne divné až pedofilné chovanie postavy,kt.stvárnil R.Jelínek: to,že dospelý chlap do štyridsiatky sa hrá s maloletými deťmi...no povedzme,ale prečo ma každú chvíľu objímať maloleté dievčatá a bozkávať ich na líce a jeden nedokonaný pokus na ústa....no ozaj divné....to ako malo zobrazovať aký kamarátsky vzťah má p.Hamilton - R.J. - s deťmi ? snáď to malo byť i inak zobrazené a prečo takto sa choval len k dievčatkám a nie chlapcom.....keby sa to udialo len raz ok-ale opakovane hmm divné......NAPRIEK týmto pár výhradám veľmi vydarené s prekvapujúcim pachateľom. ()
Taková normální americká knižní detektivka, vymykající se zdánlivě vedlejším motivem, který však (alespoň v této dramatizaci) vychází jako ten nejzajímavější, totiž interakcí mezi stíhaným hrdinou a dětmi, zvláště pokud jde o tu podivně problematickou holčičku - zde nastupuje to pravé drama. Krom toho je samozřejmě zajímavé sledovat, jak socialističtí adaptéři využili "nastavování zrcadla" stran různých společenských a politických motivů (ostatně i v tom, totiž ve vztahu mezi titulní postavou a okolní společností, překračuje toto dílko meze běžné detektivky - stručné zhodnocení viz v Marthosově komentáři). Herecky si lze užít nejen okrasnou Drahokoupilovou, neobvykle pokornou Maciuchovou nebo Vinkláře coby buranského šerifa, ale naštěstí i toho Jelínka v titulní roli. O dva roky starší adaptace Konfrontace od téhož režiséra dle téhož spisovatele je však čistě coby společenská detektivka přece jen kvalitnější. ()
Tento film sa hral na bol som lynčovaný s ukážkovým Spencerom Tracym a bezchybnou réžiou Fritza Langa. Ale tento sa naň mohol naozaj len hrať, lebo všetko v tomto filme bolo len priemerné, narozdieľ od úžasného Fritzovho diela. Tu mi najviac vadili strojené herecké výkony, ako z nejakého nepodareného kabaretného vystúpenia. A len kvoli tomu má obsahová stránka vobec neoslovila, nebavila a bolo mi úplne fuk, ako to celé s hlavnou postavou dopadne. Ja som už to konečné rozuzlenie bral len ako fakt, že to konečne za chvíľku skončí a ja rýchlo na tento nepodarok zabudnem. Môže to byť aj tým, že mi nesadlo prostredie, kde sa tento film odohráva alebo , že chcel režisér rozohrať detektívku na mačku a myš, ale na ktorú nemal rozhodne žiadny talent. Slabé 3* a aj to len kvoli niektorým mojim obľúbeným hercom, ktorí sa aspoň snažili z tohto slabého príbehu spraviť niečo seriózne, ale v mojom prípade sa to minulo účinku. 20 film z diskusie V .R. K. ()
Ona to tak moc není zrovna detektivka, ačkoliv i na tento motiv dojde, ale spíše kritika společenských poměrů. To, co dnes vnímáme jako běžnou věc, ještě nedávno nejenom v USA pokládali za věc hodnou vyřízení si to po svém a vlastníma rukama či brokovnicemi. Popravdě mi ten vztah hlavního hrdiny s dětmi přišel zde, tak jak je podán, přece jen poněkud pedofilní, takže být policajtem, mám ho v hledáčku určitě také a dvojnásobně. Ale jinak je to celé vystřižené krásně, dobře zahrané (ačkoliv Marie Drahokoupilová zde má spíše zápornou roli a panu Vinkláři jsem jeho šerifa moc nevěřil), opravdu povedená hudba i lokace (přestože samotný vnitřek jeskyně je ateliér), a dojde i na Jupitera Jonese ze Tří pátračů a jeho pátrací dětskou skupinu. ;-) Jo a mimochodem, obrazy, jaké hlavní postava maluje a kritikům se nelíbí, hodně připomínají Paula Kleeho, který se těmito obrazy naopak proslavil. ()
Galéria (3)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (1)
- John Hamilton (Rudolf Jelínek) je v předloze románu „A Man in the Net“ z roku 1956 označován jako komunista. Scenárista Hubač tady narazil při schvalování, protože být označen komunistou je v USA bráno jako cejch. Argumentoval však, že Hamilton je nakonec jediný, kdo má v příběhu čisté ruce, což schvalovatelé uznali, takže nakonec v inscenaci zůstala jeho politická orientace. (sator)
Reklama