Amadeus

Dobré, ale kam se to hrabe na Wen die Götter lieben! Aneb zrození vídeňské opery očima jedné náročné noci. Je dobré mít na paměti, že se jedná o adaptaci divadelní hry, nikoli o seriózní životopis. Dramatický oblouk byl Shafferovi (a koneckonců i Formanovi) milejší, než cokoli jiného. Zážitek je to skvělý i po letech, jen ten dopad na mozartovskou renesanci je takový poněkud sporný. (27.02.2009)

.....a to byl, milí studenti, Bedřich Smetana. Teď vám pro porovnání pustím Mozarta a chci slyšet váš názor! Hodina dějepisu, polovina prosince roku minulého. Studenti mají hlavu opřenou o všechno možný, koukají jak venku sněží, spí. Naše generace. Prý generace bezbožných antitalentů na vážnou hudbu. Generace bez hudebního sluchu. Ani já nejsem vyjímkou. Neřadím se mezi ty, kteří gramofonové desky s vážnou hudbou používají jako podložku pod květináč, ale ani tomu nějak výrazně neholduju. Amadeus mě donutil holdovat. Donutil mě poslouchat. A to je setsakra těžký, zvlášť když uvážím, že já jsem byl jeden z prvních, kteří měli při poslechu hlavu v dlaních. Tohle je momentálně největší poklona, kterou mohu Formanovi udělit. Poklona, kterou nedávám každému. On si jí, myslím, rozhodně zaslouží....... 95% (16.11.2008)

Tak tohle je bezesporu velice dobrý film. Pan Forman si dovolil natočit film o životě jednoho z největších hudebních géniů, co kdy žil a všem ukázal, že nato má. Myslím, že jen tak nezapomenu na šílený smích Amadea, kterého mistrovsky zahrál Tom Hulce. K tomu ještě ďábelský Salieri a skvělá hudba, nezbývá mi než film ohodnotit 5*. Poznámka: Pokaždé, když zhlédnu tento film, dostanu obrovskou chuť na Venušiny bradavky... (16.12.2007)

Snaživý rutinér a geniální hejsek, to jsou charaktery, jež se spolu utkají v tomto mimořádném filmu. Forman vytvořil nezapomenutelné dílo, v němž jsou naprosto perfektně skloubeny režie, herecké výkony (Hulce a Abraham asi už nikdy nepřekročí tenhle stín), hudba, výprava a samozřejmě Shafferův scénář (odborným poradcem byl Zdeněk Mahler). Velmi dobře je tu zachyceno, jak dokáží skladatelé vnímat hudbu z notového zápisu, jak jim zní v hlavě jejich nápady. Samozřejmě je nutno si uvědomit, že jde o naprostou fikci. Nejde o životopis, ale o Salieriho fiktivní soukromou válku s bohem, který mu podle jeho názoru upřel skutečný talent. Ve skutečnosti je příběh k historickému Salierimu hrubě nespravedlivý (toto jeho vnímání založila Puškinova hra Mozart a Salieri, kterou se Shaffer velmi inspiroval), sama Constanze mu později svěřila hudební výchovu jednoho ze svých synů. Jeho žáky byli také Liszt, Schubert nebo Beethoven. A konečně, taková L'Europa Riconosciuta je podle mě prostě grangiózní opera. No, co se dá dělat, podobných filmových křivd už vzniklo mnoho. (04.09.2006)

No posuďte. Miloš Forman v Americe dostal tu čest, aby natočil příběh asi nejslavnějšího hudebního skladatele všech dob a ještě si umínil, že jinde, než doma tenhle film nenatočí. Tak se také stalo, že se film odehrává v pražských ulicích nebo ve Stavovském divadle uprostřed té nejhorší komunistické totality, co tady tehdá vládla. No, klobouk dolů. Samozřejmě ale nesmím zapomenout ani na fakt, že všechno, co v tomto filmu je, je dokonalé. Dokonalé! Schválně, řekněte mi, o kolika filmech můžete říct, že jsou dokonalé? (07.07.2013)