F jako fotři

Nejmilejší překvapení festivalu - téměř žádná očekávání , o to větší radost mi tenhle dokument přinesl. Výborně namíchaný koktejl z koncertů drsných punkových kapel dohromady se záběry frontmanů týchž kapel stojících v růžových pokojích svých dcer, nosící batolata v pažích potetovaných, hodně smíchu, hodně dojetí. Zajímalo by mne, zda režisérka při své cestě do do jemné muzikantovy duše sesbírala hodně materiálu taky z odvrácené strany, z rodin nefunkčních, rozvrácených. Ale je pravda, že dokument o špatných otcích by nepřinesl takovou radost a porozumění jako tenhle skvělý snímek. Vřele doporučuju a doufám, že se u nás najde osvícený distributor....snad ta paní z České televize nebyla jen vrátná.... (09.07.2011)

Pohled na punk-rockové legendy u rodinného stolu je k nezaplacení. Týpci, kteří chlastají, rozbíjejí vše, co jim přijde pod ruku a nadávají na všechno kolem jsou v soukromí starostliví taťkové, beroucí své ratolesti na dětská hřiště, odkud se samozřejmě všichni vypaří, když jen spatří potetovaného punkáče. Příjemný dokument s výborným soundtrackem. Jedna hvězdička dolů za neuspořádanost a chaotičnost. (20.12.2012)

O tom, jak ideálně namixovat punk a rodičovství, se tu rozpovídala pěkná řádka punkových legend od Pennywise přes Red Hot Chili Peppers až po Rancid či Total Chaos. Kromě toho, jak se jim to daří či nedaří, se mnozí z nich rozpovídali i o svém dětství či o tom, že živit se v současné době punkovou muzikou není žádný med. narvané skvělou muzikou, úsměvné, někdy i dojemné, ale hlavně strašně zábavné. 90% (16.09.2015)

Chválim námet, veľmi dobrý, a pre mňa ako fanúšika punk-rockovej hudby o to lepší. Skvelý kontrast medzi mužmi, ktorým otcovstvo a založenie rodiny doslova zmenilo tvár (a dozaista aj srdce) a razom sa z tvrdých punk-rockerov pohŕdajúcich normami a pravidlami stali oddaní a starostliví oteckovia (teda aspoň v čase, keď sú práve neni na nejakej nekonečnej koncertnej šnúre). Námetovo parádna, ale čo sa týka spracovania, tak to zas až taká sláva nebola. Nieže by som sa nebodaj nudil, ale proste nebolo to ono. Čakal som viac. (16.09.2015)

Pro mě také velké festivalové překvapení. Zajímavostí pro mě bylo, že každý si prožil se svým odcem peklo a přitom se ke svým dětem chovali úplně jinak. Z toho usuzuji, že sice Freudova teorie je správná, avšak nepůsobí na punkáče nebo alespoň ne na ty americký. Podle mě nemůže být punkáčem ten kdo má děti, manželku, velký auto...to popírá celýho punkáče...pak už je to jen byznys. Co americkýmu punku jde tak mluvit sprostě, když hráli Pennywise na mightysounds, naučil jsem se spoustu sprostých slov. Dokument za to určitě stojí. (26.07.2011)