MINDHUNTER: Lovci myšlenek

Prvním pocitem byl čirý úžas. Ještě nikdy jsem v televizním seriálu neviděl tak náročné charaktery a dialogy. To je možné asi jen u velkých národů, kde cílová skupina - která je nevyhnutelně minoritou - stačí zajistit komerční úspěch takového díla. --- Bohužel, druhá série je zřetelně slabší. Valná její část se točí kolem jednoho vyšetřování. Iritovalo mě, že kdykoli federálové vyšli mezi lidi, naráželi na jasné příznaky nedbale odvedené policejní práce, zejména se svědky, a namísto aby tyhle zdroje vytěžili, křečovitě se drželi ideje svého pachatele vymodelovat. Pochopím, že to bylo záměrem, měla to být demonstrace praktické užitečnosti jejich průkopnické práce. Pak ale scénář neměl tak jasně nabízet alternativní a jaksi přirozenější cestu k úspěchu. (18.09.2021)

Seriál pojednávajúci o začiatkoch modernej behaviorálnej metódy a profilovania v prostredí FBI. Forma je vycizelovaná do posledného detailu, ale scenáristicky sa jedná o variáciu na HALT AND CATCH FIRE v prostredí federálnych vyšetrovateľov. Kriminálna línia je v podstate druhoradá a rozhovory s vrahmi sú síce zaujímavé, ale ak hľadáte seriál o ich zvrátenej mysli, odporúčam návrat do dôb nedávno minulých (napr. PROFILER). Tunajšie komentáre zasa blábolia o niečom, čoho sa v tejto sérii vôbec nedočkáte. (22.10.2017) (22.10.2017)

Jako celek musím Mindhuntera hodnotit jako precizní filmařinu. Ještě aby ne, když v tvůrčím týmu sedí samotný mistr puntičkář David Fincher. Seriál přišel do předetektivkované doby, ale osvěžil ji tak dokonalým způsobem, že určitě stojí za svůj čas. Už jen kvůli své psychologii, rozvykládanému a logickému vyšetřování vražd, ať už dávných nebo současných, vtahující kameře a vynikajícím hercům. Sekvenční vrah? Ne, líp odpovídá označení sériový. Vítejte v myšlenkovém pekle Davida Finchera, Olshaka, Douglase a Groffa. Podrobněji u každé série. 85% (20.01.2021)

Mindhunter je hloubková sonda do nejtemnějších koutů lidské mysli. Do myslí těch, za jejichž zdánlivě klidnými výrazy sídlí ti nejhorší vrahové a pomatenci. David Fincher umíchal další parádní thriller, z něhož vám promrzne tělo. Nečekejte ovšem akci, násilí a krev, protože tady se jede čistě na chytrý dialogy, při kterých se vám - v průběhu každého rozhovoru se šíleným vrahem - budou ježit všechny vlasy na hlavě! Kdo zná a má rád Fincherova Zodiaca, bude u série Mindhunter slintat blahem. Pro ostatní to bude skvělej výlet do sedmdesátých let, kdy se parta agentů FBI snažila složit psychologický profil pro sexuálně vyšinutý vrahy. (15.10.2017)

I když je Fincher se seriálem spojen „pouze“ jako výkonný producent a režisér čtyř epizod (první dvě a poslední dvě), jeho rukopis je patrný ze všech dílů – chladné barevné tónování, odosobněná prostředí, cynický humor, chirurgicky přesný střih, obezřetné vedení naší pozornosti, symetrické kompozice, skeptický pohled na mezilidské vztahy… (plus řada vizuálních či slovních citací z Fincherových dřívějších filmů). Jen občas si dovolí nějaký stylistický úlet, zpravidla podmíněný dobou, ve které se seriál odehrává, například stíračku nebo střihovou montáž s rozvernou rockovou hudbou. Jeho perfekcionistický způsob inscenování (zejména) dialogových scén, při nichž hraje roli každé přeostření nebo změna pozice kamery a které tím připomínají klinické studie chování pachatelů i vyšetřovatelů, přejali také ostatní režiséři, Andrew Douglas, Asif Kapadia a Tobias Lindholm, takže nebýt úvodních titulků, zřejmě byste ani nepoznali, kdo režíroval kterou epizodu. Společně dokázali látku, které hrozila divadelní strnulost, proměnit ve velmi „filmově“ vypadající počin pro trpělivé a pozorné diváky, který je radost sledovat a analyzovat od první do poslední minuty. Trochu obsáhleji zde. (16.10.2017)