My Father George Voskovec
Obsahy(1)
Dokumentární film přibližuje osobní život a uměleckou kariéru Jiřího Voskovce od jeho příchodu do Spojených států v roce 1950 až po jeho úmrtí v roce 1981. Film je vyprávěn z pohledu jeho mladší dcery Gigi, která po letech zjišťuje kdo byl její otec Jiří-George Voskovec. (oficiálny text distribútora)
Videá (3)
Recenzie (24)
Dokument o Jiřím Voskovci,který tu už dlouho chyběl a který mapuje jeho život v USA.Divák se z něho dozví spoustu nových a zajímavých věcí(jak se například nemohl uplatnit ve filmu,kvůli svému přízvuku),které Voskovec po příchodu do Ameriky zažíval a hodně o tom,co dělal a jak se uplatnil třeba na divadelní scéně(včetně několika ukázek jeho skvělého divadelního herectví).Osobně jsem se dozvěděl spoustu nových informací,nejen o Jiřím Voskovci,ale i o jeho životě v zámoří a jeho práci.Tohle už mělo být natočeno dávno,,protože Jiří Voskovec bezesporu patří mezi československou hereckou elitu.Režisérka Libuše Rudínská prokládá pohled na Voskovcův život rozhovory s lidmi,kteř ho znali a mapuje tak částečně i jeho emoce,chování a sny.Trochu mi tu scházela(pro srovnání)linie Werichovy tvorby po odchodu Voskovce do Ameriky.I když je to známé,patřilo by to sem.Jinak co se týče technických kvalit dokumentu,musím říct,že do kin se moc nehodí,neb na velkém plátně je vše vidět a slyšet a tenhle film technicky patří do velmi slabého průměru,jak co do kvality obrazu,tak do kvality zvuku,takže se hodí spíše do televize,kde by si ho ale většina lidí neměla nechat ujít.Opravdu se hodně dozví.Protože mi tam nějaké informace sem a tam scházely a technicky se nejedná o žádný zázrak,koukám-li na to,jako na film pro kino,dávám 70% a Amerika je holt Amerika. ()
Obdobně průměrný dokument jako Písničkář, který nezemřel. Důležitost sdělení je mnohem důležitější, než vytříbená forma. Ony všechny ty zahraniční kariéry našinců mají vždycky limitovanou recepci, takže jakákoli informace, dokument, kniha, cokoli, má svou hodnotu. K dokumentu o americké kariéře Voskovce jsem se vrátila po představení Korespondence V + W, která bude letos v Divadle Na zábradlí po cca 300. repríze končit. Člověk ten houževnatý obsah docení až v momentě, kdy mu dojde, že Voskovec vlastní paměti (ani svůj vysněný román) nikdy nedokončil, takže nám toho po něm v takto celistvé formě zas tolik nezůstalo. Proto ta všeobecná láska k dopisům (stejně jako všeobecné neporozumění jeho exilu). ()
Špatně uchopený a zrežírovaný dokument o JV. Stálo to za obsáhlejší a hlubší sondu do jeho života, zhodnocení díla, vztahu s rodnou zemí, jeho názory na situaci v Čechách, co prožíval, jak těžce se "aklimatizoval", vztah s českou menšinou, herci, myslím, že Voskovce znala dalece větší škála lidí a obraz jen pár z nich, nedá ucelený obraz/představu o tom, kdo to ve skutečnosti byl a co pro českou kulturu udělal a co jí zanechal ... Jinak žluté titulky jsou pro mě v dokumentech smrt, já je prostě nevidím. 1-2* ()
Dokumentární film těžící ze svého opravdu zajímavého obsahu, propadající však svou formou...tak nezáživně pojatý snímek o tak pozoruhodné osobnosti, jakou bezesporu Jiří Voskovec byl, se jen tak nevidí... O to větší škoda, neb v obecném povědomí o biografii pana Voskovce je doba po jeho druhé emigraci do Spojených států víceméně jen nezmapovaným bílým místem... ()
Jako film skutečně nic moc (už jen ten příšerně zvolený hudební podkres), ale jako výpověď o velké osobní tragédii jedné z největších legend českého kulturního prostředí to za vidění určitě stojí. Paralelní příběhy Voskovce a Wericha, kteří oba dva prožívali určitý typ nesvobody na různých stranách železné opony by vydal na celovečerní film. Nebo lepší dokument... ()
Galéria (9)
Fotka © Libuše Rudinská
Reklama