Prezidentské volby

Jsem zhnusen, neboť nenacházím větších přešlapů. A je fajn vidět, že i ta odkvétající mrdna, kterou z tohoto hlediska (snad) manžel nenechal zahálet, tedy že tato multirodička, střelkyně, fanatický antipotratník a kreacionistická trubka je také člověk. Dokonce - byť se to zdá neuvěřitelné - není úplný mentál. Jen poloviční. Tedy standardní politik. Při nedávné debatě dokonce prokázala značný progres ohledně zahraniční politiky. Na dotaz, co by měly USA dělat se Sýrií, odvětila hrdě a vyprseně: ,,nebylo by lepší v zemi, kde se obě strany navzájem zabíjejí a ani jedna není zárukou dodržování základních lidských práv, a za situace, kdy obě shodně provolávají Allahu Akbar, abychom nechali na Alláhovi, ať to tam vyřeší? " (16.02.2016)

Zákulisie posledných prezidentských volieb z roku 2008 sa prioritne nesie v znamení politickej cesty viceprezidentky, ktorú poradcovia kandidáta Johna McCaina angažovali, aby potom krútili hlavami, čo sa to okolo nich deje. Amatérske ? Neprofesionálne ? To je vec názoru. V každom prípade tento príbeh smrdí popoluškinými črievičkami ( ale zrejme sa to takto udialo ) a dalo dosť práce neskĺznuť do lacného politického filmu. Oceňujem snahu o serióznu filmovú prácu všetkých zainteresovaných a mňa táto politická cesta bavila. (11.10.2012)

Jay Roach opět vstoupil do vod politických a pseudodokumentárních a po Recountu, který se věnoval prezidentským volbám v USA roku 2000, zpracoval neméně fascinující materiál, který zahýbal taktéž prezidentskými volbami v USA, ale v roce 2008. Ten "materiál" se jmenuje Sarah Palin, a je pojat poměrně překvapivým způsobem. V první řadě je potřeba vyzdvihnout naprosto dokonalé obsazení a herecké výkony, a hned v řadě druhé scénář. Ten nejde lacinou cestou pranýřování excesů paní skoroviceprezidentky, ale věnuje se i tomu, co její nominaci (respektive vytažení z klobouku týmem poradců senátora McCaina) předcházelo. A samozřejmě hlavně tomu, co následovalo, a co je pro průměrného českého diváka s povrchní znalostí americké politiky neznámé, potažmo nečekané. Fascinující záležitost, řemeslně velmi dobře zpracovaná. 80%. (06.07.2019)

Sarah Palinová je opravdu neskutečná kráva. Nejprve jsem se bavil tím, jak je hloupá, abych si nakonec společně s Harrelsonem přál, aby už konečně držela hubu. Nemyslel jsem si, že mi bude McCaina (filmovýho) líto. Poměrně uvěřitelná sonda do volební kampaně republikánů, kde především voliči jsou vykreslení jako neskutečně stupidní ovce. A drtivá většina jich taky je, tak co? (08.11.2012)

Mohla jedna nešťastná personální volba změnit průběh voleb ? Na tuto otázku se nepřímo ptá další z řady bezchybných skic politických reálií a zákoutí americké politiky. Prestižní klání o nejvyšší politický post a de facto pozici nejmocnějšího muže planety – je soubojem, ve kterém nerozhoduje filosofie a poselství kandidátů, politický program nebo upřímnost, ale charizma rockové hvězdy, množství vybraných peněz a vizuální a společenská image, často vykalkulovaná a vykonstruovaná do nejvyšší možné míry. Merito věci se přesouvá z proneseného obsahu do prezentované formy, která tak vytlačuje přednesené poselství na vedlejší kolej. Tleskám tvůrcům za to, že přistoupili k analyzované látce nestranně. Nesoudí, nýbrž pouze konstatují fakta, tj. přesně to, co bych od tohoto typu filmu očekával. Woody Harrelson se dostává v poslední letech do znamenité formy, Edu Harrisovi chybí dostatek prostoru, naopak Julianne Moore září a na rozdíl od jí ztvárněné postavy, je po profesionální stránce bezchybná. Právě Sarah Palin je hlavní „hvězdou“ filmu a místy je ze strany medií vystavena laciné, leč pravdivé a zasloužené kritice. Je naprosto bez diskuze, že na tázané otázky měla znát odpověď, nicméně bych rád věděl, jak by na podobně orientované otázky odpověděli zástupy těch, kteří se jí smáli. Obávám se, že znalosti většinové populace týkající se tzv. „všeobecného přehledu“ nejsou o moc hlubší. A nyní k „tragické“ postavě celého volebního příběhu roku 2008 - Johnu McCainovi. Vždy na mně působil jako slušný, zásadový a upřímný člověk. Patriot a vlastenec v pravém a ryze pozitivním slova smyslu, který si moc dobře uvědomuje, že se z politiky něco vytratilo – dle mého názoru ideová upřímnost a sebeurčující přesvědčení. Domnívám se, že mohl být dobrým prezidentem. Naneštěstí pro něj, přišel v nesprávnou dobu. Zkušenosti, politická kontinuita a příslušnost k republikánské straně byly v roce 2008 pro mnoho voličů nestravitelnou překážkou. V konečném důsledku byl poražen, nikoliv svým politickým oponentem, ale dobou a časem ve kterém kandidoval, tj. dějinami. O tom zda byla volba Baracka Obamy ku prospěchu země a ne pouze symbolickým mezníkem a krokem kupředu v oblasti rasové tolerance a rovnoprávnosti, můžeme polemizovat za pár let, až bude hlavním objektem podobné filmové adaptace současný americký prezident. Za sebe palec nahoru. (21.10.2012)