Most

Neboť své komentáře rád otevírám novinářskými floskulemi, neodpustím si Most charakterizovat jako seriál, ze kterého na vás dýchne chlad. Nejenom chlad nevlídného prostředí, rámovaného mrazivě dokonalou kamerou, ale také chlad mezilidských vztahů. Psychologická drobnokresba sice ve vyprávění nehraje prim, od začátku je však zřejmé, že na velká vyznání lásky a srdceryvná objímání nedojde, což pomáhá zvýraznit, že nemocný není jenom hledaný vrah, ale také společnost, která ho zplodila. Saga Norén, podle mne dosud nejpřesvědčivěji napsaná a zahraná postava s Aspergerovým syndromem, pak představuje ztělesnění této citové netečnosti. Díky její mimořádné zásadovosti, ostře kontrastující s větší morální ohebnosti (a tedy větší lidskostí) ostatních postav, si seriál zachovává nadhled a nikdy nezvážní natolik, aby začal být směšný (jako Luther). Zároveň ovšem nedochází ke zveličování protagonistčina problému nebo k přehnané snaze vyvažovat její neschopnost empatie genialitou při vyšetřování zločinů. Saga je pouze maximálně oddaná své práci, od které se nechává vyrušit jen tehdy, potřebuje-li ukojit některou ze základních tělesných potřeb. Vedle ní pro mne byla hlavní přidanou hodnotou Mostu snaha prezentovat vrahovy úchylné nápady v ambivalentnějším balení jejich vsazováním do širšího společenského kontextu. Od diagnostikování tzv. vyspělých západních společností se tvůrci v závěru série bohužel odklánějí k osobním traumatům a velmi přízemním motivacím, vinou čeho dostává dost zabrat pravděpodobnost zápletky (možná ale jen podceňuji odhodlanost skandinávských sociopatů). Rozšíření záběru standardního vyšetřování o to, k čemu dochází v globalizovaném světě, však považuji za chytrý scenáristický tah, neboť jsme jim vedeni k hodnocení také menších konfliktů z makro-perspektivy. Smělá narativní struktura „od mikra k makru a zpět“ ale zároveň způsobuje, že některé navenek důležité postavy poslouží čistě účelově k tomu, aby upozornily na další ze sviňáren, které se v dnešní světě dějí (natáčení BDSM porna), a pak jsou odklizeny ze scény. Podobně jako vrahova pravá motivace organicky neprorůstá celým seriálem a vyznívá hlavně jako výsledek snahy o nečekaný zvrat, také samotné vyšetřování má podivně klopýtavý vývoj. Jeví se jako série dílčích odhalení, která na sebe těsně nenavazují, a pátrání tak vlastně začíná několikrát nanovo. Spíše než o překombinovanosti bych tedy mluvil o nedůsledném kombinování jednotlivých motivů. Semknout rozvolněné vyprávění pomáhá zejména ledový vizuální styl, v němž není pro teplejší barvy žádný prostor, a kontrastní dvojice vyšetřovatelů, z nichž především Saga je pro mne dost silnou motivací k načetí druhé série. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, DaViD´82, Lischai, Bluerider (08.12.2013)

Radost z toho, že jsem se konečně nalepila na jeden ze stovek seriálů, mi kazí jedině vědomí, že další díly třebas nestihnu. I tak šlo o příjemné setkání a docela napjatou atmosféru...Vyšlo to ani nevím jak, viděla jsem všech 10 dílů. Já vím, že to jde stáhnout, ale přišla bych tím pádem o vynikající český dabing, především skvělé deviantky Ságy. ;-) Dodatek 09/15: 2. série je ještě o něco šťavnatější, hutnější a temnější než 1. řada. Napětí a zamotaný děj napříč různorodým zdánlivě nesouvisejícím spektrem lidiček nenudí ani sekundu a celá složitá peripetie krimi zápletky se dá nazvat jedním párem slov: par excellnece (18.11.2014)

Meganámrd! Hustokrutej vodvaz! (,,Ss, kuldo, takhle už dneska mladý nemluvěj." ,,Ne?" ,,Ne. Seš jako dinosaurus, popřípadě Jenda Nedvěd. Naprosto aut." ,,A jak tedy vyjadřují nadšení? Abych držel tep na spoušti doby, nebo jak se to říká...." ,,Klid, písnu ti pár tipů do pošty, budeš lautr v obraze".) Aha. Takže - Holojelel jebumlsnej hrkot, pyčo! Fízlovskej skorohůlkoplaz se sčuchne s aspergrenkou krzevá nějaký roští, poházený na lávce. Jakmile s nim hnou, střeva vyběhnou a je z toho bruntál jako sviň. Řezňyk nedělá Dášu, navopak, vodkyblíkuje z bytí ještě tunu dalších... swag/cool/lol/omfg/lol/rofl/ xD.... Vypadnou Vám čivy, čipokomončáci. Děda dodává: velice pěkné. Přeji vydařenou zábavu a prosím o zapůjčení pistole na prasata. Zn. Vnouček zlobí. (02.10.2014)

Ďalšia seriálová pecka a s tým spojené "predbedené noci". Fantasticky napísané, s fantastickou temnou, pochmúrnou severskou atmosférou, s geniálnou (a originálnou!) dvojicou vyšetrovateľov, všetko je zamotané, nepredvídateľné, napätie stúpa priamo úmerne s koncom série. Nemám čo k tomu dodať,môžem len sypať superlatívy, nejaké logické medzery odpustené veľmi rýchlo. Na tretiu sériu som nažhavený už teraz, zvlášť po viac než zaujímavom závere druhej série! Chystaný americký remake, ako aj paralelne chystaný britsko-francúzsky remake je úplne zbytočný, lebo neviem si predstaviť, čo by sa muselo stať, aby bol aspoň jeden z nich lepší ako originál! Ale je jasné že producenti vyňuchali brutálny potenciál:) UPDATE 3 séria: najtemnejšia, najdepresívnejšia, najnapínavejšia a celkovo najlepšia séria!!! Závislosť na pár večerov, chcem 4. sériu!!!! (20.01.2016)

Bron je ukázkou toho, jak skvělé je opustit některé holywoodské konvence a zaměřit se čistě na tvorbu díla bez zábran - aby bylo věrné své době, místu i atmosféře. Noční přelety městem, všudypřítomný chlad, mrazivý případ a jediné teplo, které se skrývá uprostřed domova a které je třeba nadevše chránit. Bron je skvělá kriminálka díky velice chytré zápletce, propracovanosti, detailům a mnohým odbočkám, které není radno vypustit z hlavy. I mimo policejní tematiku je Bron stejně tak skvělý seriál a to zejména díky hlavním postavám. Saga i Martin mají vskutku uhrančivé charisma a nenapodobitelnou lidskost, odchod Kima Bodnii mě moc mrzel a seriál už po něm opravdu nebyl jako dřív, byť se scenáristé snažili sebevíc. Za první dvě série však plné hodnocení zůstává - 9/10 (06.12.2015)