Ľadová archa

Snowpiercer teda dokáže prekvapovať počas celej stopáže a s blížiacim sa finále o to viac. S prvým prekvapením vyrukuje už počas úvodných titulkov kde v kórejskom filme s americkými hercami sa cez celú obrazovku zjaví meno českého tvorcu. A pri výbornej saunovej (či záchodovej) scéne je opäť odkaz na našich susedov, ktorá tak pôsobí ešte exkluzívnejšie a v rámci napínavosti poriadne vtipne. Ostatne tých scenáristických a režijných nápadov je tu veľa a sú jednoducho skvelé, neopozerané a niektoré vyslovene originálne (oslava nového roku uprostred dlhej, veľkej masovej bitky sekerami), či už skôr videné, akoby vložka z úplne iného filmu ala. scénka s pedofilmi z Running Scared, tu návšteva školy (resp. škôlky) a premietanie videa. Ostatne film je podarenou akčnou záležitosťou kde sa prechádza vlakovými vozmi ako levelmi v počítačovej hre, s výborne obsadenými hercami (Tilda Swinton tentokrát na nespoznanie a jej top kreácia) a parádnym zabijakom (vždy som tvrdil, že takéto niečo, vyhypeovanie postavy za tak krátky čas, dokážu len aziati). S postavami ostatne tvorcovia zachádzajú nekompromisne ale rozumne, nie ako pani Bigelow v The Hurt Locker, takže až do konca nie je jasné kto to vlastne prežije a ako to skončí. Exotický apokalyptický akčňák s myšlienkou, ktorý zostane v hlave. Zatiaľ najväčšie prekvapenie roka. (27.08.2014)

Bong Joon-ho potvrzuje svůj statut tvůrce zcela unikátních snímků, který dokáže bravurně skloubit velkolepou a divácky intenzivní podívanou s unikátní vizí a vrcholně autorským přístupem. Byť "Snowpiercer" vytvořil na motivy francouzského komiksu, v předloze se inspiroval pouze základní premisou, do které zasadil vlastní příběh (stejně jako v případě předchozích filmů také tentokrát je Bong režisérem i scenáristou, americký scenárista Kelly Masterson byl zodpovědný pouze za úpravu dialogů do angličtiny). Bong opět vyprávění staví na protikladných principech, z jejichž spojení vychází unikátní mnohoznačné dílo. Konkrétně tu tentokrát máme kafkovsky deprimující podobenství o našem světě a jednotlivci v soukolí rigidního systému rozvedené na půdorysu zdánlivě hollywodského (ale i ejzenštejnovského) příběhu o vzpouře, jenž je pojaté jako "blockbusterový projekt s ďábelsky nepředvídatelným dějem". Bravurní vyprávění nám spolu s hrdiny postupně odhaluje jednotlivé stupně hierarchie i složky zajišťující fungování mikrokosmu, ale současně jakoby mimoděk podsouvá indicie, jež až o mnoho později zapadnou do mozaiky celkového obrazu světa založeného na úzkosti a strachu. Jak příznačné, že tento svět má podobu vlaku, jenž se jako perpetum mobile žene po kolejích, které nemají podobu linie se začátkem a koncem, nýbrž nekonečné smyčky s pravidelně se opakujícími cykly. Změna v rámci tohoto sytemů je iluzí a vymanění se z něj lze dosáhnout pouze jedním jediným způsobem, který je ale stejně tak opojný jako droga i děsivý a definitivní jako apokalypsa. Tvůrčí princip společný pro předchozí Bongovy filmy, jenž můžeme popsat jako podmaňování si směru původně žánrového příběhu mnohoznačnými a komplexními postavami, je ve "Snowpiercer" doveden do maxima i meta reflexe - ideál lidového hrdiny a vzpoury proti establišmentu se postupně pokrucuje, jak se divákům odkrývá stále komplexnější pohled na zdejší svět, jehož jsou postavy neoddělitelnými a bytostnými součástkami. _____ Jak paradoxně v kontextu vyprávění a myšlenek díla vyznívá příběh distribuce filmu samotného. Co mělo být velkolepým příběhem o tom, jak osobitý tvůrce z Koreje vytvořil mezinárodní hit, nakonec skončilo krutým políčkem, ze strany vypočítavých Weinsteinovských sviní, které nelítostně zařízly jakákoli včasná mezinárodní uvedení filmu (s výjimkou Francie, kam byla práva prodána již dříve a kde se film objevil na pár menších festivalech a posléze i blu-rayi, který se stal zdrojem kopií, jež momentálně zaplavily internet a výrazně tak omezily šance na tržby z jiných zemí, kam se film po mnohaměsícovém handrkování konečně dostává). Nelze očekávat, že by se zhrzelý režisér i majoritní produkční společnosti CJ Entertainment po tomto důsledném připomenutí, kde je jejich místo v rámci globálního trhu, v dohledné budoucnosti pokoušeli o další projekt, který by překračoval hranice Asie a limitovaného uvedení v zahraničí - více ke kauze a jejímu průběhu zde. (13.04.2014)

Když pominu tunu nesmyslu, jako že technicky bych si ten vlak nedokázal představit nebo k čemu, že vlastně ti lidi na konci toho vlaku byli, tak se jedná o hodně slušný sci-fi, který je lehce střihnutý vyvražďovací atmosférou až do samotného konce. Nicméně i tak se jedná o zajímavý nápad, dobré zpracování a překvapení v podobě jedné české věty, kterou tam pronesla snad nějaká Vietnamka, či co. (09.08.2014)

Netradiční, minimalistický post-apo portrét s poměrně realistickou myšlenkou, výborným obsazením i vizuální stránkou. A ten samotný vlak... Hierarchie společnosti je tu už od počátku věků a spolehlivě bude existovat v jakékoliv době. Se svými mnohdy nesmyslnými zákony a postavením lidí. Aby ti navrchu se měli jako prase v žitě a žili s nevědomím špíny a bídy, která se nachází pod nimi, však potřebují ty, kteří tyto, jimi vytvořené "vymezené prostory" obývají. Jenže jednoho dne se tito lidé můžou vzbouřit a ti, co svá teplá a luxusní místa považovali za nedotknutelná, pocítí, jaké to je, ocitnout se v bahně. Jak snadno se strany můžou obrátit... Jak skupinka cestujících prochází vlakem až ke Stroji, jde toto "společenské" uspořádání ukázkově vidět. Těšila jsem se na Eda Harrise, který celý tento kolos vytvořil a velí mu. Coby pan Wilford působí něco jako "kouzelník" či "hodný strýček", který dokázal stvořit pohádkovou zemi v době, kdy Zemi sevřel krutý mráz a lidstvo jako takové přestalo téměř existovat. A tento dlouhý vlak uhání zmrzlou krajinou pořád dokola a nikdy se nezastaví... Mimochodem, český komparz to jistí:) (07.12.2014)