Réžia:
Paolo SorrentinoKamera:
Luca BigazziHudba:
Lele MarchitelliHrajú:
Toni Servillo, Sabrina Ferilli, Carlo Verdone, Carlo Buccirosso, Isabella Ferrari, Giorgio Pasotti, Franco Graziosi, Serena Grandi, Luca Marinelli (viac)Obsahy(1)
Vizuálne fascinujúci film o hľadaní zmyslu vlastnej existencie a vyrovnávaní sa s plynutím času, zasadený do prostredia rímskej vysokej spoločnosti, sa sústredí na príbeh starnúceho spisovateľa a novinára Jepa (Toni Servillo) a jeho prostredníctvom odhaľuje rozklad a smútok, ukryté pod nablýskaným povrchom Večného mesta. (RTVS)
(viac)Videá (3)
Recenzie (504)
V kategorii filmu "trvam 142 minut, chci bejt zaroven o vsem i o nicem, proto obsahuju zivou zirafu, novinarku, co je trpaslice, infarkt japonskyho turisty a monogy typu "jim korinky, protoze koreny jsou v zivote dulezite" to u me stoji hodne vysoko, protoze je to zaroven moc a moc vtipny a trefny a zabery na mesto rim jsou tak kulervouci, ze bych si jel chtel printscreenovat a pak si z nich delat velkoformatovy plakaty do pokojicku. to dokazal jen fellini, hillary duff se o to v italskych prazdninach marne pokousela. 90% ()
Škoda, že my jsme letos v únoru takový Řím nezažili, všude narváno turisty a řvoucími smradlavými prskolety, i ta Tibera byla rozvodněná... ____Během natáčení se polámalo půl tuctu nájezdových kamerových jeřábů. Jeden nájezd stíhá druhá, kamera je vskutku úžasná a předhání se s hudbou o prvenství při rozkladu díla. Jenomže děj neexistuje a dialogy jsou uspávající a nicneříkající. Pokud u vás nemá Fellini dveře otevřené, je dost možné, že ani další experimentátor neuspěje, a jaký je La Grande bellezza skvostný reprezentant Sorrentinovy tvorby! Ještě nikdy nebyla italština ve filmu libozvučnější, a ještě nikdy jsem tak dlouho u filmu nespal. Užijte si to, kdož chcete, ale Oscara za zahraniční film prosím ne! Ještě tak vypátrat, jak se jmenovala kráska u majáku... ()
„È solo un trucco.“ Sorrentino navazuje tam, kde Fellini skončil. Výměna pohledů mezi Jepem a dívkami z klášterní školy, oddělenými od hrdiny mříží, nápadně připomíná závěr Sladkého života. Zatímco ale Marcello do světa římské smetánky teprve pronikal, Jep Gambardella již pronikl, prozkoumal a (pozdě) pochopil, že autentický život se odehrává na druhé straně. Na druhé straně nejen ve smyslu prostorovém, ale i časovém – útočiště před všeprostupující prázdnotou hrdinovi skýtají vzpomínky na dětství, kdy ještě nevěděl, kdy teprve poznával. Jestliže jej jeho flâneurovské bloudění, jehož jsme svědky, něco naučí, pak skutečnosti, že sami sebe a svůj vlastní příběh popřít nemůžeme. ___ Nikoli přímá konfrontace s náboženskými symboly, ale setkání s nevinností (dívky, líbající se milenci) a s plynoucím časem (časosběrný fotografický projekt), krátká nahlédnutí do reality, která je stejně prchavá jako krása nebo láska, jsou duchovně nejhodnotnějšími okamžiky Jepovy profánní existence. Pár vteřin trvající střetnutí Fanny Ardant, která si s sebou elegantně nese postavy ze všech filmů, v nichž kdy hrála, vydá za hodinovou návštěvu kostela. Během těchto momentů si Jepe snad uvědomuje, že možná zná každého a může se dostat kamkoli, ale že pro něj přesto zůstávají hodnoty těžko dosažitelné, o něž má smysl usilovat. ___ Velká nádhera je filmem doby a společnosti bez narativního potenciálu. Veškeré příběhy již byly odvyprávěny, zbývá jen cyklické přehrávání známých situací, mechanické obměňování herců, rolí a rekvizit. Všechno, pohřeb nevyjímaje, je pouze performance. Čas a pohyb se staly irelevantními. Sorrentino přesto dokázal natočit o světě popírajícím dvě základní charakteristiky kinematografie film pulzující životem. Byť jde o život, který nemá směr. ___ Díky neustávajícímu pohybu kamery, překvapujícímu střídání typů záběrů (různé druhy jejich návaznosti by vydaly na samostatný rozbor), vsazování nečekaných objektů do mizanscény a živému soundtracku, který nedělá rozdíly mezi Bizetem a italským popem, nepřestává Velká nádhera plynout a nedovolí vám odejít z kina, dokud skutečně nedozní poslední tón. Teprve poté můžete zpracováváním naznačených myšlenek začít vyplňovat prázdný prostor, který před vámi byl rozprostřen. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, Sandiego ()
Možná špatné rozpoložení, možná neznalost Felliniho, možná přílišné množství barev, možná problém s hudbou.... ale zkrátka La Grande bellezza mi přišla natolik těžkopádná a uondaná, že jsem u ní usla. // Kritika vyšší společnosti? No, možná proto mě to nebavilo. Ten svět je mi totiž natolik vzdálený, že do něj nemůžu proniknout skrze dvou hodin. // Ano, Řím je mrtev. Zůstal jen zápach a špína. // Možná ji dám ještě někdy v budoucnu šanci, jak tady tak čtu o krásných freskách, jedinečné atmosféře, kvalitě... Prozatím však Sorrentinova filosofování stačilo. ()
║Rozpočet €9,2milióna║Tržby USA $91,054║Tržby Celosvetovo $12,364,000▐ niekto chcel byť strašne originálny pri tejto hre na umenie, kde chcel odovzdať úžasnú výpoveď hýriaceho starca doplnenú s vizuálnym podmazom ale postupne to len čoraz viac nudí keď sa to výdatne nikam neposúva, prehodnotený film /40%/ ()
Galéria (38)
Zaujímavosti (7)
- V rozhovoru pro italské rádio režisér uvedl, že v jedné fázi produkce pro film zvažoval název "L'Apparato Umano (Lidský přístroj/Lidské zřízení)", což je také název fiktivní novely, jejímž autorem je hlavní postava filmu. (Morien)
- Okrem talianskej metropoly Rím sa filmovalo aj v Toskánsku. (MikaelSVK)
- Snímek získal v roce 2013 v Berlíně Evropskou filmovou cenu, tzv. "evropského Oscara", pro nejlepší film, nejlepší režii pro Paola Sorrentina, nejlepší mužský herecký výkon pro Toniho Servilla a nejlepší střih pro Cristiana Travaglioliho. (trojúhelník)
Reklama