Láska všetkými desiatimi

Koho by to napadlo, že taková blbost, jako psaní na stroju, měla svoje mistrovství světa a navíc že měla tolik šílenejch fanynek, co je žerou jak nějakýho Elvise. Protože jsem se učil taky psát na mechanickym psacim, tak z nostalgie to docela oceňuju. Další, co se docela dalo, byl ten vztah mezi ní a ním, ale spěje to do jasnýho závěru, takže žádný překvápko. Ale jinak nuda, protože ty závody byly pořád dokola a už to bylo pak pořád dokola. Jinak teda ale respekt k té rychlosti... (19.10.2013)

Francouzům se jednou začas podaří trefit se mi do vkusu. Pro retrokomedie mám totiž děsnou slabost a francouzština je příjemným osvěžením po tunách anglicky mluvících filmů. Populaire je milá záležitost, která překvapí zejména netypickou soutěžní disciplínou. Cvakání na stroji, barevné nehty a soutěživé ženy - celému ansámblu ale vládne Romain Duris. I když je tu taky za klamače srdcí (a zejména toho svého), jeho šarm funguje a mezi ním a Déborah chemie uspokojivě pracuje. Pochvalu zaslouží úvodní titulky a vynikající hudba. Populaire je předvídatelná komedie, ale která není? Za mě velká spokojenost a dost možná ke mě poputuje i DVD. (24.02.2013)

Šéf a sekretářka trochu jinak aneb jak jeden dobrý chlap trénoval svého Ramba v růžových sukních. Láska všemi deseti není extra originální romantická komedie a asi nejzajímavější je motivace mužského hrdiny pomoct, která je skutečně nezištná. Nejlepší přirovnání, které mě napadá, je Kašlu na lásku, které ale mělo lépe fungující ústřední pár. Zkrátka dobrý film pro začátek romantického večera ve dvou nebo v partě kamarádek. (20.10.2015)

15 hvězd Déborah Françoisové, že dokázala tak přesvědčivě předstírat, že ji přitahuje to toporné cosi postrádající špetku charismatu i talentu. Na moje gusto kazil Duris dojem z velice příjemné romantické komedie poněkud přivelmi. Naprosto nechápu, proč zrovna Francouzi, kteří mají charismatických i schopných herců přehršel, musí předvádět světu na odiv toto. *** Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií II. (25.10.2015)

Miluji francouzský smysl pro humor. A tady mi navíc tvůrci svým příběhem padli přímo do mého vkusu. Stylizací je to nádherná pocta šedesátkovým filmům. Déborah François je svou roztomilostí podobná Audrey Hepburn. Co víc si přát? Francouzi mohou být na svou kinematografii hrdí, protože alespoň jednou za rok vyprodukují nádherný film, za to by tvůrci u nás vraždili. (02.03.2014)