84. Annual Academy Awards

Billy Crystal ukázal a dokázal, kdo je pak Oscar. Jeho chytré vtipy a scénky skvěle držely pospolu. Ocenění pro The Artist potěšily. Po minulém ocenění opět návrat k inteligentnímu humoru a k oslavě filmu. Mimochodem tady je vidět ta úcta - dlouhý potlesk Meryl Streep. Český lev by měl konečně kopírovat! (viděno v originálu) (03.03.2013)

"You're only two years older darling, where have you been all my life?" Pozeranie Oscarov naživo by bez chatovania s kamarátkou, fb diskusií, pozeraní memes a gifov, okamžite sa objavujúcich na tumblr a zaspamovania si celého twitter streamu nebol zďaleka taký intenzívny zážitok. Bez internetu by som ich vlastne ani nemohla pozerať. Všetko odsýpalo prekvapivo rýchlo, plánované čítanie komiksu počas reklám som nestihla. Minulý ročník, ktorý bol pre mnohých slabý aj vďaka hostom, ma bavil viac ako tento rok s Crystalom. Jeho vtipy som často nepochopila, ale necítila som sa sama s toľkými nechápajúcimi celebritami :) Sledovala som aj koberec, ktorý mi "spríjemňovali" dámy so slepačím prejavom, ale vidieť obľúbeného herca/herečku/režiséra v krásnych/otrasných šatách so skvelými/prebohačosisnimispravila vlasmi ma nikdy neomrzí. Moje najobľúbenejšie momenty odovzdávania: Baron s popolom (ešte na koberci), hudba z Huga pri Oscaroch pre Huga, všetky momenty so Scorsesem, Francúzi na pódiu, 2!! momenty s Princess Bride, herci presviedčajúci ľudí o úžasnosti kina, Oscar pre film s najekologickejším názvom - Separation, focus group pre Wizard of Oz, prenádherný Cirque du Soleil, najlepší nenatočený dokument The Presenter v hlavnej a všetkých vedľajších úlohách s Downey Jr., dokumentaristi a prvý fuck večera, úžasná Emma Stone, najväčší pán a najlepšia ďakovná reč: Christopher Plummer /spolunominovaný so Sydowom/ od neho aj úvodný citát, ako sa všetci smiali na Billy Crystalovi, ktorý sa smial na sebe, drinking game na Martyho, krátky animák pre knihy, krásna Natalie Portman, každá jedna sekunda so Jeanom Dujardinom, suverénna Meryl. Tak o rok znova. (27.02.2012)

Rok 2011 pro mě byl hektický a neměl jsem šanci zhlédnout moc filmů. A až letos jsem zjistil, že jsem neviděl ani toto udílení Oscarů. Tak jsem to hned napravil. Jako první věc je nutno říci, že nemám nic proti prezentaci nominovaných filmů, i když to není třeba, ale v takové digitální podobě? Ne. A co je ještě horší, tak úvodní řeč, která je plná narážek na názvy těchto filmů. To nikdo neumí napsat obstojné uvítání/úvod? A určitě beze zpěvu, protože Billy Crystal zpívat neumí. Skip. Při přímém srovnání s letošním udílením byla Ellen DeGeneress mnohonásobně vtipnější, a to Billy Crystal uváděl Oscary již po deváté! Mezi světlé chvilky večera tak alespoň patřilo vítězství Octavie Spencer, výstup s Muppety, Chris Rock a další... Pro mě je jednoznačný vítěz The Help – neskutečný film ve všech ohledech. Zvláštní, jak se tento rok show soustředila na kouzlo filmového světa a přitom toto kouzlo z valné většiny v dnešních filmech není. (09.03.2014)

Zaprděná show, u níž jsou jasně patrné producentské kotrmelce a strach z případného fiaska á la loňský rok. Jenže osobně je mi snaha o alespoň nějakou progresi mnohem sympatičtější než přímočará sázka na jistotu v podobě tradičně příjemného Billyho Crystala, jehož humor nezklame, ale v roce 2012 už zkrátka působí poněkud mdle a napodeváté i dosti ohraně. Show samotná potom tratila dost na absenci živé reprodukce písniček a vícero představení, jež by narušily stereotyp "předání ceny + Billyho vtip + předání cen". Zabití Muppetů a Cohenova Diktátora (k čemu byl celý mediální humbuk?) už je jenom dokladem, že scenáristé, resp. producenti neumí, anebo spíš nechtějí dostatečně improvizovat a sunout Oscary skutečně směrem k dynamičnosti a oživení zájmu ze strany mladšího publika. Uvidíme, co přijde za rok, ale to už asi sáhnu přímo po záznamu, abych mohl používat rychloposuv. (27.02.2012)

Ačkoliv jsem další den šel do práce, poprvé jsem se dočkal živého přenosu Oskarů. Show to byla nádherná, i když vím, že už byly daleko lepší. Bylo vidět, že nechtějí nic zkazit a tak se snažili být solidní a pořádní. Něco překvapilo, něco nudilo, to, co mě ale opravdu štvalo, byli samotní komentátoři. Ti, rádoby zvaní odborníci, do komentování tahali kupu svých názorů s tím, že by to přáli tomu a tomu, což mě v žádném případě nezajímá a to by také měli respektovat. Nejvíc mě šokovalo, když nedokázali dobře říct jméno Zacha Galifianakise a nebo pletli postavy některých hereček ve filmech. Tak když už nevím, tak ať radši mlčím. Ale když už jsem odborník, tak ať to dělám pořádně. Pánové, Zach skutečně není Zač. Vrcholem pak bylo, když se bůhví jak dlouho bavili o bradavce Jennifer Lopez, která údajně měla být vidět. Koho to kurva zajímá? Nicméně byla radost sledovat celou tu řadu herců civilněji než ve filmech. Je to jiné a člověk si trošku udělá obrázek. Když ale příště budu mít možnost, podívám se na záznam a v originále. Za prvé mi dojem nezkazí komentátoři a za druhé nebudu hodinu a půl čumět na reklamy. To se opravdu nedalo. (27.02.2012)