Noc Oscarov

Byl to parádní ročník. Živej přenos na velkým plátně, spolu s filmovejma fanouškama, dobrým pitím, pěknou holkou po boku a v rozumnej vysílací čas. Navíc jako zázrakem se mi letos nekřiví huba při pohledu na výsledky. No jo, jenže tady se nehodnotí Pepincův zážitek, nýbrž oscarovej večer. Nečetl jsem komentáře kolegů, ale předpokládám, že bych se jenom opakoval. Smutně vzpomínám na pompézní večery z před deseti let, se kterejma má tahle šaškárna společnou leda znělku. Mně nevaděj kecy o politice, feminismu nebo rasismu, pokud se koukám třeba na Otázky Vency Moravce. Když jsou tohle ovšem jediný témata, který spojujou poslední čtyři ročníky předávání největších filmovejch cen, začínám si říkat, jestli není pomalu na čase poslat jim tam Chocholouška. P.S. Snad si taky všimli, že bez moderátora se špatně uvádí večer. (06.03.2019)

Po rozčarování z nominací jsem s rozdělením cen celkem smířený, nad průběžnou politickou agitací také nepláču, protože třeba tři roky zpátky to při moderování Chrise Rocka bylo mnohem výraznější a tím pádem i horší. Paradoxně mi chuť nejvíce pokazila mediální dohra, kdy občas někdo netleská, občas se někdo pokouší odejít na samém konci na protest ze sálu (Spike Lee už zkrátka překročil hranu), údajně kvůli tomu, že vyhrál někdo jiný. Ze spásné myšlenky zastávání se všech ras, etnik, minorit i témat se bohužel definitivně stává neschopnost se ctí prohrát - a to je teprve ta ostuda, o které někteří mluví už pár let. Nepěkné pocity na samém dojezdu mám ne kvůli absenci moderátora, ale absenci konce. Po hodinách proměnlivého tempa je odříznut poslední děkující, Julia Roberts musí stihnout odříkat dvě věty na rozloučenou a je po všem. Programové složení je neúprosné a rozpaky se rozlijí naplno. Ale přes to všechno se v hodnocení dostanu relativně vysoko. Jakkoli jsem si s Favoritkou neporozuměl, je cena pro Olivii Coleman zasloužená a její děkovačka pak nejupřímnějším monologem posledních let. Osobně si pak dlouho ponesu vítězství songu Shallow. Každý máme v daném ročníku onu jednu sošku, která rozhodne, jestli budeme na ceremoniál vzpomínat ve shovívavém duchu nebo v nás zůstane osten zklamání. Vítězství (a stoprocentní zpěv a hra) symbolu filmu, který pro mě v roce 2018 byl tím nejlepším, mě natrvalo přetočilo do pozitivní nálady, kterou mi ani výše zmíněné karamboly nemohly docela zkazit. (27.02.2019)

Myslím, že lidé hodnotí předávání Oscarů jen podle vítězů, aniž by pořad viděli. Letošní vítězové byli pro mě nejlepší za posledních pár let. Ae o tom to přece není. Bez toho moderátora to bylo sice trochu zvláštní, ale ta madam v repráku to zvládla skvěle a hosté byli z větší části taky super. Radši příští rok znovu toto, než Chrise Rocka... Dobrovodný program (nominované písně) byl super a Gaga s Breadlym tomu nasadili třešničku. Olivia Colman a její speech byl pro mě nejlepším okamžikem celého ceremoniálu. A krásná Julia Roberts. A taky fakt, že nám nezapomněli na Miloše v In Memoriam. Opravdu to nebylo špatné. 4* (26.02.2019)

Absence moderátora je zlo a čím dál tím víc mi vadí reklamní předěly po deseti minutách. Je to taaaak otravné! Stejně protivná je hyperkorektnost, o kterou v Hollywoodu usilují. Ale to je prostě Hollywood a vy se s tím buď smíříte, anebo ne. Ceremoniál je můj každoroční rituál a budu koukat dál. Ale doufám, že příště to zase pojmou jako show a já se budu bavit, ne jen přihlížet, jak si předávaj ceny. (26.02.2019)

A Quiet Place samozrejme nevyhralo, ale na to sme si už u hororov zvykli, pretože najdesivejším prvkom je pre Hollywood muž na čele USA. Som rád, že aspoň Lady Gaga zúžitkovala svoje skúsenosti z American Horror Story. Jediné, čo tomuto Orange Man Bad cringefestu chýbalo, bola minúta ticha za chudáčika Jussieho Smolletta. #MAGA #Trump2020 #BuildtheWall (25.02.2019)